Názory

Teorie superhvězdy a publikování s gardedámou

„Ekonom Marko Terviö vysvětluje, že astronomické výdělky superhvězd – ať už jde o McCartneyho, či nějakou provařenou hollywoodskou star – odrážejí neefektivitu trhu práce,“ píše Lukáš Kovanda. Teorie superhvězd se zcela překrývá s experimentálními závěry článku o publikování s gardedámou, jen za Paula McCartneyho dosadíme stárnoucí vědecké celebrity.

Základní údaje: Dalibor Štys; 6.10.2019

Motivace ve vědě fungují, i ty špatné

Časopis PLOS One nedávno zveřejnil článek Alberta Baciniho a kol. Ve volném překladu se článek nazývá "Citační hry vyvolané bibliometrickým hodnocením". Analýza odhaluje, že relativně nové národní hodnocení italské vědy a vědců založené mimo jiné na citacích spustilo mezi italskou vědeckou komunitou vlnu strategického citování se, ať už formou sebe-citací nebo citačních klubů. Zjištění studie ale rozhodně neznamená, že bibliometrie je k ničemu, a že hodnocení vědy je třeba poslat k šípku.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.10.2019

Architektka buduje sídlo filozofů

„Naši absolventi jsou úspěšní díky svojí flexibilitě,“ tvrdí Marie Pětová, děkanka Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, jíž zařizuje novou, moderní budovu v pražské Troji.

Základní údaje: Martin Rychlík; 25.9.2019

Plán S si ušilo na míru nakladatelství Frontiers a Za lepší vědu

Časopis For Better Science odhaluje vědecké skandály. V souvislosti s aktuálními tématy odkazuji na některé z nich.

Základní údaje: Dalibor Štys; 24.9.2019

Češi bodovali s roboty „záchranáři“

Kybernetici a informatici z pražského ČVUT se blýskli v USA, kde získali třetí místo a prémii 4,7 milionu korun v soutěži multirobotických záchranných týmů. Klání v opuštěném dole pořádala taji obestřená DARPA, tedy výzkumná odnož americké armády.

Základní údaje: Martin Rychlík; 19.9.2019

Proč u veřejnosti klesá důvěra ve vědu?

Dnešní společnost prodělává rychlé změny ve způsobu získávání, předávání a posuzování informací. Týká se to i sdělování informací vědeckých směrem k veřejnosti (popularizace vědy). Podle nedávných studií dochází, bohužel, ke ztrátě důvěry ve vědu – opravdu zjevné je to v komplikovaných, ale důležitých a veřejností bedlivě sledovaných problematikách, jako je klimatická změna nebo energetická koncepce (ke kterým má potřebu a odvahu se vyjadřovat kdekdo).

Základní údaje: Jan Valenta; 16.9.2019

etika

"Tut" oživil egyptologickou Prahu

V Národním muzeu v Praze měla svou premiéru výstavní show Tutanchamon. Doplňuje další dvě expozice o starém Egyptě. K vidění bude až do 2. února 2020.

Základní údaje: Martin Rychlík; 14.9.2019

martin rychlik

Václav Hořejší: Reakce na reakci Radka Zbořila

K textu R. Zbořila mám několik poznámek. Znovu zdůrazňuji, že jsem se snažil, coby nezávislý pozorovatel bez jakýchkoli postranních motivací, přispět k objasnění podezření, že v souvislosti s manipulacemi s výsledky významné vědecké publikace došlo k poškození studenta (Č. Gregor), který na tyto manipulace upozornil. V této souvislosti mi připadají reakce R. Zbořila a P. Hobzy mírně řečeno nepřiměřeně emocionální (na rozdíl od korektně napsaných reakcí např. M. Otyepky a P. Banáše).

Základní údaje: Václav Hořejší; 11.9.2019

Jak ministerstvo našlo včely, díl II.

Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.

Základní údaje: Daniel Münich; 10.9.2019

Aféra v Olomouci - kde je pravda?

Ve vědecké veřejnosti vzbuzují již několik měsíců pozornost diskuse o tom, že v jedné z publikací olomouckého profesora Radka Zbořila v prestižním časopise JACS (Heřmánek et al. JACS 2007; 129(35):10929-36) byl použit graf zmanipulovaný tak, aby lépe podporoval hlavní hypotézu studie.