hlavní partner portálu
Curych není jen švýcarské město čokolády a bankovnictví či jedno z nejbohatších měst na světě. Na několik dní také bylo místem, kam se sjelo více než tři sta komunikátorů a komunikátorek z celé Evropy. Konala se zde konference Evropská asociace odborníků na komunikaci ve vysokoškolském vzdělávání (EUPRIO) s ústředním tématem „Science communication: how to engage nowadays“.
Novou premiérkou Spojeného království Velké Británie a Irska se stala Liz Truss. V jejích rukou teď leží vyjednávání ohledně přidružení k programu Horizon Europe a financování vědy. Podívali jsme se na to, co její zvolení může pro vědu, výzkum a inovace za Lamanšským průlivem znamenat. K aktuálnímu dění se pro nás vyjádřila i česká vědkyně dlouhodobě působící ve Velké Británii.
Soutěž na nová vědecká centra, která by měla vzniknout v bývalých těžebních oblastech Saska a Saska-Anhaltska, spěje ke konci. Dva vítězné projekty vybere německá vláda v nejbližších týdnech. Obě centra vzniknou víceméně „na zelené louce“, a lze tak očekávat vysokou poptávku po spolehlivých firmách, které se zapojí jak do výstavby, tak do řetězce dodavatelů špičkového vědeckotechnologického vybavení.
Ruská invaze na Ukrajinu nezničila pouze infrastrukturu, lidské životy a vztahy, ale změnila také globální status quo vědecké spolupráce. Zejména evropské státy zahrnují do svých protiruských sankčních opatření také taková, která mají vliv na vědeckou spolupráci a rozvoj. Jaké projekty byly přerušeny a kolik vědců uprchlo z Ukrajiny?
Velká Británie na začátku září tohoto roku oznámila, že prodlouží finanční podporu vědcům a vědkyním, kteří se letos plánují zúčastnit projektů v programu Horizont Evropa, a to včetně výzev v programech ERC. Čeští vědci tak mohou nadále bez obav spolupracovat s britskými vědci i tamějšími institucemi.
Věda, výzkum a inovace by měly sloužit jako katalyzátory rozvoje společnosti. To si žádá velké množství prostředků z veřejných financí. Veřejnost přitom často neví, co vědci skutečně dělají, proč to dělají a co z toho bude mít. Pandemie koronaviru přinesla impuls k tomu vztah mezi vědeckou komunitou a veřejností dále zkoumat.
Pozdvižení ve vědecké obci nedávno vyvolala studie, která poukázala na to, že jeden z nejznámějších výzkumů o Alzheimerově chorobě je zřejmě falešný. Vysoce vlivný dokument, který byl poprvé publikován v roce 2006, měl velký dopad na různé klinické studie a do výzkumu nemoci šly díky němu miliardy dolarů.
Evropská výzkumná rada (ERC) zveřejnila hloubkovou analýzu výzkumných projektů, které byly financovány pod hlavičkou programu Horizon 2020. Analýza mimo jiné ukazuje, že nejvíce financovaných projektů spadalo do oboru fyzikálních věd, ale také to, že největší poměr úspěšných žadatelek měly společenské a humanitní obory.
V Irsku se nedávno konala debata o zapojení sociálních a humanitních věd do programu Horizont Evropa. Přední evropští akademici a vědci se shodli na tom, že zastoupení projektů z těchto oborů v evropských programech stále pokulhává. V novém rámcovém programu by se však mohlo blýskat na lepší časy.
Zatímco velké části Evropy svírají rekordní sucha, ve Vídni finišuje stavba nového specializovaného výzkumného centra zaměřeného na chování vodních těles. Obrovská laboratoř o velikosti skladovací haly přinese poznatky například k povodním, lodní dopravě, transportu sedimentu, biodiverzitě a mnoha dalším oblastem. Díky evropským projektům mohou z výzkumu profitovat i čeští vědci a inženýři.
