Martin Rychlík
Etnolog a vědecký novinář. Vystudoval etnologii i dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2011 obhájil disertační práci v Ústavu etnologie FF UK, kde do roku 2015 částečně působil i jako odborný asistent. Roku 2009 absolvoval stipendijní pobyt na University of Tokyo (komunikace vědy, prof. Osamu Sakura). Zabývá se mimoevropskou etnologií, antropologií umění a kulturních areálů – zvláště Polynésie. Je autorem dvou monografií o tetování (2005, 2014), dvě popularizační knihy dr. Miloslavu Stinglovi editoval. Věnuje se především vysokému školství a popularizaci vědy. Je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF a členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd. V letech 2000 až 2006 byl redaktorem České tiskové kanceláře (ČTK), posléze pracoval v týdeníku Euro jako editor a reportér (2006 až 2010). Od roku 2010 byl novinářem webu Česká pozice a od roku 2013 psal pro Lidové noviny. Od roku 2019 působí na Univerzitě Karlově jako šéfredaktor médií.
„Fakulta se hlásí k původní myšlence, že máme v co nejširším smyslu vychovávat odborníky pro mírový jaderný průmysl,“ říká děkan Igor Jex při prohlídce jaderné fakulty ČVUT v Praze.
„Už moc dobře víme, že z některých středních škol přichází jeden přírodovědný talent za druhým,“ říká Jan Černý, předsedající komisi biologické olympiády a jmenuje vynikající gymnaziální učitele. Před měsícem zazářili čeští středoškolští studenti – vlastně už nejmladší vědci – na 28. ročníku Mezinárodní biologické olympiády v Coventry. Kateřina Kubíková tam získala zlatou medaili!
Zbytky léčiv, hormonální antikoncepce, pesticidů a dalších chemikálií – takzvaných endokrinních disruptorů – mají vážné dopady na živé organismy v řekách. Týká se to také Česka, o což se zajímají vědci z centra RECETOX v Brně.
Slovo „robot“ proniklo do světových jazyků ze starší české divadelní hry, ale opravdová robotika i kybernetika hrají v českém výzkumu velkou roli i dnes.
Letecká archeologie umožňuje památky objevovat, ale i lépe chránit, říká Martin Gojda, jenž vydal knihu o průzkumu sídel a krajiny. V kokpitu už nalétal přibližně tisíc hodin. Přesto není pilotem, nýbrž archeologem, který z výšek sleduje vliv lidské činnosti na krajinu.
Díky milionu eur Jiří Klimeš vybuduje tým, který vyvíjí chytré metody pro přesnější simulace materiálů, hlavně pak molekulárních krystalů. Metoda je zajímavá i pro farmacii a materiálové vědy.
Nejsilnějším průmyslovým odvětvím v Česku je výroba aut. Bez strojírenské tradice a hi-tech vývoje by nebylo elektromobilů ani firem jako Škoda Auto či Tatra.
V České republice vznikla nová unikátní střediska pro laserovou fyziku: ELI a HiLASE. Laserový i optický výzkum má ale v zemi dlouhou tradici.
Výzkumný projekt zaměřený na zdravotní rizika získal 218 milionů korun. Do Brna přišel i profesor z elitní techniky ETH Curych.
Peter Gruss, exprezident Společnosti Maxe Plancka, radí české vládě. Dvanáct let vedl síť excelentních výzkumných ústavů pod hlavičkou německé společnosti. Chválí zdejší základní výzkum, přidat musí ten aplikovaný.
- Rut Bízková
- Martin Bunček
- Vladislav Čadil
- Pavel Doleček
- Martin Duda
- Alice Dvorská
- Otakar Fojt
- Ivan Foletti
- Martin Fusek
- Ondřej Havelka
- Radim Hladík
- Václav Hořejší
- Pavla Hubálková
- Jozef Hvorecký
- Jiří Chýla
- Miroslav Janeček
- Lukáš Kačena
- David Karabec
- Marcel Kraus
- Daniel Münich
- Vladimír Majer
- Jiří Nantl
- Eduard Petiška
- Vlastimil Růžička
- Martin Rychlík
- Martin Srholec
- Michael Šebek
- Dalibor Štys
- Jan Valenta
- František Vácha
- Martin Víta
- Jiří Zlatuška
- Jan Žižka