hlavní partner portálu
Jak probíhá jednání ohledně Horizon Europe ve Velké Británii? Jaké zákony slibují miliardy do výzkumu v USA? Jaké nedostatky mají Ph.D. programy na lokálních čínských univerzitách? Pravidelně sledujeme dění ve světě výzkumu, vývoje a inovací, abychom vám mohli zprostředkovat ve zkratce to nejzajímavější, co se v zahraničí za poslední měsíc stalo.
Zatímco v České republice se objevují návrhy zavést do nejdůležitějšího zákona definici manželství nebo právo na platbu v hotovosti, v jihoamerickém Chile hraje důležitou roli věda. Po více než 40 letech a protestech se Chilané domohli kompletní změny ústavy, kterou vytvořil diktátor vojenské junty Augusto Pinochet.
Dnes byly zveřejněny výsledky jednoho z nejsledovanějších žebříčků vysokých škol. Letošní vydání Academic Ranking of World Universities, známého také jako Šanghajský žebříček, například ukazuje, že Masarykova univerzita si od minulého roku polepšila skoro o dvě stě míst. Ve světě i nadále vede Harvard University.
Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Lepšímu umístění brání nízký zájem o terciární vzdělání i malé zastoupení žen ve vědě. Podle průzkumu Evropské komise jsme na 4. nejhorším místě v průměrném počtu výzkumnic ze 47 zkoumaných zemí. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Spojené království Velké Británie a Severního Irska zveřejnilo dlouho očekávané podrobnosti o svém vlastním výzkumném programu „Plan B”. K tomu by země měla přistoupit, pokud se nakonec nepřidruží k evropskému gigantu Horizon Europe, což je stále více pravděpodobné. Kromě specifické podoby nového programu visí otazník i nad novým premiérem či premiérkou v čele země.
Letošní vydání žebříčku Global Ranking of Academic Subjects, který je také někdy známý jako oborová varianta Šanghajského žebříčku, srovnávalo více než 1800 světových vysokých škol v 54 oborech. Českým školám se dařilo zejména v přírodních vědách, matematice a fyzice. Slabších výsledků naopak tuzemské vysoké školy podle žebříčku dosáhly v sociálních vědách a inženýrství.
Nová soutěž vyhlášená Evropskou komisí sdružuje mladé výzkumníky z celé Evropy, aby společně našli řešení nejpalčivějších problémů naší doby, jakými jsou například rakovina, adaptace na klimatickou změnu či ochrana oceánů a půdy. Letos se soutěž odehrává v nizozemském Leidenu.
Nejnovější seriál z dílny portálu Vědavýzkum.cz představuje různorodá témata z oblasti akademické práce. Další díl ze seriálu o akademické práci se zaměřuje na neúměrný stres v zaměstnání a syndrom vyhoření. Jak se na akademické půdě projevuje syndrom vyhoření? Oslovili jsme vědce se zkušeností s duševním onemocněním. Pověděl nám, jaké to je dopracovat se k vyhoření.
Jižní Korea je zemí, která už několik desetiletí zvyšuje financování výzkumu. Daří se jí v navazování významných mezinárodních spoluprací a podporuje mladé nadějné start-upy, které zaměstnávají tisíce šikovných vědců. I tak má však v oblasti výzkumu ještě co zlepšovat – její rigidní přístup k hodnocení výzkumu totiž dusí základní vědu.
Začátek prázdnin je datem, kdy zpravidla vychází aktualizace mezinárodního Leidenského žebříčku, který srovnává vědecký výkon více než 1300 univerzit po celém světě. Obdobně jako v minulých letech se do této společnosti dostalo i několik českých vysokých škol. Jak si stojí ve srovnání jednotlivých indikátorů? A které univerzity jsou vzory v oblasti vědy?
