Laboratoř: Jak chránit květiny před invazními druhy? Shrabat trávu

Porcování medvěda DKRVO 2021

Každoroční porcování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách bez dlouhodobějších principů a doprovázené každoročním zpožděním znejišťuje a brzdí koncepční rozvoj škol a jejich výzkumných týmů. Pochybné proporce, v jakých je podpora mezi školy a obory rozdělována, jsou stále poplatné kafemlejnku, který oficiálně skončil již před lety.

Základní údaje: Daniel Münich; 29.12.2020

Bilancování roku 2020 v české vědě

Václav Hořejší, letošní držitel ocenění Česká hlava, se ve svém blogu zamýšlí nad tím, co ho letos ve vědě zaujalo, co se povedlo a nepovedlo a co nám přeje v roce 2021.

Základní údaje: Václav Hořejší; 23.12.2020

Česká hlava

Výzkum? Věda, jaká věda? My to tu přece řídíme!

Přijde mi, že český stát, tedy hlavně vláda a její ministerstva, nevyužívají dostatečně možností, které jim v boji proti covid-19 nabízí česká věda. Udělal jsem si narychlo a zběžně přehled resortně orientovaného výzkumu v Česku a Německu. Rozdíl je to diametrální. Pokud mi něco důležitého uniklo, dejte mi prosím vědět.

Základní údaje: Daniel Münich; 20.11.2020

koronavirus

Češi posilují své pozice v nanosvětě

Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

Základní údaje: Jan Žižka; 19.11.2020

nanomateriály

Umělá inteligence z Brna odhaluje zmetky

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.

Základní údaje: Jan Žižka; 26.10.2020

Nejprve smích a potom zamyšlení – Ig Nobelovy ceny

Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).

Základní údaje: Jan Valenta; 24.10.2020

nobelova cena

Sluneční inspirace: Bezemisní energie v české režii

Tým odborníků proslulé národní laboratoře v americkém Princetonu už rok spolupracuje s českými vědci na projektu nového fúzního experimentálního zařízení, které by mělo do tří let stát v pražské Libni. Aktivity laboratoře financuje ministerstvo energetiky ve Washingtonu.

Základní údaje: Jan Žižka; 8.10.2020

energetika

Lovci slunečního záření

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů.

Základní údaje: Jan Žižka; 18.9.2020

Názvoslovný čas polorozpadu

Zhruba před rokem jsem zde položil řečnickou otázku, zda má ještě smysl psát o fyzice (či jiných vědách) česky. Nyní se pojďme zamyslet nad navazující otázkou: Co k takovému psaní potřebujeme? Nemyslím tím papír a pero či textový editor v počítači, ale spíše jisté znalosti pravopisu a gramatiky, ale hlavně schopnost formulovat myšlenky a vystavět sdělení. A ještě jedna důležitá součást chybí, ne? … No ano! Ještě schází odborná terminologie neboli názvosloví.

Základní údaje: Jan Valenta; 27.8.2020

fyzika

Okna citačního vesmíru dokořán

Nová aplikace IDEA mapuje citační ohlas českých výzkumných pracovišť. Otevřela tím okno do nové dimenze hodnocení v českém vědeckém vesmíru. Doposud se totiž publikační výsledky českých pracovišť posuzovaly výhradně podle významu časopisů, kde články vyšly. Bylo tomu jak v zapuzeném kafemlejnku, tak v následnické Metodice 2017+.