Bílá kniha ESFRI přináší inovovanou vizi pro evropské výzkumné infrastruktury po roce 2020. Akcentuje jak význam výzkumných infrastruktur pro rozvoj excelentní vědy v EU, tak i jejich přínosy pro posilování konkurenceschopnosti evropských průmyslových podniků. Zdůrazňuje také roli, kterou mají výzkumné infrastruktury při adresování velkých socioekonomických výzev, potažmo dopady, které mají na každodenní život evropské populace.

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu (open access) představuje příležitost k akceleraci výzkumných aktivit. Zároveň však klade před vedení výzkumné organizace několik otázek, mezi nimi například ty, zda přínosy otevřeného přístupu převáží náklady s ním spojené a jak celou věc technicky a organizačně zajistit. Zatím nejasné cíle ze strany státu a požadavky ze strany poskytovatelů podpor přitom příliš nepomáhají.

Turečtí vědci čekají na dokončení Eastern Anatolia Observatory (DAG) – teleskopu o délce čtyř metrů, který má být hotov již příští rok. Přestože se nejedná o projekt celosvětového formátu, má být jedním z největších optických dalekohledů v Asii a největším vědeckým projektem v Turecku. Může pomoci obrodit místní vědu, která kvůli politickým náladám v zemi již delší dobu pokulhává.

Evoluční biolog Kamil S. Jaroň ve svém blogu porovnává dosavadní zkušenosti, které získal jako czexpat za svého pobytu ve Švýcarsku a ve Skotsku. Co pro něj bylo během let v zahraničí těžké a co by dnes už udělal jinak?

Výzkumníci společně s výrobci pomáhají svými tvůrčími schopnostmi zvládnout současnou situaci a neuvěřitelně rychle reagují na aktuální potřeby společnosti spjaté s pandemií koronaviru. Vzhledem k naléhavosti situace přijala Technologická agentura ČR (TA ČR) několik opatření, která pomohla urychlit výzkumné aktivity související s COVID-19.

Existence start-upů a technologických společností je kvůli koronavirové krizi v ohrožení. Podle nejnovější zprávy poradenské společnosti Startup Genome budou v nejbližších měsících 4 z 10 podniků uzavřeny, pokud se nezajistí dostatečné financování. Vlády několika evropských zemí tak již představily finanční balíčky, které firmám mají alespoň částečně pomoci.

Mezinárodní a mezisektorová spolupráce v oblasti vědy a výzkumu vede k lepším výsledkům a pokroku, což je známý fakt, o kterém není třeba diskutovat ani psát. Jaká je ale praktická stránka mobilit z úhlu pohledu personalisty či referenta zahraničních pracovníků na české univerzitě? A jak situaci zkomplikovala aktuální pandemie?

Evropská výzkumná rada (ERC) zveřejnila výsledky prestižních grantů, o něž mohou žádat úspěšní řešitelé ERC projektů, aby ověřili potenciál výzkumných výsledků v praxi. Částku 150 tisíc eur získalo 55 vědců a jejich týmů. Mezi nimi i Michael J. Bojdys, vědec, který před svým aktuálním působištěm na Humboldtově univerzitě v Berlíně bádal i na Univerzitě Karlově.

Nová slovenská vláda Igora Matoviče předložila své programové priority a požádala poslance Národní rady o důvěru. V oblasti výzkumu, vývoje, inovací a vysokého školství navrhuje ambiciózní kroky, které mají zemi dopomoci k vyšší mezinárodní konkurenceschopnosti a prosperitě. Jaké změny pro slovenskou vědu a vysoké školství nová vláda chystá?

S Jaromírem Zahrádkou, ředitelem i&i Prague - biotechnologického inkubátoru Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jsme mluvili o podpoře akademiků v zakládání vlastních inovativních společností a také o roli transferu znalostí v době koronavirové krize.