Názory

PF2020 hodnocení vědy v Česku

Využívám příležitost být asi jediným, kdo do roku 2020 veřejně popřeje úspěchy hodnocení a financování vědy v Česku. V Česku se totiž s hodnocením vědy trápíme již skoro tři dekády. V 90. letech měla společnost jiné starosti. V první dekádě nového století došlo k pár neúspěšným pokusům. Nedomyšlenosti a opakované selhávání lidského faktoru vedly k zoufalství, které v druhé dekádě zrodilo automat kafemlejnek.

Základní údaje: Daniel Münich; 2.1.2020

Vánoční dárek pro české vědce

Dobrat se užitečných informací o výzkumných organizacích v bibliometrických zprávách posledního vládního Hodnocení 2018 je těžké až nemožné. Jejich pojetí bude třeba zásadně překopat. Ale není třeba si zoufat, protože jsme jako vánoční dárek IDEA zpřístupnili interaktivní aplikaci.

Základní údaje: Daniel Münich; 23.12.2019

Ty naše vědy technické

Minule jsem si stýskal na publikační slabost českých společenských věd. Dnes se podívám na vědy technické. Srovnání českého publikačního výkonu s průměrem starých zemí EU15 jsem si udělal sám, protože ho oborové zprávy vládního Hodnocení 2018 bohužel neobsahují. I ve vědách technických publikační kvantita válcuje kvalitu.

Základní údaje: Daniel Münich; 17.12.2019

Ohlédnutí za třiceti lety ve vědě

Třicet let není nijak významně „historicky dlouhá“ doba, ale přesto – nebylo by již přínosné zamyslet se nad vývojem českého vědeckého prostředí v době „po sametu“? Abych šel příkladem, pokusím se zde o velmi zkratkovitý osobní pohled na minulá tři desetiletí okem běžného „dělníka vědy“, který roku 1989 zakončil vysokoškolská studia a stal se vědeckým aspirantem.

Základní údaje: Jan Valenta; 16.12.2019

věda
fyzika

Jiný svět vývoje a inovací

Jedna z nejrychleji rostoucích technologických společností v Evropě – český výrobce 3D tiskáren Prusa Research – boří mnohé zažité představy o tom, jak funguje úspěšná firma. Týká se to i toho, jak přistupuje k vývoji a inovacím. Společnost podnikatele Josefa Průši sdílí veškerou technickou dokumentaci o svých produktech zdarma na internetu, odmítá se zabývat patentováním svých vynálezů, nechce budovat žádné speciální marketingové oddělení a odhání od sebe finanční investory.

Základní údaje: Jan Žižka; 10.12.2019

Štěbetání o vědě na Twitteru: tři konference, nebo tři komunity?

Začátkem září 2019 se paralelně konaly tři konference světové úrovně zaměřené na vědu a výzkum. Z jejich stopy na Twitteru můžeme vyčíst, že jejich souběh spíše než o nezdařilé koordinaci svědčí o rozvětvenosti badatelských přístupů, pro něž předmět výzkumu představuje věda samotná.

Základní údaje: Radim Hladík; 9.12.2019

Prebúdzajú sa vysoké školy?

Slovenským akademickým prostředím hýbe diskuze o novém systému vysokoškolských akreditací. Jozef Hvorecký ve svém novém blogu upozorňuje na některé a možné negativní důsledky, které může přinést.

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 8.12.2019

Naše společenské vědy nevzkvétají

České společenské vědy v oblasti základního výzkumu nevzkvétají ani třicet let po pádu komunistického režimu. Ztráta na průměr starších zemí EU15 zůstává obrovská. Kafemlejnkové pseudohodnocení nám to dlouhá léta tajilo. Současné pojetí Hodnocení 2018 podle Metodiky 2017+ ve formě oficiálních výstupů nám to bohužel tají i nadále. Přitom poznání existence problému je předpokladem jeho řešení. Nacházíme se tak nadále ve fázi nula. Příslibem do budoucna jsou kusé zprávy z listopadového jednání vládní Rady pro výzkum.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.12.2019

Severští inovátoři

Evropské severské země pravidelně obsazují přední příčky v žebříčcích inovátorských států. Švédsko si například vysloužilo přezdívku „továrna na jednorožce“ – díky vysokému počtu startupů, které dosáhly miliardových tržeb v dolarech. Symbolem jejího úspěchu jsou novodobé značky jako Skype, Spotify nebo Minecraft. Z pohledu průmyslové země jako Česko ovšem může být zvlášť inspirativní také inovativní přístup k tradičním odvětvím jako energetika, ocelářství nebo strojírenský průmysl.

Základní údaje: Jan Žižka; 25.11.2019

Pro provozování vědy v národních jazycích jsou experimentálně pozorované důvody

Experimenty se zobrazováním mozku pomocí magnetické rezonance ukazují, že v různých jazycích jsou složité problém řešeny různými částmi mozku. S každým jazykem, v němž se věda dělá, zaniká podstatná část lidského poznání. A co když angličtina není pro poznávání skutečnosti vhodným jazykem?