Na konci července letošního roku zveřejnil portál Věda žije! znění návrhu novely zákona o veřejných výzkumných institucích (v.v.i.), které získal z neveřejných zdrojů. Autor příspěvku Michael Komm se na zmíněném portálu rovněž ptá na to, proč dokument, který přináší nejzásadnější změnu ve fungování v.v.i. za poslední dekádu, neprošel žádnou veřejnou diskusí.
V reakci na zveřejnění tohoto dokumentu se v médiích (např. 1, 2) objevují obavy zástupců veřejných výzkumných institucí z politizace v.v.i. Oponenti se dále obávají nejen posílení role zřizovatele rezortních ústavů na úkor vedení výzkumných institucí, ale také snižování počtu v.v.i., dosazování rezortních pracovníků do vedení institucí jako externích členů, snazších převodů majetků na jiné v.v.i., odvolávání ředitelů bez souhlasu rady dané instituce atd.
Ministryně novelu hájí
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová pro Český rozhlas (ČRo) uvedla, že připravovaná novela je reakcí vlády na její programové prohlášení, ve kterém se zavázala posilovat propojení výzkumu s rozhodováním státní správy a nastavováním veřejných politik. „Cílem připravované novely zákona o veřejných vědeckých institucích je tedy posílení role výzkumných organizací pro řešení výzkumných potřeb státní správy a skrze to i efektivnější využití veřejných prostředků na výzkum, vývoj a inovace,“ zmínila ministryně pro ČRo a dodala: „Na neefektivitu z hlediska vynakládání veřejných prostředků poukazují i nejnovější doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), z nichž vychází aktuálně projednávaný balíček opatření pro konsolidaci veřejných financí. Připravovaná novela zákona o veřejných vědeckých institucích tak přímo reaguje na doporučení NERV a svou povahou patří do konsolidačního balíčku.“
Ministryně Langšádlová hájí vznik novely dále tím, že dosud byly v.v.i. poměrně autonomní, což však jejich zřizovateli, tedy ministerstvu, neposkytuje mnoho kontrolních a ovládacích mechanismů, a jak sdělila ČRo: „… Může se tak stávat – a bohužel se to stává – že některé veřejné vědecké instituce nedodávají kvalitní výsledky a neplní tak účel, pro který byly zřízeny.“
Odbory mimo hru?
Předseda Odborového svazu pracovníků vědy a výzkumu Jan Kober uvedl, že o vzniku novely nebyly odbory informovány a nikdo s nimi její znění nekonzultoval. Toto tvrzení ministryně Langšádlová odmítla s tím, že novela je připravována ve spolupráci se všemi zřizovateli těchto vědeckých institucí – tedy ministerstvy, orgány státní správy a vedením Akademie věd ČR.
Odbory vládě vytýkají, že novela nevzniká standardním legislativním procesem, ve kterém by se k ní mohly vyjadřovat všechny relevantní aktéři – tedy například Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, odbory a odborná veřejnost. Novela je totiž realizována formou tzv. „přílepku poslaneckého návrhu konsolidačního balíčku ve druhém čtení“. Pro ČRo Jan Kober uvedl: „Je možné, že paní ministryně některá místa, na základě svého výběru, sama soukromě obchází s návrhem v aktovce a konzultuje ho. Slyšeli jsme, že návrh konzultuje s vybranými ministry – to je možné, ale jsou to soukromé akce paní ministryně. Rozhodně to nelze vydávat za standardní připomínkové řízení.“
Bude novela zrušena?
Snahou odpůrců připravované novely je její úplné zrušení a příprava nové ve standardním legislativním procesu s obvyklou veřejnou diskuzí. Vznikla tak petice, jejímž cílem je zrušení právě připravovaného „přílepku“, který se v mediálním a veřejném prostoru objevil a vyvolal kvůli způsobu své přípravy nejistotu a pocit ohrožení u vědců a vědkyň dotčených institucí.
Autor: Vědavýzkum (MK)
Zdroj: Český rozhlas, Věda žije, Česká televize, Braňme českou vědu
