Co členové redakce portálu považují za nejzajímavější nebo nejdůležitější články na Vědavýzkum.cz a proč?
Jan Tesárek, šéfredaktor
Jedním z nejdůležitějších a nejdiskutovanějších témat letošního roku byla novela zákona o veřejných výzkumných institucích. V srpnu letošního roku návrh novely unikl a vyvolal řadu reakcí ze strany vědecké komunity.
V říjnu představená finální podoba novely se primárně soustředí na pět oblastí, mezi které patří transfer, zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce, snížení administrativní zátěže, strategický přístup k řízení vědy a ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu.
Jako mimořádně důležitou také vnímám plánovanou úpravu zákona o vysokých školách, která má přinést významnou reformu doktorského studia. Zajímavá ale byla letos i diskuze o možnosti zavedení průmyslových doktorátů, které by mohly do rigidního systému českého doktorského vzdělávání přinést zajímavou inovaci.
Martina Kurfirstová, zástupkyně šéfredaktora
V letošním roce mě zaujala řada textů, ale tím, že jsem přívržencem vědecké komunikace a popularizace výsledků vědy a výzkumu, jsem více nakloněná právě těm, které se tématu dotýkají.
Takovými texty byly například ten o Twitteru (dnes X), nazvaný Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?, nebo rozhovor s Františkem Machem, popularizátorem a několikrát na Transfera Technology Day oceněným vědcem ze Západočeské univerzity v Plzni. Ocenila jsem také odpovědi našich čtenářů na anketní otázky týkající se jejich zkušeností s popularizací svých výzkumů.
Mám ráda lidské příběhy a tak mě baví číst zkušenosti vědců a vědkyň, kteří měli možnost vycestovat díky stipendiu Komise Williama Fulbrighta.
A také letos mě vždy na konci měsíce baví přehledy 10 nejsdílenějších vědeckých článků na sociálních sítích připravované naším pravidelným přispěvatelem Eduardem Petiškou.
Vendula Lužná, redaktorka
Jako nová redaktorka portálu nemám tak obsáhlý přehled o všech našich článcích za poslední rok, nicméně určitě bych vyzdvihla dlouhodobou snahu portálu o akcentování tématu mateřství ve vědě, k němuž jsem mohla přispět realizací rozhovoru s Monikou Fňaškovou.
Pro čtenáře z akademické sféry určitě stojí za pozornost pravidelné pokrývání grantových výzev, legislativních změn nebo financování vědy. Je určitě výhodné, že všechny tyhle informace čtenář najde na jednom místě.
Pro méně odborně zaměřeného čtenáře bych doporučila skvělý rozhovor s Jiřím Martínkem alias Doktorem Vševědem z televizní soutěže Na lovu – osobně mám ráda rozhovory s lidmi, kteří vedle své vědecké kariéry mají ještě například nějaký zajímavý koníček. Rozhovor tak může nabídnout více rovin a člověka více přiblížit čtenáři, což tento bezpochyby splňoval.
Tereza Mašínová, redaktorka
Doporučuji rozhovor se Samem Ilingworthem, britským básníkem a popularizátorem vědy, který vznikl při naší společné cestě z Ostravy do Prahy. Čtyři hodiny času se mohou zdát jako dlouhá doba, ovšem opak je v tomto případě pravdou. Stihli jsme probrat mnoho pracovních i osobních témat a věřím, že Samův unikátní a optimistický pohled na svět a schopnost propojovat zdánlivě nesouvisející (třeba tvorbu poezie a peer review) je z našeho rozhovoru znát.
Jan Michal, redaktor
Aniž bych „podváděl“ a zpětně nahlížel do starších článků, a osvěžil si tak paměť, první článek, na který si právě v tuto chvíli vzpomenu, je spjatý s projektem, v němž výzkumníci z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO zcela poprvé využili umělou inteligenci na poli lékařského rozhodování při prognóze idiopatické skoliózy. Na článku mne zaujalo propojení neustále sílícího fenoménu umělé inteligence s českou vědou i samotným oborem medicíny. Valná většina populace by si v minulosti dosavadní vývoj AI, o kterém Vědavýzkum.cz informuje jak na domácí, tak zahraniční úrovni, jistě nedokázala představit.
Dalším tématem, jež má značný společenský dopad a které na portálu nemůžete minout, je pak aktuálně stále častěji skloňovaná novela vysokoškolského zákona. Tomuto tématu se pak dostatečně věnuje nedávný rozhovor s Jaroslavem Millerem.
Poněkud sobecky, tedy z pozice autora, jsem si nejvíce užil rozhovory s osobnostmi, které mají přesah ať už do popularizační či umělecké oblasti, jako je již výše zmíněný Jiří Martínek a David Doubek.
Našim milým čtenářům přejeme vše nejlepší do nového roku a těšíme se na shledanou v roce 2024!
