hlavní partner portálu
Soukromá vesmírná mise Polaris Dawn dosáhla řady rekordů, co doporučuje Draghi ve své zprávě Evropě pro vědu a výzkum a proč univerzity nepodporují projekty dvojího užití v FP10. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za září.
Finsko má i nadále ambici udržet si silné globální postavení ve výzkumu a vývoji bezdrátových sítí a souvisejících technologií. K tomu potřebuje mezinárodní partnery s odpovídajícím know-how a jsou zde tak příležitosti i pro české firmy i akademické a výzkumné instituce.
Podle nedávno zveřejněného žebříčku Global Innovation Index Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) kraluje tokijsko-jokohamská aglomerace na prvním místě srovnání největších vědecko-technologických klastrů. Zanechala tak za sebou i taková inovační centra, jako Silicon Valley, Šanghaj, Soul nebo New York.
Ve středu 9. října 2024 vyšly výsledky jednoho z nejuznávanějších žebříčků vysokých škol, který vydává britský magazín Times Higher Education – Times Higher Education World University Rankings (THE WUR). V žebříčku bylo hodnoceno i 17 českých univerzit – nejlépe dopadla Univerzita Karlova následovaná Masarykovou univerzitou a Českou zemědělskou univerzitou v Praze.
Dne 27. listopadu 1895 podepsal Alfred Nobel poslední vůli. Velkou část svého jmění věnoval Nobelově nadaci, jejímž posláním mělo být oceňování vynikajících činů v oblastech fyziky, chemie, lékařství, literatury a míru. Nadace byla založena v roce 1900, čtyři roky po Nobelově smrti, a v roce 1901 byla udělena první ocenění.
Komu a za jaký objev bude letos udělena Nobelova cena? Kdo z českých vědců (působících v ČR či zahraničí) a za jaký objev má podle vás nejblíže tomu, aby v budoucnu získal Nobelovu cenu? Na tyto otázky jsme se zeptali renomovaných českých vědců. Přečtěte si, kdo má podle nich šanci získat Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii, literaturu a ekonomii.
Podle nového průzkumu jsou univerzity ve střední a východní Evropě obzvláště citlivé vůči demografickým změnám. Ty ovlivňují univerzity a výzkumné instituce v celé Evropě, ale země, které rozšířily Evropskou unii v posledních letech, jsou na tom hůře. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu trendů Evropské asociace univerzit (EUA), který byl proveden mezi 489 vysokoškolskými institucemi ve 46 zemích.
České výzkumné centrum HiLase spolupracuje s tchajwanskými partnery na vývoji laserů a jedná s tamními firmami o výzkumu zaměřeném na laserové broušení karbidu křemíku pro vysoce výkonné polovodičové aplikace. Společnost onsemi, která vyrábí polovodičové čipy v Rožnově pod Radhoštěm, se na Tchaj-wanu zajímá o možnosti spolupráce na vývoji nových polovodičových technologií, jako je například laserové broušení nebo leštění povrchů polovodičových desek.
Ve středu 18. září 2024 oznámila Ursula von der Leyen nominace na pozice, které se týkají evropského výzkumného prostoru. Bulharka Ekaterina Zaharieva bude mít v gesci startupy, výzkum a inovace. Úkolem Zaharievové bude mimo jiné realizovat řadu nedávných doporučení bývalých italských premiérů Enrica Letty a Maria Draghiho, kteří ostře varovali před tím, že Evropa nedokáže držet krok s globální konkurencí.
Evropská komise v současné době hledá vynikající, dobře informované akademické pracovníky z výzkumné komunity společenských a humanitních věd (SSH), kteří by pomohli vyhodnotit nápady na projekty předložené do výzev klasteru 5 otevřených v roce 2025 v rámci programu Horizont Evropa zejména z oblasti klimatu, energetiky a mobility.
