Názory - Results from #220

Česká ekonomie na Tilburgském žebříčku

Světlo světa spatřil další univerzitní žebříček. Tentokrát oborový pro ekonomii, ekonometrii a finance. Klíčovým kritériem žebříčku je počet publikací ve špičkových časopisech. Vzhledem k populaci Česka, by se na něm mělo nacházet kolem deseti škol. Najdeme tam však pouhé dvě. Situaci Česka tak zachraňuje Univerzita Karlova, která je na seznamu ze všech škol ostatních postkomunistických zemí suverénně nejvýše.

Základní údaje: Daniel Münich; 27.1.2021

Na velikosti záleží: malá špičková pracoviště plačte

Národní hodnocení je vůči velikosti pracovišť slepé. Klíčové závěry dělá na základě počtu publikací, jakoby bylo lhostejné, kolik vědců za nimi stojí. O umístění pracoviště v národním hodnocení proto příliš rozhoduje jeho velikost.

Základní údaje: Daniel Münich; 20.1.2021

Závislost na GAČRu: Projektové dedikace publikačních výsledků z perspektivy vědních oblastí

Nedávno vyhlášené výsledky veřejné soutěže o Standardní projekty 2021 Grantové agentury ČR leckoho zaskočily nízkým počtem udělených projektů. Vše nasvědčuje tomu, že úspěšnost v hlavní české soutěži o projekty základního výzkumu výrazně poklesla. Analýza zasazuje výsledky soutěží GAČR do kontextu závislosti vědních oblastí na podpoře od různých poskytovatelů.

Základní údaje: Radim Hladík; 16.1.2021

GA ČR

Co chce Daniel Münich, dokáže jen kafemlejnek

Jiří Chýla ve svém aktuálním blogu reaguje na nedávný příspěvek Daniela Münicha, který se věnoval každoročnímu přerozdělování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách.

Základní údaje: Jiří Chýla; 13.1.2021

Nová kapitola vědecké spolupráce s Velkou Británií v roce 2021

S opatrným optimismem je možné prohlásit, že spolupráci českých a britských vědců v rámci programu Horizon Europe, Euratom R&T a kosmického programu Copernicus nic nebrání a výborná česko-britská vědecká spolupráce může i nadále pokračovat.

Základní údaje: Otakar Fojt; 12.1.2021

Brexit

Porcování medvěda DKRVO 2021

Každoroční porcování institucionální podpory výzkumu na vysokých školách bez dlouhodobějších principů a doprovázené každoročním zpožděním znejišťuje a brzdí koncepční rozvoj škol a jejich výzkumných týmů. Pochybné proporce, v jakých je podpora mezi školy a obory rozdělována, jsou stále poplatné kafemlejnku, který oficiálně skončil již před lety.

Základní údaje: Daniel Münich; 29.12.2020

Bilancování roku 2020 v české vědě

Václav Hořejší, letošní držitel ocenění Česká hlava, se ve svém blogu zamýšlí nad tím, co ho letos ve vědě zaujalo, co se povedlo a nepovedlo a co nám přeje v roce 2021.

Základní údaje: Václav Hořejší; 23.12.2020

Česká hlava

Výzkum? Věda, jaká věda? My to tu přece řídíme!

Přijde mi, že český stát, tedy hlavně vláda a její ministerstva, nevyužívají dostatečně možností, které jim v boji proti covid-19 nabízí česká věda. Udělal jsem si narychlo a zběžně přehled resortně orientovaného výzkumu v Česku a Německu. Rozdíl je to diametrální. Pokud mi něco důležitého uniklo, dejte mi prosím vědět.

Základní údaje: Daniel Münich; 20.11.2020

koronavirus

Češi posilují své pozice v nanosvětě

Česko má v oblasti nanovláken velmi silnou pozici – postavenou na technologii Nanospider, staré necelých dvacet let. „Díky ní jsme předběhli svět a dokážeme vyrábět nanovlákna v té nejvyšší kvalitě,“ říká Lenka Mynářová, spolumajitelka společnosti Nafigate, která rozjíždí výrobu nanomembrán pro roušky a respirátory, ale i filtraci vody a vzduchu.

Základní údaje: Jan Žižka; 19.11.2020

nanomateriály

Umělá inteligence z Brna odhaluje zmetky

Zakladatel nadějného startupu Pekat Vision Petr Šmíd se vyhlídkami umělé inteligence zabýval už při studiích na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně, kterou absolvoval v roce 2007. Tehdy na fakultě převládal názor, že umělé neuronové sítě jsou sice zajímavým, ale z hlediska praktického využití asi překonaným směrem výzkumu.