V poslední době se v příspěvcích na portále Vědavýzkum.cz mluví o prvním rozdělování prostředků dle Metodiky 2017+ a o sledování kvality výstupů s důrazem na časopisy v databázi Web of Science, zejména ty v prvním a druhém kvartilu dle indexu AIS.
Jak je mimo jiné uvedeno v článku Daniela Münicha „ Zásadní problém s formulkou MŠMT rozdělující motivační složku je, že zohledňuje pouze články v časopisech databáze WoS.“ Proč tomu tak je, když samotná Metodika 2017+ požaduje něco jiného, není jasné.
Metodiku a její úkol hodnotit odpovídajícím způsobem i výstupy publikované v databázi Scopus připomíná i Jiří Chýla. Metodika v oddíle Bibliometrická analýza (tzv. Nástroj 1) uvádí: „Výstupem bude strukturovaný soubor bibliometrických ukazatelů s informacemi o každém hodnoceném výstupu – včetně bibliometrických údajů získaných srovnáním v mezinárodním měřítku…“ a pod čarou, že se rozumí: „Např. pořadí dle AIS (Article Influence Score, Web of Science) nebo SJR (Scimago Journal Rank, Scopus)“ Podobně databázi Scopus uvádí tabulka 1 na straně 24 a dále hodnocení za rok 2017 a v návaznosti za roky 2018 a 2019, kde jsou již jen stručné dodatky k dalším modulům a nástrojům. Proč podobně jako za rok 2016 již nebyly zpracované výstupy i za Scopus za rok 2017 není jasné a zřejmě to porušuje metodiku.
Podívejme se na následující argumenty, které dokumentují možný neblahý vliv této aktivity (mezi akademiky se již šíří: „nepublikujte do Scopusu“):
Jedno z významných hodnocení zemí včetně úrovně jejich vědy a vysokých škol zpracovává World Economic Forum. Zde je uvedeno, že 20 % výstupu tvoří hodnocení Citations per Faculty, které je na bázi Scopus. Podobně je velmi uznávaný žebříček univerzit THE od společnosti Times Higher Education. Také zde, a to dokonce 30 % hodnocení (research influence), je tvořeno citovaností výstupů v databázi Scopus společnosti Elsevier. Pokud tedy nastane situace, že převáží v Česku hnutí, že Scopus není preferován, potom v řádu jen několika let naše univerzity v těchto důležitých žebříčcích vyklidí dosažené pozice a asi budeme obtížněji na mezinárodním poli komunikovat úroveň naší vědy a univerzit. Skutečně to někdo za RVVI takto plánuje?
Nakonec dodám, že zajímavým příkladem je příspěvek Radima Hladíka, který ukazuje, jak i špičkový výstup najednou může skončit v časopise bez hodnocení. Co se týká databáze Scopus, tak dopad může být ještě horší. Řada předních časopisů se zaregistrovala do tzv. ESCI (Emerging Sources Citation Index), nicméně i po obdržení někdy i velmi solidního impaktu ve Web of Science nemají tyto časopisy index AIS. Při upřednostňování WoS před Scopusem je výstupem za kvalitní výzkum publikovaný ve špičkovém časopise 0? Z mého pohledu to chápu, ale velmi obtížně se to vysvětluje mladému kolegovi, který takového výsledku dosáhl, viz náš příklad s časopisem Journal of Retailing and Consumer Services.
Samozřejmě, že vím, že stoprocentní spravedlnost a vyhovění všem a ve všem asi nemůže nikdy existovat. Nicméně, je otázka, zda tak trochu s vaničkou nevyléváme i dítě? Pokud nám a RVVI nezáleží na umístění našich univerzit (a reprezentaci naší vědy a vysokých škol v zahraničí) v takovém porovnávání jako jsou žebříčky World Ecomic Forum nebo THE, pak si zahráváme s dobrým jménem nejenom těchto univerzit, ale i České republiky.
Autor: Ludvík Eger
Ludvík Eger
Působí na Fakultě ekonomické ZČU v Plzni. Zabývá se aplikacemi marketingu a managementu a vzděláváním dospělých, především s využitím ICT. Má zkušenosti z řady projektů podpořených v rámci Visegrad Fund a spolupracuje s kolegy ze Slovenska, Polska a Maďarska. Věnuje se také práci s doktorandy a aktuálně se, mimo jiné, zaměřuje na výzkum sociálních sítí, a to opět v zaměření jak pro business, tak i pro vzdělávání.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Ludvík Eger
