Češi si zakládají na své vynalézavosti a čas od času ji ve vědě také předvedou. Aktuálně se to excelentním způsobem podařilo týmu rostlinného biologa Karla Říhy, který objevil nový buněčný mechanismus úzce spojený s produkcí semen. Nový přehled vědeckých poznatků s českou stopou zmiňuje také výzkum, který zjistil, jak chudé jsou české lesy.
Česká vynalézavost odhaluje tajemství rostlin
Tým Karla Říhy z brněnského CEITEC zkoumá základní biologické procesy úzce spojené s rozmnožováním rostlin a tvorbou semen. Nyní se jim díky mimořádné dávce kreativity podařilo objevit dosud neznámý mechanismus, který probíhá na konci meiózy (buněčného dělení) a inhibuje syntézu proteinů. Jde o proces úzce spojený s produkcí semen a jeho další studium by mohlo otevřít nové možnosti při vývoji zemědělských plodin schopných lépe odolávat změnám klimatu.
Objev publikoval jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science a stojí za zdůraznění, že se jedná o výsledek „made in Brno“ – bez mezinárodních spoluprací, což je u podobných publikací jev velmi zřídkavý. Celý úspěch je o to větší, že zkoumat meiózu je opravdová výzva. Trvá pouhých pět až šest hodin a buňky, v nichž k dělení právě dochází, jsou vzácné a ukryté v miniaturních květních poupatech o velikosti pouhých několika desetin milimetru. Brněnský tým si za tím účelem vyvinul unikátní mikroskopickou metodu a je jednou z pouhých dvou laboratoří na světě, které jsou schopny meiózu pozorovat v reálném čase.
Mikroskopický snímek květu huseníčku rolního. Zdroj: CEITEC
Chudé české lesy
„Středoevropské lesy jsou v porovnání s porosty v obdobných zeměpisných šířkách v jižní i severní Americe a v Asii poměrně druhově chudé,“ říká Štěpán Janeček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jeden z 249 autorů z padesáti zemí světa, kteří zkoumali biodiverzitu lesů na planetě. V globální analýze publikované renomovaným časopisem Nature Ecology and Evolution mimo jiné zjistili, že nejrozmanitější jsou lesy Amazonie a obecně jsou tropické porosty druhově mnohem rozmanitější, než vědci dosud předpokládali. Studie také ukázala, že kromě teploty a srážek hraje v tropické diverzitě významnou roli i půda, členitost terénu a dlouhodobé působení člověka. Čeští ekologové přispěli daty z Kamerunu, kde místní faunu i flóru studují již přes patnáct let.
Tým vědců a studentů katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy na Kamerunské hoře. Foto Štěpán Janeček
Běžní Rusové jsou proti použití jaderných zbraní
„Názor veřejnosti hraje roli i v autoritářském Rusku,“ říká Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V nové studii s kolegou Michalem Onderčem zkoumali postoj běžných Rusů k bojovému nasazení jaderných zbraní. Dobrá zpráva: přestože obyvatelé Ruska obecně podporují vlastnictví jaderného arzenálu coby symbolu moci, jeho vojenské použití silně odmítají, a to i za cenu případné prohry. Více v rozhovoru pro magazín UK Forum.
Další české stopy ve vědě:
- Čeští archeologové odkryli pod Řípem pohřební konstrukci podobnou megalitickým hrobkám. „Ve východní, vstupní části mohyly jsme objevili základy stavby, jakési svatyně. To je pozoruhodný a pro nás do značné míry nečekaný objev. Dosud se žádná taková mohyla na našem území nenašla,“ líčí v rozhovoru pro UK Forum Jan Turek. Na místě nalezli ostatky jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a dodatečný pohřeb mladé ženy, který proběhl o tisíc let později. Velmi pravděpodobně to nebude objev poslední, mohyl a pohřebišť je v okolí Řípu mnoho, protože oblast již v pravěku přitahovala pozornost a byla považována za posvátné místo, kam lidé přicházeli vykonávat celou řadu nejrůznějších ceremoniálů.
Čeští archeologové odkryli pod Řípem pohřební konstrukci podobnou megalitickým hrobkám. Foto: Martin Mykiska, archiv ZČU
- Nová kombinace léčiv prodlužuje život pacientů s leukémií. „Pokud chceme pomáhat nemocným, musíme se dlouhodobě věnovat výzkumu, ale také získané poznatky dotáhnout do klinických studií,“ říká hematolog a vědec Tomáš Stopka. Jednu takovou teď úspěšně dokončil spolu s kolegy a kolegyněmi z centra BIOCEV, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Více se dozvíte v rozhovoru pro UK Forum.
- Možný konec zánětů spojivek: Strukturní virologové z laboratoře Pavla Plevky na brněném CEITEC odhalili strukturu enteroviru 70, který způsobuje virové záněty spojivek – akutní hemoragickou konjunktivitidu. Poznání otevírá cestu k vývoji nových terapeutik, protože účinná léčba zatím neexistuje.
- Spermie na cestě za vajíčkem chrání sirovodíkové brnění, zjistili vědci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a z plzeňského Biomedicínského centra. Ačkoli je plynný sirovodík neboli sulfan ve vyšších koncentracích prudce jedovatý (možná si z hodin chemie pamatuje „H2S smrdí jako pes“) v malém množství si ho vyrábí organismy ve svých buňkách, kde plní nejrůznější funkce, především signalizační – slouží jako rychlý posel při předávání informací mezi buňkami. Nyní vědci zjistili, že také obaluje a chrání spermie a hraje tak významnou roli v plodnosti. „Externím dodáním sulfanu během umělého oplodnění či například plemenitbě hospodářských zvířat bychom mohli jednoduše zvýšit ochranu spermií a tím ve výsledku i úspěšnost oplození,“ nastiňuje Jan Nevoral, vedoucí Laboratoře reprodukční medicíny, jenž ve výzkumu plánuje pokračovat a přenést ho do praxe.
Mikroskopický snímek myších spermií, na kterých je zeleně zobrazeno „sirovodíkové brnění“. Foto: archiv Jana Nevorala
- Jak na molekulární úrovni funguje nové antibiotikum Teixobactin v časopisu Nature popsal nizozemský tým, jehož součástí je i Adéla Melcrová. Teixobactin bakterie zabíjí unikátním mechanismem – dvojím útokem na jejich buněčný obal, což přináší novou „zbraň“ v boji s antibiotickou rezistencí.
- Ve věku 99 let zemřel Mojmír Petráň, který v 60. letech s kolegou Milanem Hadravským sestrojil první konfokální mikroskop s dvojitým řádkováním. Tento objev odstartoval revoluci v mikroskopii a s tím související rozvoj poznatků v molekulární biologii. Že jste o nich nikdy neslyšeli? Ano, narodili se na špatném místě a ve špatné době.
Fotka na konec:
Kudlanka nábožná, původní obyvatelka Jižní Evropy, která se v souvislosti s globálním oteplováním přesouvá stále více na sever. V půlce srpna ji můžete potkat už i v okolí Olomouce.
Původně jihoevropskou Kudlanku nábožnou lze v důsledku globálního oteplování potkat už i v okolí Olomouce. Foto: Otakar Fojt
Autorka: Pavla Hubálková
Blog vyšel na serveru Aktuálně.cz.
Pavla Hubálková
Píše o vědě. Původně si myslela, že bude vědkyní. Vystudovala klinickou biochemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a pokračovala na doktorát v oboru neurovědy na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Během Ph.D. studia ale díky Fulbrightovu stipendiu odjela na roční výzkumnou stáž na Northwestern University v Chicagu, kde přišla na to, že místo bádání v laboratoři se chce více věnovat komunikaci vědy. Od března 2020 působí jako vědecká redaktorka v magazínu Univerzity Karlovy Forum. O vědě píše i pro Hospodářské noviny, ekonomický týdeník HROT, Vědavýzkum.cz, Universitas a další média. Primárně se zaměřuje na „vědu s českou stopou“ – vědecké příběhy a úspěchy, na kterých se podíleli čeští vědci a vědkyně působící v Česku i v zahraničí. Nejaktuálnější novinky tweetuje jako @PavlaHub.
