Martin Rychlík

Etnolog a vědecký novinář. Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2011 obhájil disertační práci v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil i jako odborný asistent. Roku 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, prof. Osamu Sakura). Zabývá se mimoevropskou etnologií, antropologií umění a kulturních areálů – zvláště Polynésie. Je autorem dvou monografií o tetování (2005, 2014), dvě popularizační knihy dr. Miloslavu Stinglovi editoval. Věnuje se především vysokému školství a popularizaci vědy. Je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF a členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd. V letech 2000 až 2006 byl redaktorem České tiskové kanceláře (ČTK), posléze pracoval v týdeníku Euro jako editor a reportér (2006 až 2010). Od roku 2010 byl novinářem webu Česká pozice a od roku 2013 psal pro Lidové noviny. Od roku 2019 působí na Univerzitě Karlově jako šéfredaktor médií.

Elitní londýnská univerzita King's College hodlá zapustit své výhonky v německých Drážďanech. A dvě anglické školy jednají kvůli brexitu o společném kampusu s Univerzitou Palackého v Olomouci, jak zjistily Lidové noviny.

Základní údaje: Martin Rychlík; 28.7.2017

Natvrdo a zkratkovitě řečeno: i vy jim přispíváte. Komu? Vědcům v Íránu, Indii, Číně, Rusku, Indonésii, Peru, Alžírsku... Ale též třeba v USA a v Evropě, samozřejmě. Na pirátském rozcestníku jménem Sci-Hub, jenž běží na řadě exotických domén (třeba Svaté Heleny, Belize i Kokosových ostrovů), je k mání přes 62 milionů vědeckých studií.

Základní údaje: Martin Rychlík; 18.7.2017

„Myslím, že můžeme spolupracovat, a je to lepší, než kdyby to každý z nás dělal zvlášť," řekl Ofir Akunis, izraelský ministr pro vědu a technologie, který přijel do Česka.

Základní údaje: Martin Rychlík; 7.7.2017

Veřejné peníze štědře prýští na vývoj leteckých motorů, turbín, robotů, čidel, ale i lepších staviv nebo chemikálií a hojivých mastí... Škála podpořených oborů a firem je v Česku velice pestrá.

Základní údaje: Martin Rychlík; 1.7.2017

Manlio Vinciguerra pochází ze Sicílie. Donedávna působil na prestižní University College London (UCL), na jedné z nejlepších univerzit v Evropě, ale nově už bádá pod Špilberkem – ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Tam vzniklo středisko se zkratkou FNUSA-ICRC, jež se zaměřuje na výzkum podstaty nemocí – srdce či nervové soustavy. A jednou z posil je právě Vinciguerra, jehož výzkum má přispět k pochopení příčin vzniku rakoviny, ale též metabolických poruch a podstaty stárnutí.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.6.2017

Péče o zdraví obyvatel. Tomu má jít v souladu s národní strategií vstříc výzkumný a výukový komplex v Hradci Králové, jejž hodlá v letech 2019 až 2022 zbudovat Univerzita Karlova (UK) za 2,6 miliard korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 22.6.2017

Michael Bojdys přinesl na Univerzitu Karlovu ERC grant za 38 milionů korun. Nyní s ním míří do Německa. Chemii vystudoval v britském Cambridge, pracoval v Liverpoolu i Berlíně. Na podzim 2015 získal Michael J. Bojdys, nyní pětatřicetiletý vědec, prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) ve výši 38 milionů na své pětileté bádání.

Základní údaje: Martin Rychlík; 20.6.2017

V půli března upozornily Lidové noviny na nevídaný případ. Jedna z nejcennějších památek dějin vědy – Mendelův rukopis z roku 1865 o křížení hrachu, který položil základy genetiky – zmizela bez povolení z Česka. Asi dva roky byla ve Vídni, mimo starobrněnské augustiniánské opatství, kde ji geniální Gregor Mendel sepsal. Naštěstí už je zpět v ČR. Díky tomu si spis mohl v opatství prohlédnout i držitel Nobelovy ceny za chemii z roku 2015.

Základní údaje: Martin Rychlík; 17.6.2017

Profesor Antonín Holý se věnoval základnímu výzkumu, který přinesl účinné látky proti viru HIV i hepatitidě. Jeho mateřský ústav patří dodnes k nejlepším institucím v ČR. Není v České republice slavnějšího vědeckého případu.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.6.2017

UOCHB
Holý

Měřit vědeckou kvalitu či citace je věc ošidná. Jedním z těch neoddiskutovatelných kritérií úspěchu je však zisk grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Spočítali jsme, kolikrát se to Čechům mimo vlast podařilo. Bylo to jen ve 24 případech.