„Musíme reagovat na nedostatky, který současný systém má. Jde v první řadě o velkou byrokratickou zátěž pro výzkumníky a jednotlivé instituce, jež doprovázejí zastaralé postupy. Celý tento systém je nedostatečně koordinován. Dále převládá nízká spolupráce mezi výzkumnými organizacemi, podniky a státní správou. Výsledky detailního srovnávání s dalšími evropskými zeměmi ukazují, že jejich podíl soukromých zdrojů, které jdou do výzkumu, je ve srovnání s ČR výrazně vyšší. Při utváření návrhu změn jsme dále postupovali v souladu s evropskými dokumenty, jež byly v oblasti vědy a výzkumu přijaty v posledních letech. Jedná se zejména o podporu inovací a vyhodnocování výsledků výzkumu, podporu lidí ve vědě a v neposlední řadě bezpečnostní a etické zásady, které dodneška dopodrobna řešeny nebyly,“ uvedla v úvodu setkání ministryně Helena Langšádlová hlavní důvody a impulzy pro přípravu a předložení novely zmíněného zákona. Klíčové změny byly na akci následně představeny v pěti prioritních oblastech.

Transfer znalostí a podpora inovací

Podle slov ministryně Langšádlové návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nahlíží právě na transfer znalostí jakožto na nedílnou součást výzkumu a vývoje.

V této souvislosti ministryně poukázala na určité indikátory zhodnocování výzkumu a inovační výkonnosti – jako je například počet podaných patentů ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, zakládání spin-offů či umístění ČR v žebříčku European Innovation Scoreboard –, které naznačují, že Česká republika má v této oblasti prostor ke zlepšení.

Podle nového návrhu zákona se má stát ústředním orgánem státní správy pro inovace Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento krok je reakcí na skutečnost, že v rámci české legislativy doposud nebyl stanoven ústřední orgán státní správy, který by nesl odpovědnost za segment inovací.

Další ambicí v rámci zákona, která podle slov ministryně vychází z evropského prostředí, je financování testbedů, tedy testovacích a demonstračních laboratoří pro zavádění pokročilých technologií do malých a středních podniků. „Podporou testbedů posílíme spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a firmami. To nám dá potenciál posunout se mezi nejsilnější inovátory v rámci Evropy,“ uvedla Langšádlová.

Stejně tak podle ministryně povede k posílení inovací i změna v rámci návrhu zákona, jež projektům zajistí flexibilitu. Tedy tím způsobem, aby návrhy projektů bylo možné přijímat, hodnotit a jejich financování zahájit průběžně, nikoliv pevně k určitému datu. Zároveň například tato úprava, která řeší i otázky financování vědy a výzkumu, umožní to, aby výdaje podle rozhodnutí poskytovatele bylo možné hradit zálohově, zpětně nebo kombinovaně.

Zlepšení podmínek pro vědkyně a vědce

„To nejcennější, co v našem systému vědy a výzkumu máme, jsou lidé. Proto se nový zákon zaměřuje na ně a na jejich specifickou situaci na trhu práce,“ zmínila k návrhu zákona ministryně Langšádlová s tím, že cílem návrhu je dále také zlepšit podmínky pro vědce a vědkyně.

Kromě toho, že podle návrhu bude každá výzkumná organizace v rámci své koncepce rozvoje mít plán, jak konkrétně rozvíjet kariéru výzkumných pracovníků – a to jak ve fázi výzkumníků začínajících, po přerušení kariéry, tak i výzkumníků navrátivších se ze zahraničí –, se návrh také zaměří na harmonizaci osobního a pracovního života výzkumníků. Dalšími body návrhu v této oblasti je pak i mobilita – projekty bude možné na základě dohody prodloužit nebo přenést na jiné pracoviště – a návratová politika.

Snížení administrativní zátěže

„Návrh nového zákona vychází z dokumentu Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, jehož vznik inicioval Svaz průmyslu a dopravy. Tento rozsáhlý dokument mapuje celý proces od podání první žádosti o účelovou podporu až po controlling. Na základě doporučení vyplývajících z tohoto dokumentu jsme udělali návrhy úprav v zákoně tak, aby se v maximální míře snížila administrativní zátěž. Nutné je tedy zřízení sjednoceného místa, kam se budou žádosti podávat a kde se budou administrovat,“ popsala ministryně genezi úprav v oblasti administrativy.

Za tímto účelem by tak podle návrhu měla vzniknout jednotná online platforma pro podávání návrhů projektů výzkumu a jejich administrací, která bude součástí stávajícího informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Zároveň platforma bude napojena na ostatní agendové informační systémy a základní registry, tak aby se požadovaná data automaticky uložila a stát je opakovaně nechtěl doložit. V této souvislosti se tak bude vyžadovat pouze to, co státní správa nemá.

K usnadnění administrativního procesu bude také možné některé skutečnosti prokazovat pouze čestným prohlášením. V návaznosti na tuto změnu však podle návrhu budou zavedeny i sankce za uvedení nepravdivých údajů.

Strategický přístup k řízení vědy

„Důvodem k posílení strategického řízení vědy je skutečnost, že v České republice je na počet obyvatel unikátně velký počet výzkumných organizací, tedy 183. Plus dalších sto výzkumných organizací je registrováno na ministerstvu školství. Jedná se o organizace, které sice jsou v registru, avšak nedostávají institucionální podporu DKRVO. V souvislosti s těmito vysokými čísly je potřeba posílit nejen koordinaci, ale i vyšší efektivitu a transparentnost,“ uvedla ke čtvrté prioritě návrhu zákona ministryně.

Krok k tomuto cíli podle ministryně představují koncepční dokumenty – zejména na národní úrovni u poskytovatelů podpory (ministerstva, agentury, Akademie věd ČR) – a jejich provázanost. Ministryně v tomto bodě poznamenala, že u dvou velkých poskytovatelů – ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva školství – tyto dokumenty absentují.

Ministryně Langšádlová dále dodala, že v této oblasti bude dále podle návrhu zákona kladen větší důraz na vyhodnocování plnění cíle programů.

Ochrana bezpečnostních zájmů země

„Jedná se zejména o pronikání vnitřních nepřátelských entit do akademického prostředí. Příkladů z médií byla celá řada. Toto téma je pravidelně součástí veřejné zprávy od Bezpečnostní informační služby, a proto, i po dohodě se zástupci bezpečnostní komunity, je v návrhu řešena otázka ochrany bezpečnostních zájmů státu v akademické oblasti a ve výzkumu. Zavádí se princip předběžné opatrnosti a institucionální odolnosti. A samozřejmě jednotlivé instituce musejí přijmout taková opatření, aby nedocházelo ke zneužívání duševního vlastnictví a aby byly odolné vůči těmto neblahým skutečnostem,“ vyjádřila se k poslední prioritě ministryně a vyzdvihla v této souvislosti Univerzitu Karlovu, která již tato opatření přijala.

Zároveň v rámci oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu přináší návrh zákona, po zkušenosti s koronavirovou krizí a konfliktem na Ukrajině, také uvedení možnosti flexibilní rychlé přípravy nového programu účelové podpory pro řešení aktuální krize. V tomto případě bude možné uvést flexibilní změnu stávajícího programu, „tak aby segment vědy a výzkumu dokázal pomoci při řešení těchto nepředvídatelných událostí“.

Autor: Vědavýzkum.cz (JM)