Nové materiály pro získávání a ukládání energie, nanoroboty, které budou v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí, nebo látky, jež urychlí a zefektivní řadu chemických reakcí v průmyslové výrobě, vyvinou s využitím revoluční metody atomárního inženýrství vědci zapojení do projektu Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE).

Český statistický úřad v prosinci minulého roku vydal svou každoroční statistickou ročenku, která obsahuje shromážděná data za rok 2022 a v některých oblastech nabízí srovnání s roky předchozími. Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací. Druhý díl se zaměří na financování vědy. Ukazuje se, že čím dál víc investují do vědy soukromé podniky, naopak podpora státu klesá.

Česká republika v posledních letech přichází o nejhodnotnější zemědělskou půdu kvůli výstavbě obřích skladů, průmyslových zón nebo nákupních center.  Na vině jsou špatné zákony umožňující investorům zabírat louky a úrodná pole, říká Jaroslava Janků z Katedry pedologie a ochrany půd České zemědělské univerzity.

Poslední dva měsíce se jak pro Francii, tak Španělsko nesou ve znamení ohlašování výrazných změn v oblasti systému výzkumu. Zatímco na začátku listopadu španělská ANECA předložila návrh přepracování kritizovaného systému hodnocení vědců, začátkem prosince francouzská vláda oznámila zásadní reformy vědeckého systému země, v rámci kterých bude mimo jiné vytvořena prezidentská rada pro vědu.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. 

V článku Technologického centra Praha, který vyšel v magazínu ECHO 4-5/2023, sledují, jak se během uplynulých čtyř desetiletí změnil charakter českých vědeckých publikací (tj. publikací, na nichž se podíleli čeští autoři), konkrétně jak se měnily jejich počet, citovanost, oborové zaměření, a k jakým změnám došlo z hlediska intenzity mezinárodní či průmyslové spolupráce při vzniku těchto publikací.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo zápisy z hodnoticích komisí Výzvy č. 02_23_015 Výzkumné infrastruktury I, která měla uzávěrku žádostí v srpnu 2023. Třicet dva velkých výzkumných infrastruktur bylo doporučeno k financování, z toho 14 infrastruktur bylo doporučeno s výhradou, tedy s krácením rozpočtu. 

Když někdo na Západě přijde se startupovým nápadem, obvykle přemýšlí hlavně o trhu, obchodu, marketingu. Investor a podnikatel Jiří Hlavenka řekl v rozhovoru pro Export.cz, že Češi jsou spíše velmi dobří tvůrci produktů, možná v něčem lepší než Silicon Valley.

Masarykova univerzita, jako první instituce z Česka a šestá na světě, zveřejnila plán, ve kterém určuje svou vizi změn v procesech hodnocení výzkumu, výzkumných pracovníků a organizací provádějících výzkum.

V říjnu byl akademickým senátem zvolen kandidátem na rektora VŠCHT Praha. Od 1. ledna 2024 tak vystřídá na nejvyšší univerzitní pozici Pavla Matějku a zahájí čtyřleté funkční období. V rozhovoru s profesorem Milanem Pospíšilem, dlouholetým prorektorem pro strategie a předsedou Rady vysokých škol, se dočtete o záměru upravit společný základ, o prioritách ve vztahu k zaměstnancům nebo podpoře studentských spolků.