Dalibor Štys v následujícím blogu odpovídá na článek Jiřího Chýly, „Metodika 2017+ a co dál" - ten si můžete přečíst zde.

Plagiátorské aféry ministrů odhalily problémy vysokého školství široké veřejnosti. Jsou v zásadě dva. Na vysokých školách se vyučují obory, které nemají na vysoké škole co dělat. Mnohé standardní obory také ztratily jakoukoli vazbu na svůj původní akademický obsah a kvalitu.

Už se zase rozbíhá soutěž o to, kdo humorněji zdůvodní, že se Metodikou 17+ nebude nikdo řídit. Kdyby to nebylo po 20 letech diskusí, utracených miliard korun a času zbytečně ztraceného v neplodných diskusích a politických manévrech jinak docela kvalifikovanými lidmi, byla by to ještě pořád legrace.

Aneb myslí si snad ještě někdo, že právní nastavení našich výzkumných organizací umožňuje plnění jejich společenské role?

Děkuji panu doktoru Chýlovi za to, že mi dal za pravdu. Ano, právní rámec Akademie věd je špatný a neumožnuje ani do budoucna, aby se stala institucí srovnatelnou se Společností Maxe Plancka. Proto jí samozřejmě žádné hodnocení nepomůže.

… aneb o té mé drzosti. Pan doktor Chýla reagoval na můj krátký textík nepoměrně delším textem snažícím se obhájit neobhajitelné. Jen k tomu hlavnímu:

Daniel Münich opakovaně útočí na Ministerstvo školství ohledně hodnocení výzkumu. Hodnocení výzkumu je politikum, a proto do něj žádný ministr nebude zbytečně zasahovat. Co rozhodne RVVI, tím se bude řídit. Ať členové Věda žije !!! demonstrují před úřadem vlády a ne před Ministerstvem školství. Nakonec se rozpočet (bez ohledu na výsledky podle všelijaké metodiky) stejně dohaduje a typicky výzkumné organizace v gesci MŠMT jsou vždy bity.

Velké vzrušení v české akademické obci, i mimo ni, vyvolala odměna děkanky fakulty stavební ČVUT v Praze. Pan rektor Jaroslav Miller se v diskusi hned přihlásil k větším personálním pravomocem rektorů, a že on by to tedy nedovolil. Ovšem děkani (což řada rektorů také bývala), ti zlotřilci, si dělají, co chtějí.

Postavení profesorů v rámci našeho systému je nedůstojné. Systém tak kvalitní profesory, které potřebujeme, odpuzuje. Dopřejme jim privilegovanější pozici - bez kvalitních univerzit se totiž neobejdeme.

V redakčním článku o konferenci Youthful Science, Useful Science byl zmíněn Leidenský manifest jako cosi, co by mělo učinit vědu užitečnější pro společnost. Přečetl jsem si tedy, co se v něm píše.