hlavní partner portálu
V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Západočeskou univerzitu v Plzni. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jaké strategické záměry plánují do budoucna a jak funguje spolupráce výzkumných center? Na tyto otázky jsme se ptali Luďka Hynčíka.
„Starého psa novým kouskům nenaučíš; zhruba od 25 let věku jen málokdy měníme své hodnotové postoje. Nefunguje to tak, že bychom si přečetli jeden článek v novinách a zcela změnili své postoje třeba k migraci,“ říká politoložka Lenka Dražanová, která aktuálně působí v Centru pro migrační politiku na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, kde zkoumá politické chování a hodnotové postoje především ve vztahu k migraci.
V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové. Jaké má škola zkušenosti s probíhajícím hodnocením výzkumných organizací? Jak běží příprava strategického záměru nebo jakých úspěchů se podařilo v poslední době dosáhnout? Zeptali jsme se Ondřeje Krejcara.
Přední český odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie popsal svůj dlouhodobý cíl. Chtěl by vyvinout mentální antivirus, aby byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží mozkové implantáty. „Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni,“ říká profesor Pěchouček, který je od roku 2019 technickým ředitelem Avastu.
„Absolventi školy Antonína Holého“, tak se někdy říká studentům, kteří pod jeho vedením pracovali. Patří mezi ně i Eliška Procházková, která se ho nebála oslovit již v rámci středoškolské odborné činnosti a pod jeho vedením pak pracovala i na bakalářské práci.
Imunolog Václav Větvička, synovec a jmenovec známého botanika, patří mezi největší odborníky na glukany. I když již třicet let působí na americké University of Louisville, do Česka se pravidelně vrací a s českými vědci spolupracovat nikdy nepřestal.
S Ivanem Folettim, vedoucím Centra raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, jsme hovořili o tom, co je smyslem vědeckého bádání, jaké je postavení humanitních věd v České republice a jaký má význam komunikace vědy.
Stephen O’Regan, vědecký ředitel Kanceláře námořnictva pro globální výzkum v Praze (ONRG), komentuje v druhé části rozhovoru možnosti spolupráce, které českým vědcům nabízí. Jde o neobvyklou možnost přímého financování, protože ONRG je jednou z mála světových organizací, které financují zahraniční základní výzkum. Vedle toho kancelář financuje i match-makingové cesty do USA a organizaci oborových konferencí.
Jitka Čejková působí v Laboratoři chemické robotiky na Ústavu chemického inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Kromě toho je jmenovaná jako Science Communication Manager v Evropské akci COST Chemobrionics a v minulém roce jí vyšla kniha Robot 100: Sto rozumů. V rozhovoru, který nám poskytla, se rozpovídala o své vědecké kariéře, grantové politice či hodnocení vědců. A také o tom, jak skloubila roli vědkyně s mateřstvím.
V rozhovoru s novým předsedou Grantové agentury ČR Jaroslavem Kočou jsme mluvili o tom, co nového GA ČR chystá, i o tom, jak se pandemie koronaviru dotkla české vědy. Prozradil také, jakým způsobem chce GA ČR přispět ke zvýšení kompetitivnosti české vědy v zahraničí.
