Skupinu mírných inovátorů navíc oproti minulému roku posílilo Maďarsko, které se přesunulo z kategorie nastupujících inovátorů. Jaký vývoj zaznamenala nejen ČR, ale i celá Evropa? A co bylo v tomto statistickém šetření vyhodnoceno jako problematické?
European Inovation Scoreboard 2023
Evropské inovační hodnocení (European Innovation Scoreboard – EIS) vychází ze stejných kritérií jako minulý rok, přičemž poslední revize těchto parametrů proběhla v roce 2021. Samotné hodnocení pak představuje a porovnává relativní silné a slabé stránky výzkumných a inovačních systémů jednotlivých zemí a pomáhá tvůrcům politik posoudit oblasti, na které je třeba zaměřit své úsilí, a zvýšit tak inovační výkonnost.
„EIS se stalo nejen důležitým nástrojem měření, který využívají tvůrci politik k identifikaci silných a slabých stránek výzkumných a inovačních systémů svých zemí, ale také důležitou ‚inspirací' pro mnoho vědeckých článků, a to ze strany akademiků, kteří využívají data na úrovni jednotlivých zemí i regionů pro své vlastní analýzy a kritické hodnocení našeho přístupu,“ uvedl Hugo Hollanders, vedoucí výzkumný pracovník United Nations University – Maastricht Economic and Social Research Institute on Innovation and Technology (UNU-MERIT) a hlavní koordinátor celého projektu.
Letošní – v pořadí dvaadvacáté – EIS, jež bylo vypracováno jako zpráva pro Evropskou komisi, se stejně jako předešlá hodnocení v minulých letech neomezuje pouze na členské státy EU, ale zahrnuje i 11 dalších evropských zemí a 11 světových konkurentů. Změnou oproti reportům z minulých let je vyškrtnutí státu Izrael kvůli nedostatku relevantních údajů.
Hodnocení se odvíjí od metodiky, jenž kombinuje údaje pro 32 statistických ukazatelů, jež jsou rozděleny do 4 hlavních kategorií – rámcové podmínky, inovační aktivity, investice a dopady – a 12 dimenzí (jako je digitalizace, lidské zdroje či využívání informačních technologií) do souhrnného indexu měřícího celkovou inovační výkonnost.
Inovační výkon Evropy roste – ale pomaleji
Na základě těchto kritérií jsou pak jednotlivé státy rozděleny do čtyř skupin. Ke skupině emerging (tedy nastupujícím inovátorům) se řadí Bulharsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko s inovační výkonností hluboko pod průměrem EU (< 70 % průměru EU).
Skupina moderate (mírní inovátoři) zahrnuje Českou republiku, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Itálii, Litvu, Maltu, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko – výkonností jsou tyto státy pod průměrem EU. Na škále úspěšnosti v této skupině je ze zmíněných států na posledním místě Maďarsko se 70,4 % v poměru ke standardu EU, které se posunulo z předchozí skupiny nastupujících inovátorů. Nejúspěšněji si vede Estonsko se skóre 98,6 %.
Výkonnostně nad průměrem EU je pak skupina silných inovátorů, mezi něž patří Rakousko, Kypr, Francie, Německo, Irsko a Lucembursko.
Nejúspěšnější skupinou ve zmíněném spektru jsou leaders (inovační lídři) s inovační výkonností nad 125 % průměru EU. Patří mezi ně Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Švédsko. Podstatnou změnou v této skupině je přesun Dánska na pozici nejinovativnějšího členského státu. Podařilo se mu tak předstihnout Švédsko, které dlouhá léta vedlo. Tento přesun na první místo byl částečně způsoben mimo jiné mnohem lepšími výsledky v ukazatelích výdajů na inovace a prodeje inovativních výrobků.
Údaje poukazují na největší problém ve skupině nastupujících inovátorů, v rámci které lze spatřit nezanedbatelný rozdíl oproti kategorii mírných inovátorů – na posledním místě je Rumunsko s 33,1 % v poměru ke standardu EU.
Rozdíl na celé stupnici se však v dalších skupinách zmenšuje, přičemž úroveň výkonnosti se snižuje u mírných a silných inovátorů. Podstatné zaostávání států východní a jižní Evropy v inovační oblasti se tak nadále jeví jako problematické.
Světlou výjimkou v kategorii nastupujících inovátorů je pak zmíněné zařazení Maďarska do kategorie mírných inovátorů. V žebříčku se Maďarsko posunulo vzhůru zejména díky zlepšení ve většině statistických ukazatelů – nejvýrazněji však v oblastech, jako jsou lidské zdroje, zahraniční doktorandi, rozšíření širokopásmového připojení, nejčastěji citované publikace, mobilita mezi pracovišti či produktivita zdrojů.
Celkově jsou státy EU letos hodnoceny jako inovativnější o 0,6% bodu než v roce 2022 a inovativnější o 8,5% bodu než v roce 2016. V posledním roce se tak vzestup inovační výkonnosti sice zvýšil, ale oproti ostatním letům pouze v nižší míře.
Zvýšení inovační výkonnosti proběhlo konkrétně v 19 členských státech, z toho nejvíce v Česku, Bulharsku, Slovensku a Polsku (o 5 a více procentních bodů). Výkonnost naopak poklesla v osmi členských státech. ČR se dále řadí ke Kypru, Estonsku a Řecku, tedy k zemím s největším pokrokem v inovační výkonnosti od roku 2016 (nárůst o 20 a více procentních bodů).
Jak si stojí EU v porovnání se světem?
Podle globálního srovnání Evropu v oblasti inovační výkonnosti se značným náskokem (o 26 bodů) předhání Jižní Korea, která se v žebříčku EIS umístila na prvním místě; lépe než Evropa si vedou i Spojené státy a Kanada. Evropě se však v uplynulém roce částečně podařilo náskok konkurentů lehce zkrátit. EU má v oblasti inovační výkonnostní náskok jak před Čínou a Japonskem, tak i před globální skupinou nastupujících inovátorů, do které patří Brazílie, Chile, Indie, Mexiko a Jihoafrická republika.
Pokud však porovnáme rychlost vývoje inovační výkonnosti v období 2016–2023, shledáme, že Brazílie, Kanada, Chile, Čína, Jižní Korea a Spojené státy rostly v inovacích rychleji než EU.
V rámci reportu byly nastíněny i externí faktory, jež se mohly potenciálně podílet na aktuálním výsledku EIS. Vedle konfliktu na Ukrajině tak byla zmíněna energetická krize či období vysoké inflace. Nechyběla ani analýza, která potvrdila, že se pandemie koronaviru negativně promítla do ukazatelů, jako výdaje na inovace, inovační prodeje a výdaje na rizikový kapitál. Všechny zmíněné oblasti zaznamenaly v roce 2020 pokles.
Jak se daří ČR?
EIS v rámci inovací zařazuje ČR do skupiny mírných inovátorů s 94,7 % v poměru ke průměru EU, přičemž inovační výkonnost země je nad průměrem mírných inovátorů. Výkonnost dále roste rychlejším tempem než u EU (8,5procentního bodu), a tak se rozdíl oproti EU stává pro ČR stále menší a menší.
Oproti období 2021–2022, kdy Česká republika zaznamenala historický meziroční posun (11,7 %), a posunula se tak na skóre 92,6 %, by se aktuální vzestup dal charakterizovat jako mírný (2,2 %). S přihlédnutím k vývoji všech zemí EU v období 2022–2023 se však ČR řadí spolu s Bulharskem, Slovenskem a Polskem k zemím s nejvyšší mírou zvýšení inovační výkonnosti.
Porovnáme-li údaje z minulých let, spatříme ukazatele, potažmo oblasti inovací, jež prošly výraznější změnou. Značného posílení oproti minulému roku se dočkaly výdaje na inovace, v přepočtu na zaměstnance a produkce a komercionalizace, u středních a malých podniků. ČR tak nově splňuje či přesahuje standard EU v rámci 19 z 32 ukazatelů.
Silnými stránkami tak v ČR opět nadále zůstává inovační aktivita malých a středních podniků, stejně tak i inovace mimo oblast výzkumu a vývoje. Pozadu nezůstává ani počet absolventů doktorského studia, v oblasti lidských zdrojů však oproti minulému roku mírně klesl celkový počet absolventů terciárního vzdělání. Za silné stránky ČR v oblasti inovací pak lze dále jmenovat zaměstnanost v inovativních oborech či zavádění ICT technologií.
Tak jako minulý rok je i nyní podle EIS problémem ČR nízký počet úspěšně podaných patentů. Podstatný propad však oproti minulému roku zaznamenala zejména podpora výzkumu a vývoje v podnicích ze strany vlády.
Jak aktuální, tak i předešlé zprávy a reporty EIS si můžete přečíst zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroj: Evropská komise, Maastricht University
