OSU: Univerzita jako ucelená komunita

Ostravská univerzita (OSU), která funguje už od roku 1991, se dnes skládá z šesti fakult a výzkumného ústavu. V aktuálním žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2021 se umístila na kolektivním 1001+. místě. V dalším žebříčku, tentokrát QS World University Rankings 2021, získala obdobné místo v druhé tisícovce sledovaných škol. I v žebříčku U.S. News Global Ranking 2021, který srovnává patnáct set nejlepších světových škol, se Ostravská univerzita umístila na 1339. místě na světě. V řadě oborů se ale tamější vědcům a badatelům daří dosahovat i mezinárodních úspěchů. Například v roce 2020 se vědci Petr Hurtík a Marek Vajgl z Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity již podruhé probojovali mezi světovou špičku v oblasti neuronových sítí, když získali druhé místo v soutěži, kterou vyhlásila platforma Signate ve spolupráci s japonskou alternativou NASA - Japan Aerospace eXploration Agency (JAXA) a japonským ministerstvem hospodářství.

Svého umístění v mezinárodních žebříčcích si je škola ostatně dobře vědoma. Plánuje na tom proto pracovat i v rámci nového Strategického záměru. „Chceme být více vidět na evropských projektech, v žebříčcích univerzit nebo v excelentních výstupech. Ostravská univerzita byla mezi českými univerzitami hodnocena poměrně slušně, ale na mezinárodním poli to není tak dobré. Pokud se například podíváte na nějaké žebříčky univerzit, tak bohužel naše vědecká reputace stále pokulhává. Ale OSU má co nabídnout a my potřebujeme dát větší důraz na špičkové výstupy,“ řekl v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz Pavel Drozd, tamější prorektor pro vědu a uměleckou činnost.

Podle nového Strategického záměru Ostravské univerzity na období 2021–2025 má univerzita ambici přispět také k řešení aktuálních problémů v regionu, ať už jde o sociální, enviromentální či zdravotní otázky. Chce tak formovat Ostravu jako skutečné univerzitní město a přinášet do regionu: „progresivní tendence evropské vědy a vzdělanosti, stejně jako vytvářet příznivé podmínky pro internacionální spolupráci a přívětivé prostředí pro zahraniční akademiky a studenty.“

Nový strategický záměr je podle autorů organickým pokračováním dosavadního vývoje školy. Hlavní cíl zůstává i nadále stejný – rozvíjet univerzitu jako ucelenou komunitu, která vyznává společné hodnoty a efektivně spolupracuje. Strategie má tudíž šest hlavních priorit. První z nich má název „Kvalitní výukou ke vzdělanosti“ a zaměřuje se na cíle, jako je implementace metod kompetenční výuky nebo posílení flexibility a inkluze studia. Druhá kapitola se zaměřuje primárně na výzkum, vývoj a tvůrčí činnost. Třetí priorita má název „Univerzita spojená se společností – univerzita pro společnost“. V této oblasti má Ostravská univerzita ambici působit jako aktivní instituce, která se podílí na šíření vzdělanosti a působí ve společnosti jako smírný prvek. Čtvrtou prioritou je internacionalizace jak v oblasti výuky, tak rozvoji globálních kompetencí zaměstnanců. Pátá kapitola má název „Lidé, zázemí a technologie“. V této oblasti si škola například klade za cíl vytvořit motivační prostředí pro zaměstnance, zlepšit kvalitu strategického řízení univerzity prostřednictví různých finančních nástrojů a rozvíjet klíčovou infrastrukturu nutnou pro další vývoj instituce. Šestá kapitola s názvem „Komunikace jako základ spolupráce“ představuje především cíle v oblasti vnitřní a vnější komunikace na univerzitě.

Komplexní hodnocení výzkumu i reforma doktorského studia

Otázkám spojeným s výzkumem, vývojem, transferem poznatků a znalostí, a obecně tvůrčí činností na univerzitě se věnuje druhá kapitola nového strategického záměru. Ten uplynulé období na univerzitě charakterizuje jako přechod od kvantity ke kvalitě. Na univerzitě se doposud podařilo vymezit hlavní výzkumné směry, přilákat nové výzkumníky a badatele. Tamějším vědcům se daří získávat podporu na větší množství projektů od poskytovatelů národních prostředků na výzkum a vývoj, jako je Grantová agentura ČR nebo Technologická agentura ČR. Univerzita také založila celouniverzitní pracoviště pro podporu transferu poznatků a technologií a přihlásila se k principům Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

Nový Strategický záměr chce ovšem začít řešit hlavně slabá místa tamějšího výzkumu a vývoje. Těch je podle dokumentu hned několik – ať už jde o nízkou míru interdisciplinarity a internacionalizace, nízkou úspěšnost při získávání mezinárodních projektů nebo neuspokojivou podobu doktorského studia. Na tyto slabiny odpovídají čtyři dílčí cíle, které si v následujícím pěti letech škola naplánovala v oblasti výzkumu a vývoje splnit.

První cíl má název „Posílení výzkumných infrastruktur spojených s reálnou internacionalizací a mezioborovostí tvůrčí činnosti“ a zaměřuje se hlavně na cílenou finanční a metodickou podporu vybraných výzkumných směrů. Škola chce také začít aktivně naplňovat principy Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků a začít budovat efektivní strategie řízení lidských zdrojů. Toho plánuje dosáhnout zejména za pomoci strategických projektů LERCO a REFRESH, financovaných z evropských strukturálních fondů. Projekt LERCO kombinuje biomedicínský výzkum a epidemiologický výzkum, který propojuje s výzkumem zdravého životního stylu a výzkumem životního prostředí. Druhý klíčový projekt, REFRESH, zase využívá humanitní a sociální vědní výzkum pro sledování aktuálních problémů moderní globální společnosti. Tyto projekty mají škole umožnit dobudovat potřebné výzkumné infrastruktury a internacionalizovat tamější výzkumné prostředí.

Druhým cílem je dopracování komplexního hodnocení tvůrčí činnosti zaměstnanců. Škola za tímto účelem chce vybudovat efektivní interní systém na přerozdělování financí a hodnocení vědeckého výkonu na univerzitě. Ten by měl umožnit komplexnější hodnocení kvality a díky tomu zajistit dlouhodobé sledování kvality jednotlivých fakult, ústavu, výzkumných týmů i individuálních pracovníků. Podobný systém chce škola vytvořit i pro oblast umělecké činnosti.

Třetím cílem je reforma doktorského studia na univerzitě. Škola chce vytvořit efektivní a komplexní systém přípravy doktorandů, ve kterém bude kladen důraz na zvyšování kompetencí doktorských studentů, příznivé sociální prostředí, internacionalizaci i vazbu na oborové profesní sítě. Čtvrtý cíl se týká především zvýšení efektivity v oblasti transferu poznatků do veřejné a aplikační sféry. Škola chce zvýšit svoji atraktivitu jako věrohodného partnera pro soukromou průmyslovou, ale i uměleckého sféru. Za tímto účelem chce škola dále rozvíjet zázemí pro vzdělávání, poradenskou činnost v oblasti transferu nejen pro akademické pracovníky, ale také pro tamější studenty.

Další díly seriálu o nových strategických záměrech českých vysokých škol čtěte na portále Vědavýzkum.cz. Na podporu vybraných výzkumných oblastí se chce zaměřit například i Západočeská univerzita v Plzni. Česká zemědělská univerzita v Praze se zase plánuje více soustředit na principy udržitelnosti. VUT v Brně cílí na podporu aplikovaného výzkumu, naproti tomu Univerzita Palackého v Olomouci chce dosáhnout excelentních výsledků systematizací nástrojů řízení vědy. Univerzita Hradec Králové plánuje pracovat na zkvalitnění výuky i podpoře transferu výzkumných výsledků a hlavní vizí pražské Vysoké školy ekonomické je získání vedoucího postavení na trhu manažerského, ekonomického a informatického vzdělávání v zemích střední Evropy. Naposled jsme se věnovali tomu, co ve svém strategickém záměru nabízí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Ostravská univerzita byla založena 28. září 1991. Každým rokem na ní studuje okolo 10 000 studentů a díky pestrému složení fakult (Fakulta sociálních studií, Fakulta umění, Filozofická fakulta, Lékařská fakulta, Pedagogická fakulta a Přírodovědecká fakulta) nabízí pestrou a širokou škálu studijních programů.Ostravská univerzita je také výrazným aktérem na poli společenského a kulturního dění, zapojuje se do života v Ostravě a pomáhá jí měnit svou tvář z průmyslového centra na studentské město.