Brněnské centrum Bioskop šlechtí naděje české přírodovědy. Osmnáctiletá bioložka Karina Movsesjan, jež právě vyhrála soutěž EU pro mladé vědce, není prvním esem.
Jak funguje včelí úl? Jak se dá opravit poškozená DNA? To je pár otázek ze spousty témat, jimiž se zabývají dvanáctiletí či patnáctiletí studenti, kteří se účastní zoologických a biologických kroužků ve vědeckém výukovém centru Bioskop. To už pár let funguje při Masarykově univerzitě (MU) hlavně díky nadšení několika špičkových přírodovědců.
Letos v Bioskopu přivítali již desítitisícího účastníka – a byla mezi nimi také karlovarská gymnazistka Karina Movsesjan, jež v minulém týdnu dostala v Tallinnu první cenu v soutěži EU pro mladé vědce. A to za výzkum mutace proteinu spjatého s geneticky podmíněným onemocněním (Fanconiho anémie). Osmnáctiletá slečna uspěla mezi 146 uchazeči.
Přípravka pro nadějné
S nápadem zřídit vědeckou „přípravku“ jménem Bioskop přišli v roce 2013 dva vědci, kteří strávili zlomovou část kariéry v USA. Prvním byl molekulární biolog Lumír Krejčí, jenž bádal coby postdoktorand na Yaleově univerzitě, a tím druhým Petr Svoboda, který byl zase na Pennsylvánské univerzitě. Měli pár představ, jak nenásilně a atraktivně připravovat mladé žáky a středoškoláky k vědecké kariéře. Jak takové talenty najít a jak je směřovat.
„Věděli jsme, že školy jsou na tom špatně s vybavením. Navíc jsme chtěli zpopularizovat vědu, ovšem tak, aby si děti o tom, co vidí, utvářely vlastní názor. A nechtěli jsme jít cestou prezentací, ale přístupem, kdy si to sami přímo vyzkouší,“ řekl Lidovým novinám Krejčí z Masarykovy univerzity. Předsedá osmičlenné vědecké radě, v níž je i Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nebo Jan Černý, nynější kandidát na rektora Univerzity Karlovy, jenž nedávno v Lidových novinách hovořil o významu biologických olympiád pro vědu v Česku (psali jsme zde - pozn red.).
Do kurzů Bioskopu, které fungují na třech věkových úrovních (6+, 12+ a 16+ let), tak chodí školáci i gymnazisté a dostávají se do skutečných univerzitních laboratoří. Lektoři, často doktorandi z MU, jim ukazují, jak leccos bublá, reaguje, co je vidět pod mikroskopem a podobně. Motto projektu totiž zní: „Slyšet a zapomenout. Vidět a pamatovat si. Vyzkoušet a pochopit.“ Na kurzy pak navazují jednodenní aktivity, pravidelný kroužek i letní školy, na něž už chodí studenti, jež svět v „labině“ – jak říkají Moraváci – zaujal, ba pohltil.
„Primárním cílem bylo trochu pomoci školství. Ale tak nějak přirozeně jsme při tom začali zachytávat děti, které o biologii mohly mít zájem. Ono se to děje skoro samo: někdo se pořád vrací, i když si už vše vyzkoušel, ale chce víc, nebo nás kontaktují učitelé. Budujeme to jako pyramidu,“ říká Krejčí a míní tím zapojování odchovanců i do výuky dalších zájemců. Ti nejzvídavější řeší na univerzitě středoškolskou odbornou činnost (SOČ) a není výjimkou, že si pokusy na přírodovědecké fakultě klidně dělají i sedmnáctiletí či mladší gymnazisté.
Trojice úspěšných dam
Bioskop má už pár viditelných hvězd. Kupříkladu Hana Sedláčková jezdila mezi vědce již jako studentka hodonínského gymnázia. Se svou prací vyhrála soutěž SOČ, získala cenu Česká hlavička, za bakalářskou práci o proteinu RECQ4 dostala i juniorskou „nobelovku“ a dnes dělá doktorát v Dánsku, kde se zabývá proteomikou. Barbora Čechová též zvítězila se svou středoškolskou prací, dostala Českou hlavičku i cenu Intel a studuje medicínu. Obě pak pomáhaly s výukou v Bioskopu, kde si samy vyzkoušely, jak vést další k vědecké práci.
Velké úspěchy již sklízí osmnáctiletá Movsesjan. „Je to velká naděje pro světovou vědu, bez přehánění. Už nyní je na úrovni doktorského studenta; několikrát prezentovala svou práci na mezinárodní konferenci, kde se kolegové nestačili divit,“ říká Krejčí. Bádá v laboratoři, vede kroužky a vyhrává vše, kam se přihlásí: SOČ, Českou hlavičku, soutěž Intelu v USA i cenu EU. Ač teprve zahájí vysokoškolské studium biochemie, už teď je autorkou dvou studií!
„Díky Bioskopu jsem se nejen dozvěděla o laboratoři Lumíra Krejčího, ale hlavně mě to i motivovalo se do ní přihlásit. Chtěla jsem se totiž věnovat vědě naplno, ale zároveň jsem váhala, zda je to vůbec možné. Nakonec rozhodlo právě propojení mezi výzkumem a zájmem o podporu studentů, jehož si nesmírně vážím,“ sdělila Lidovým novinám Movsesjan.
„Proto jsem se sama po dvou letech práce v laboratoři velmi ráda zapojila do výuky v Bioskopu, neboť jde o nejlepší možnost, jak pomoci dalším studentům, kteří mají zájem a nadšení pro vědu, se dále rozvíjet a případně se i zapojit do některé z výzkumných skupin,“ dodává slečna. Za pozoruhodnými výstupy Bioskopu je dosti skromná investice. Roční rozpočet činí jen 1,5 milionu korun, na což se skládají různé součásti MU: něco dává přírodovědecká fakulta, něco Biologický ústav či centrum CEITEC, Národní centrum pro výzkum biomolekul (NCBR) nebo jednotlivé laboratoře. „I někteří kolegové vidí, že Bioskop má smysl, připravuje šikovné studenty a zachytává výjimečné talenty,“ míní Krejčí, který s kolegyní Petrou Matulovou zajišťuje rozpočet. Do něj přispěl i odbor školství města Brna, několik firem, ale také rodiče, pakliže jsou nadšení z pokroku svých dětí.
„Ten koncept jsme nevymysleli sami, ale všem, kteří by to chtěli podobně dělat v Praze, Olomouci či jinde – nebo na čemkoliv jiném než na biologii – rádi dáme veškeré know-how, neboť je klíčové nabídnout dětem místa, kde mohou rozvíjet svůj talent,“ říkají Krejčí se Svobodou, jenž řeší prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC). Jejich nabídky zatím využili jen společenskovědní experti z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Autor: Martin Rychlík
Článek vyšel 2. 10. 2017 v Lidových novinách
