Financování life sciences v ČR: Seniorní postdoci

V předchozím díle jsme ukázali, jak důležitá a potřebná je pro postdoka dlouhodobá zahraniční stáž a kvalitní výstupy z ní. Získali jste nezávislost na svém PhD školiteli a zkušenosti z jiného pracovního prostředí. Vytvořili jste si nové kontakty a spolupráce. Etablovali jste se v mezinárodní vědecké komunitě. Výsledky svého postdoktorského projektu máte opublikované v top vědeckém časopise a prezentované na mezinárodní konferenci. Veškeré výzkumné aktivity a aktivity pro vědeckou komunitu aktualizujete ve svém životopise.

Silný životopis („track record“) podložený konkrétními hodnotnými výstupy vlastní výzkumné práce je jen polovinou vašeho dalšího úspěchu. Druhou (ještě důležitější) polovinou je idea vašeho vlastního inovativního výzkumného projektu. Váš projekt musí být zcela nový a odlišný od problematiky řešené vašimi mentory. Musíte ukázat znalostní mezeru („knowledge gap“) ve stávajícím poznání a navrhnout řešení, jak tuto znalostní mezeru zaplnit. Dnes je všeobecně největší poptávka po neotřelých a vysoce riskantních („hig-risk high-gain“) výzkumných projektech. Nebojte se posouvat hranice poznání.

Pro podání jakékoli grantové žádosti potřebujete podporu výzkumné instituce. České výzkumné instituce jen velmi zřídka a nepravidelně otevírají a inzerují pozice nezávislých juniorských výzkumníků (viz EURAXESS). Závazek inzerovat otevřená výběrová řízení na EURAXESS na sebe berou instituce certifikované HR AWARD (k 19. 10. 2020 získalo HR Award 24 českých výzkumných institucí či jejich součástí).

V Česku zatím všeobecně chybí výrazná institucionální podpora začínajících výzkumníků, pravidelné zakládání nových výzkumných skupin, otevírání nových výzkumných směrů a vůle kontinuálně omlazovat instituce. „Není místo, nejsou prostředky“, je nejčastější odpovědí, proč to nejde. Nenechte se odradit. Musíte být stále proaktivní, včas si vybrat vhodnou instituci, najít si zkušeného mentora, který vám pomůže zorientovat se v systému a se kterým můžete konzultovat své výzkumné projekty, a včas si domluvit podporu a souhlas instituce s podáním vašich grantových žádostí. Pak vás čeká už jen velmi tvrdá soutěž projektových návrhů a výzkumných idejí. Vaše vědecká nezávislost stojí na získání vlastního výzkumného grantu.

Institucionální podpora

Potřebu aktivně podporovat začínající výzkumníky si v ČR jako jedna z prvních uvědomila Univerzita Karlova. Od roku 2016 vyhlašuje program Primus a cíleně investuje do zakládání a rozvoje nových vědeckých skupin a laboratoří. V prvních pěti letech (2016 –2020) udělila 112 grantů, z toho 54 grantů v life sciences a chemii. Žadatelem může být postdok do 8 let od získání PhD s mezinárodní zkušeností a excelentními výsledky. Grant ve výši až 4 mil. Kč ročně se uděluje na 3 roky s možností prodloužení o další 2 roky. Podmínkou uznání podpory Primus je podání žádosti o ERC grant. Šesté kolo soutěže bude zveřejněno na začátku ledna 2021 s uzávěrkou žádostí v dubnu 2021. Uspěje kolem 20 žadatelů, výsledky hodnocení projektů budou známy do konce června 2021.

Masarykova univerzita v září 2020 vyhlásila nový program MUNI Award JUNIOR. Program je určen pro začínající výzkumníky do věku 40 let a maximálně 10 let od získání PhD. Grant ve výši 2 mil. Kč ročně se uděluje na dobu 3 let s možností prodloužení o 2 roky. V prvním ročníku se předpokládá podpora 6–9 perspektivních výzkumníků. Uzávěrka žádostí je již 31. 12. 2020.

Vědeckou excelenci v Ekologii, Aplikované a krajinné ekologii a Environmentálních vědách o Zemi od roku 2020 nově podporuje také Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze programem Research Excellence in Environmental Sciences (REES). Přihlášku je možné podat kdykoli během roku. REES grant nabízí pracovní smlouvu na tři roky a finanční podporu až 9 mil. Kč. Podmínkou je podání grantu ERC a každoročně alespoň jedna publikace v prvním kvartilu a jednou za dva roky v prvním decilu. Prvními držiteli grantu REES se v roce 2020 stali makroekolog Petr Keil a klimatolog Aleš Urban.

Akademie věd ČR v roce 2018 vytvořila na podporu vědecké excelence program Prémie Lumina queruntur. Prémie se uděluje perspektivním postdokům do 10 let od získání PhD (do délky se nezapočítává pracovní neschopnost delší než 90 dní, povinná vojenská služba, čerpání mateřské a rodičovské dovolené a doba péče o osobu blízkou) na dobu 5 let ve výši 4 mil. Kč ročně. Jeden milion Kč ročně spolufinancuje hostitelský ústav AVČR. Od roku 2021 má být každoroční uzávěrka žádostí 28. února. Kandidáty na prémii může nominovat pouze ředitel ústavu AVČR po předchozím projednání radou pracoviště.

V prvních třech letech (2018–2020) AVČR ocenila 19 výzkumníků, z toho 6 v biologických a chemických vědách: 2018: Ondřej Kuda (Fyziologický ústav AVČR), Iva Mozgová (Biologické centrum AVČR); 2019: Jana Kamanová (Mikrobiologický ústav AVČR), Zdeněk Kameník (Mikrobiologický ústav AVČR); 2020: Miloslav Kverka (Mikrobiologický ústav AVČR), Vladimíra Petráková (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AVČR).

Otevřená mezinárodní výběrová řízení na pozice vedoucích výzkumných skupin v roce 2020 organizovaly také další české výzkumné instituce. Biologické centrum AVČR v Českých Budějovicích obsadilo jednu pozici na Parazitologickém ústavu: Ivona Mladineo a jednu pozici na Ústavu molekulární biologie rostlin: Michael Wrzaczek. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích má dva nové vedoucí skupin: Martina Jandu a Julese Segrestina.

Granty

Institucionální podpora vám nebude stačit, potřebujete získat nějaký grant. Největší svobodu a nezávislost pro vlastní výzkumnou práci získáte ERC Starting Grantem udělovaným Evropskou výzkumnou radou. Žadatelem může být postdok dva až sedm let od získání PhD (ženám se na každé narozené dítě připočítává 1,5 roku), který přichází s vysoce inovativním a riskantním výzkumným projektem („high-risk high-gain“). Na pětiletý výzkumný projekt lze žádat 1,5 mil. EUR a další 1 mil EUR na přístrojové vybavení. Projektové návrhy posuzuje pět hodnotitelů. Zhruba čtvrtina nejlepších žadatelů je pozvána na ústní pohovor do Bruselu a vizi svého výzkumu musí obhájit před patnáctičlennou komisí. Úspěšnost žadatelů je kolem 13 %. Nové kolo ERC Starting grantů bude vyhlášeno na začátku roku 2021 v rámci Horizon Europe. ERC grant je přenositelný kamkoli po Evropě.

V letech 2007–2020 putovalo do České republiky 19 ERC Starting Grantů z toho 11 grantů v chemii a life sciences: 2007: František Štěpánek (VŠCHT Praha); 2010: Jana Roithová (Univerzita Karlova); 2011: Péter Szabó (Botanický ústav AVČR); 2013: Pavel Plevka (CEITEC MU); 2014: Jan Macák (Univerzita Pardubice); 2015: Milan Vrábel (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR); 2018: Matyáš Fendrych (Univerzita Karlova), Marek Mráz (CEITEC MU), Kateřina Sam (Biologické centrum AV ČR), Ondřej Štěpánek (Ústav molekulární genetiky AV ČR); 2019: Filip Kolář (Univerzita Karlova).

ERC žadatele, jejichž projekty byly vysoce hodnoceny, ale skončily pod čarou z důvodu nedostatku finančních prostředků, podporuje Česká republika programem ERC CZ spravovaným MŠMT. V letech 2012–2020 proběhlo pět kol, ve kterých bylo z národních zdrojů financováno 9 ERC Starting Grantů v life sciences a chemii: 2012: Alena Panicucci Zíková (Biologické centrum AV ČR); 2013: Michal Holčapek (Univerzita Pardubice), Martin Kalbáč (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR); 2016: Hana Macíčková Cahová (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR); 2018: Iva Mozgová (Biologické centrum AV ČR, dotace AV ČR); 2019: Alberto Naldoni (Univerzita Palackého v Olomouci), Jan Tippner (Mendelova univerzita v Brně); 2020: Gabriel Demo (CEITEC MU), Jan Hrček (Biologické centrum AV ČR).

Zásadní přínos pro rozvoj life sciences v České republice mají EMBO Installation Granty. Žadatelem může být postdok do 9 let od získání PhD, který v ČR působí méně než 2 roky. EMBO granty ve výši 50 000 EUR ročně se udělují na 3 roky s možností prodloužení na 5 let. Uzávěrka žádostí je každoročně 15. dubna. Výzkumné projekty hodnotí mezinárodní komise členů EMBO a financuje Česká republika z rozpočtu MŠMT. Každý rok se zpravidla udělí pouze jeden grant. Na mnoho perspektivních výzkumníků velmi dobře hodnocených EMBO se bohužel nedostane kvůli nízké podpoře ze strany ČR.

V letech 2006–2019 získalo podporu 18 výzkumníků: 2006: Petr Svoboda (Ústav molekulární genetiky AV ČR); 2017: Vítĕzslav Bryja (Masarykova univerzita), Štěpánka Vaňáčová (CEITEC MU); 2008: Martin Anger (Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR); 2009: Cyril Bařinka (BIOCEV), Alena Panicucci Zíková (Biologické centrum AV ČR); 2010: Alena Krejčí (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích); 2011: Kvido Stříšovský (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR); 2012: Lukáš Trantírek (CEITEC MU); 2013: Karel Říha (CEITEC MU); 2014: Peter Lukavsky (CEITEC MU), Pavel Plevka (CEITEC MU); 2015: Ondřej Štěpánek (Ústav molekulární genetiky AV ČR); 2016: Vladimír Varga (Ústav molekulární genetiky AVČR); 2017: Zuzana Kečkéšová (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR); 2018: Martin Schwarzer (Mikrobiologický ústav AV ČR); 2019: Panagiotis Alexiou (CEITEC MU), Peter Dráber (BIOCEV).

„Bez podpory EMBO IG by moje skupina nikdy nedosáhla úspěchů, kterých dosáhla, nikdy bychom nepublikovali v Cell a nikdy bych nedokázal získat ERC Consolidator Grant. Bez EMBO IG by mě dnes nikdo neznal, pokud bych vůbec zůstal ve vědě. EMBO IG mi poskytlo finance pro rozjezd nových výzkumných směrů, jejichž výsledkem byla spolupráce s chorvatskými bioinformatiky a data pro publikaci v Cell. Komunita EMBO YIP mi poskytla prostředí a know-how, abych tu publikaci dokázal napsat a protlačit skrze peer review a vyškolila mě v tom, jak napsat úspěšný ERC grant. Značka EMBO zvýšila moji viditelnost ve vědecké komunitě, umožnila jednoduše získat kontakty a spolupráce, ze kterých má dnes přínos moje laboratoř, instituce, a koneckonců česká věda. Tohle nemůže nahradit žádný místní pokus o podporu mladých vědců, protože ten umí nabídnout možná lepší peníze, ale ne komunitu a prověřený program pro rozvoj kariéry,”přibližuje svou zkušenost Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

V roce 2020 zahájila Grantová agentura ČR nový program GAČR JUNIOR STAR. Cílem je podpořit excelentní základní výzkum a poskytnout příležitost začínajícím vědeckým pracovníkům vybudovat si nezávislou skupinu s několika spolupracovníky a moderním vybavením, které oživí současnou strukturu základního výzkumu v ČR. O grant mohou soutěžit postdoci do 8 let od získání PhD (k 30. září daného roku, prodlužuje se o mateřskou a rodičovskou). Grant v celkové výši až 25 mil. Kč se uděluje na 5 let. Výsledky hodnocení jsou známy na začátku listopadu. Začátek realizace je vždy k 1. lednu následujícího roku. Uzávěrku příštího kola GAČR JUNIOR STAR očekáváme v dubnu 2021.

V prvním roce bylo hodnoceno 355 žádostí a podpořeno 30 projektů (úspěšnost 8,5 %) z toho 2 projekty v chemii (EX3): Martin Hulla (Univerzita Karlova) a Daniel Rozbeský (Univerzita Karlova); 4 projekty v biologii člověka a lékařských vědách (EX4): Jan Dobeš (Univerzita Karlova), Zuzana Kadlecová (Masarykova univerzita), Martin Schwarzer (Mikrobiologický ústav AVČR), Marek Šebesta (CEITEC MU) a 7 projektů v biologii a zemědělských vědách (EX5): Anne Daebeler (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), Jan Janouškovec (Mikrobiologický ústav AV ČR), Petr Kohout (Mikrobiologický ústav AV ČR), Eva Nováková (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), Tomáš Pluskal (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR), Robert Tropek (Univerzita Karlova), Jana Voříšková (Mikrobiologický ústav AV ČR).

Jistotou českého výzkumného prostoru jsou GAČR Standardní granty, které se udělují nepřetržitě od roku 1993. Jedná se o 2–3leté projekty základního výzkumu ve všech vědních oborech. Výše rozpočtu není specifikovaná. Úspěšnost žadatelů byla v roce 2019 25 % (trojnásobek úspěšnosti GAČR JUNIOR STAR 2021).

Vznik nových výzkumných skupin v organické chemii, bioorganické chemii a medicinální chemii financuje Nadace Experientia formou start-up grantů. Grant ve výši 2,7 mil. Kč ročně se uděluje na 3 roky s tím, že 2 mil. korun ročně financuje nadace a částkou 0,7 mil. korun ročně se na financování podílí hostitelská instituce. Podpořeni mohou být chemici do 5 let od získání PhD. Každoroční uzávěrka žádostí je 15. března, hodnocení je zveřejněno do konce června. Pro žadatele s uzávěrkou 15. 3. 2021 začíná finanční podpora k 1. 1. 2022. V letech 2018–2020 nadace podpořila dva výzkumníky: 2018: Ondřej Baszczyňski (Univerzita Karlova), 2020: Petr Kovaříček (VŠCHT Praha).

Využijte své zahraniční kontakty a zapojte se do nějaké běžící COST Akce. COST podporuje vznik mezinárodních konsorcií pro spolupráci ve specifické vědecké oblasti, setkávání vědecké komunity a vzdělávání studentů. Aktivní členové běžící COST Akce z ČR si mohou podat samostatný výzkumný projekt do programu MŠMT INTER-COST. Program je v ČR organizován od roku 1993, za tu dobu byly podpořeny projekty českých týmů za více než 1 miliardu Kč. Uzávěrka žádostí bývá v polovině prosince, výsledky hodnocení se zveřejňují v polovině května následujícího roku. Úspěšnost žádostí je kolem 50 %. Pátou soutěž s uzávěrkou plánovanou na prosinec 2020 MŠMT zrušilo. Vyhlášení nového kola programu INTER-COST v roce 2021 je zatím nejisté.

Zájem postdoků byl v uplynulých letech také o TAČR Program ZÉTA na podporu začínajících výzkumnic a výzkumníků v inovačních aktivitách. Návrhy projektů musí přispět k zapojení studentek a studentů a mladých výzkumných pracovnic a pracovníků do výzkumné a vývojové činnosti směřující k využití výsledků v praxi a zvýšit jejich zájem o projekty s konkrétním praktickým dopadem. Zatím se uskutečnily 4 soutěže, poslední uzávěrka byla v listopadu 2019. Do budoucna budou podobné výzvy vyhlašované jako program TAČR SIGMA (aktuálně je ve fázi přípravy).

Soutěže

Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu v oblasti automatizace, kybernetiky medicíny, IT, přírodních věd, může získat Cenu Wernera von Siemense. Nejlepší projekt obdrží finanční odměnu 300 000 Kč. Uzávěrka přihlášek je již 30. 11. 2020.

Nadační fond Neuron uděluje každoročně Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce (PhD získali maximálně 10 let před dnem vyhlášení soutěže, započítává se přerušení rodičovskou dovolenou nebo dlouhodobou nemocí). Cena je spojena s osobní prémií 500 000 Kč a může ji obdržet až sedm laureátů. Nominace předkládá česká vědecká obec do konce března 2021 v sedmi vědních oborech (biologie, chemie, počítačová věda, fyzika, matematika, medicína a společenské vědy). Garantem výběru laureátů je domácí a mezinárodní vědecká rada složená z osobností české a světové vědy.

Nadační fond Neuron také podporuje české vědce v terénním výzkumu po celém světě. Navazuje tím na slavnou éru cestovatelů Zikmunda a Hanzelky. V letech 2015–2019 se uskutečnilo již sedm Expedic Neuron.

Více než čtvrt století se každoročně uděluje Cena Alfreda Badera českým organickým a bioorganickým chemikům do věku 35 let (uchazeč nesmí dosáhnout věku 36 let v roce soutěže). Laureáti získávají finanční odměnu ve výši 4 000 amerických dolarů. Uzávěrka pro bioanorganickou a bioorganickou chemii je 31. 3. 2021, pro organickou chemii 15. 6. 2021.

Společnost L’Oréal od roku 2006 každoročně pořádá soutěž For Women In Science. Soutěžit mohou vědkyně v přírodních vědách do věku 40 let. V jednom ročníku se podpoří projekty tří žen, každá dostane částku 200 000 Kč. Nejbližší uzávěrku očekáváme 28. 2. 2021.

Dream Chemistry Award je mezinárodní soutěž, ve které se uděluje cena mladému chemikovi za myšlenku vysněného vědeckého projektu v oblasti chemie nebo oborů souvisejících s chemií, který chce vyřešit. Žádosti jsou posuzovány na základě originality návrhu, zohledňuje se také životopis kandidáta. Poslední uzávěrka soutěžních přihlášek byla 31. 8. 2020. Laureát bude oznámen v prosinci 2020 a získá 10 000 EUR. Pět finalistů obdrží každý 1 000 EUR.

Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR vybraným mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AVČR do věku 35 let. Součástí ocenění je finanční odměna ve výši 330 tisíc Kč rozložená do tří let. Vědce nominují ředitelé ústavů AVČR.

Snad budete mít i kus štěstí. Získáním institucionální podpory a vlastního výzkumného grantu se z vás stává plnohodnotný juniorský vedoucí skupiny („Principal Investigator“, „Junior Group Leader“). Příští díl bude o rozvoji vaší výzkumné skupiny.

 

Na seriálu se podílejí:

Pavla Růžková, Botanický ústav AV ČR, Pavla.Ruzkova@ibot.cas.cz
Ladislav Čoček, Masarykova univerzita, cocek@rect.muni.cz
Michal Hojdekr, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, hojdekr@frov.jcu.cz
Tomáš Mozga, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., tomas.mozga@umbr.cas.cz
Veronika Palečková, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., veronika.paleckova@uochb.cas.cz
Martina Pokorná, CEITEC MU, martina.pokorna@ceitec.muni.cz
Hana Štěpánková, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, hana.stepankova@vscht.cz
Jakub Zeman, Masarykova univerzita, zeman@rect.muni.cz

---

Přečtěte si také čtyři předchozí díly seriálu věnované školákům a středoškolákům, bakalářským a magisterským studentům, PhD studentům a juniorským postdokům.

Jak stipendium na studium v zahraničí ovlivní život a profesní dráhu studenta life sciences? Na tyto a další otázky odpovídala Kateřina Vacková, Eva Brichtová nebo Jan Blaha. O své zahraniční stáži vyprávěla doktorandka Šárka Boháčová, Zdeněk Farka pak mluvil o svém prvním grantu, o nějž si zažádal ještě jako PhD student. V dalším rozhovoru se o stipendiu EMBO Postdoctoral Fellowship rozpovídala Iva Mozgová, o stipeniu Humboldt Research Fellowship zase mluvila Hana Macíčková Cahová. Tomáš Slanina promluvil o své zkušenosti s postdoktorandskou stáží v Německu i ve Švédsku. V zatím nejnovějším rozhovoru povídala Lenka Gahurová o tom, jak se jí podařilo získat MSCA Individual Fellowship či jak mateřství ovlivnilo její kariéru.

Vaše podněty k seriálu můžete zasílat na redakce@vedavyzkum.cz.