facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Postřehy k programovému prohlášení Fialovy vlády

12. 1. 2022
Postřehy k programovému prohlášení Fialovy vlády

Docela pravidelně komentuji programová prohlášení vlád v oblasti vědy, výzkumu a inovací (VVI). Ani tentokrát neudělám výjimku. Už před měsícem jsem komentoval záměry obsažené v koaliční smlouvě. Většinu záměrů jsem sice kvitoval, ale přišlo mi, že mnoho důležitých témat pominula.

V celkem slabé konkurenci programů předchozích tří vlád program vlády současné rozhodně vítězí. O jeho naplňování si ale povíme až za nějaký čas.

Programová prohlášení vlád jsem komentoval již v minulosti. K prohlášení vlády Bohuslava Sobotky jsem v roce 2014 napsal: "...vláda si nechává otevřená dvířka, aby mohla 2x měřit, než bude řezat. Na druhé straně z tak mlhavého textu nelze až na pár výjimek vyčíst, co vláda doopravdy zamýšlí."

K programovému prohlášení první "zimní" vlády Andreje Babiše jsem koncem roku 2017 napsal: "Na 25 stránkách však o záměrech v oblasti VaV najdeme všeho všudy čtyři rozvité věty. Jsou v nich banality a pár parciálních věcí, u kterých si člověk láme hlavu, proč tam vlastně jsou. A to nejdůležitější se mnohoznačně skrývá mezi řádky." A to jsem vládě tehdy dokonce předem poradil sepsáním mého soukromého programu (:-)).

O prohlášení vlády Andreje Babiše z léta roku 2018 jsem tehdy smutně napsal: "I kdyby budoucí vláda nedělala v oblasti VVI nic nového, takový program splní levou zadní. Při spoustě problémů české vědy jsou nulové ambice formované vlády překvapivé."

Takže k programovému prohlášení vlády Petra Fialy

Z programového prohlášení se nevyjadřuji zdaleka ke všemu. Jen k tomu, kde mohu přispět užitečnou, neotřelou a někdy, přiznávám, i provokativní myšlenkou. V aktuálním prohlášení vidím proti poloprázdné koaliční smlouvě hodně velký posun kupředu. V principu v něm nevidím nic zásadně špatného a skoro nic zásadního v něm asi nechybí. Jsem si zároveň vědom, že od programového prohlášení nelze čekat popis způsobů řešení, takže jsem s popisem většiny cílů spokojen. To neznamená, že najít vhodné způsoby řešení, prosadit je a úspěšně implementovat bude hračka.

Moderní, koordinovaný a transparentní systém řízení

Nastavíme funkční a přehledné koordinační mechanismy pro účinnou spolupráci mezi jednotlivými aktéry vědeckovýzkumného systému na všech jeho úrovních a pro efektivní rozvoj jeho jednotlivých součástí. Zvláštní pozornost budeme věnovat nastavení podpory excelentních výzkumných pracovišť.

Viz níže.

V návaznosti na důkladnou analýzu a širokou diskusi a s přihlédnutím k příkladům zahraniční dobré praxe, připravíme komplexní novelu zákona o podpoře výzkumu a vývoje s cílem snížení administrativní zátěže, odstranění roztříštěnosti a zjednodušení celkového systému řízení a podpory.

Zbytečné byrokracie je shora dolů a zezdola nahoru v české vědě spousta a dusí nejen vědce. Na všech úrovních má mnohdy větší slovo úřední šiml, který často nebere ohled na specifika vědeckého bádání a vývoje a vyžaduje detailní finanční a personální plánování, někdy dokonce od vědců vyžaduje i plány objevů a publikačních úspěchů s roční periodicitou. Laicky řečeno, řada administrátorů si představuje výzkum jako výrobu cviček nebo provoz pekárny. Někdy to vypadá, že úřední šiml tu není pro vědce a vědu, ale naopak.

Jedním z prvních kroků by proto myslím mělo být zadání procesních auditů. Ne aby se na jejich základě někdo trestal, ale aby se odhalily všechny byrokratické překážky a vata a určily skutečné příčiny. Zdaleka ne všechny totiž mají původ v nedomyšlených zákonech. Paralelně s tím by měla vláda začít koordinovat procesy veřejných konzultací; jedna pro zmapování situace a druhá jako debata nad zjištěním a doporučením auditů. Uvnitř vědecké komunity se totiž nachází obrovské know-how, které je záhodno informačně vytěžit. Pokud by se podařilo už jen to, vědecká komunita by byla šťastná.

Příkladem a kandidátem na holení je podle mě neúměrné vysoký podíl veřejné podpory VaVaI poskytovaný formou vysokého počtu fragmentovaných grantů. V tomto systému se maří obrovské množství času a peněz na přípravu projektů posléze neúspěšných žadatelů, spousta práce vysokého počtu hodnotitelů a pak každoroční detailní reportování grantíků plných rozpočtových mašliček, ročních uzávěrek a jejich složité každoroční finanční plánování. S etablováním smysluplnějšího institucionálního hodnocení posledních let se vládě konečně nabízí výraznější posílení institucionální složky finanční podpory, právě na úkor složky účelové (grantové).

V koordinaci s relevantními partnery aktualizujeme priority vycházející z dlouhodobých národních a evropských politik a veřejné prostředky budeme cílit zejména do těchto priorit.

Aktualizací oborových či tematických priorit už jsem za poslední dvě dekády zažil dlouhou řadu [-1 | 0 | 1 | 2 | 3]. Revize totiž přichází skoro s každou novou vládou. Ale bez solidních analytických podkladů jde zpravidla spíše o skrytý boj zájmových skupin. A výsledek tomu zpravidla pak odpovídá. Ještě přijatelným výsledkem bývá, když se prioritami stane skoro vše. Pak je totiž spokojen skoro každý, nenapáchá se moc škod a jede se dál jako dosud, tedy bez priorit. Velké obory a velcí vlivní hráči zůstávají či rostou, malé obory a malí hráči se nerozvinou, u nás neexistující obory nevzniknou, protože nemají zastánce.

Jako poučení z pandemie covid-19 navrhneme nástroje podpory výzkumu, vývoje a inovací v krizových situacích. Pozornost budeme také věnovat strategicky důležitým oborům, které ve stávajících podmínkách zaostávají.

Podpora zaostávajících oborů je u nás nová a chvályhodná myšlenka. Minulý systém podpory (neslavně známý kafemlejnek) ani ten současný není založen na společenské potřebnosti oborů, ale na tom, jak kapacity oborů historicky vznikly. Například podíl bio a chemických věd je u nás obrovský, jak po stránce lidských zdrojů, tak budov, zařízení a finanční podpory. Přesah do oblasti aplikací (např. výroby moderních materiálů) v podnikatelském sektoru tomu však stále zdaleka neodpovídá. Na druhé straně třeba obor základního psychologického výzkumu, zcela zásadní pro naše školství a vzdělávání a řešení negativních dopadů na duševní zdraví společnosti zůstává nedoceněný, podfinancovaný a v mezinárodním srovnání vědecky slabý (čest výjimkám).

Zaměříme se na vyhodnocování nástrojů podpory na výzkum, vývoj a inovace, např. v oblasti aplikovaného výzkumu a transferu technologií, jako nutné podmínky úspěšné podpory hospodářství.

To lze jednoznačně přivítat. Veřejná podpora do této oblasti nemá jako dosud plynout pro něčí dobré oči či dobrý pocit, ale aby řešila tržní selhání a iniciovala pozitivní společenské a ekonomické dopady, ke kterým by bez této podpory nedocházelo. Dosud se totiž v existenci těchto efektů podpory spíše slepě věřilo, než aby se je někdo snažil empiricky identifikovat a doložit.

V oblasti hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací dokončíme zavádění Metodiky 17+ a budeme ji nadále rozvíjet ve všech segmentech výzkumných organizací.

Jistě záslužný záměr. Už jen proto, že solidní hodnocení umožní snížit podíl administrativně náročné podpory účelové (grantů) a zvýšit podíl podpory institucionální. A také proto, že bez solidních informací z takového hodnocení ani není možno pochopit skutečný stav vědních oborů v zemi po straně kapacit a kvality, a tedy smysluplně určovat vědní priority diskutované výše. O tápání ve tmě jsem psal už kdysi.

Posílíme roli sítě vědeckých diplomatů i pro úspěšný přenos zahraniční dobré praxe. Lidé ve vědě, výzkumu, vývoji a inovacích.

Záměr, který se myslím pilotně osvědčil již dříve. Ale pozornost by se neměla soustředit jen na to, jak ve světě za hubičku udat špičkový výzkum náš nebo naše špičkové vědce, ale hlavně na to, jak ve světě navázat spolupráci a naopak do Česka stáhnout kvalitní lidské zdroje a vědecké know-how v našich slabých, ale velmi důležitých oborech, což by rozvoj takových oborů u nás urychlilo.

Budeme klást důraz na řízení kvality lidských zdrojů v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací a rozvoj jejich potenciálu. K našim prioritám bude patřit slaďování profesního a rodinného života, zvýšení podílu žen ve vědě, posilování motivace mladých vědců k výzkumné kariéře, vytvoření atraktivního pracovního prostředí pro špičkové české i zahraniční výzkumné pracovníky, podpora mezinárodní i národní mobility i návratová politika.

Tohle je také fajn. Neschopnost a nezájem dostatečně využívat intelektuální potenciál českých žen ve VaV byl dosud do očí bijící. Většina snah o zlepšení dosud končila na papírech vznešených strategických plánů. Poslední údaje z Eurostatu ukazují, že podíl žen na výzkumných pracovnících v Česku patřil v roce 2015 k nejnižším v celé EU a poté dále ještě klesal, aby se v roce 2018 stal skutečně nejnižším. Částečně za tím zřejmě stojí náš vysoký podíl zaměstnanosti VaVaI v podnikatelském sektoru, kde je i v zahraničí podíl žen nižší než ne vysokých školách či vládním sektoru VaV (u nás AV ČR). Ale nedobrá situace přetrvává i na našich vysokých školách. Relativně nejlepší situace je na AV ČR. Psal jsme na to téma před lety a opět asi brzy budu. [na toto téma také zde]

Financování výzkumu, vývoje a inovací

Zvýšíme celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Zaměříme se na využívání synergického efektu v podobě kombinace a propojování různých druhů zdrojů pro navyšování investic do oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací. Odstraníme fragmentaci systému financování a sjednotíme pravidla národních dotačních programů. Stabilizujeme institucionální podporu a zacílíme a zefektivníme účelovou podporu.

Kladu si otázku, co je zde míněno fragmentací. Pokud je o příliš vysoký počet malých a krátkých grantů, pak to lze jistě přivítat. Stejně tak pokud má jít o eliminaci velmi parciálních dotačních schémat (omašličkovaných balíčků peněz), tu na pobyt několika vědců ze zahraničí, tu na nákup přístroje, tam na opravu střechy či topení. Nebo je za tímto cílem ještě něco jiného? O tématu jsem psal již v roce 2017.

Vytvoříme podmínky pro vyšší zapojení soukromých investic do vědy a výzkumu. Na základě analýz ke komplementaritě nástrojů přímé a nepřímé podpory budeme motivovat firmy, aby reinvestovaly své výnosy do vědeckovýzkumné činnosti.

Kdyby to bylo jednoduché, tak už to myslím předchozí vlády velmi rády škrtem pera zákonodárců udělaly. A pokud se má jít cestou cílených dotací, obávám se, aby to nešlo proti záměru snížení byrokracie a fragmentace financování. Lepší cestou je dle mého soudu odstraňovat zákonné a byrokratické překážky, výrazně zkvalitnit všeobecnou informovanost, dělat dobře institucionální hodnocení VaV a jeho výsledky skutečně promítat do institucionální financování. Základní výzkum si pak svou cestu k aplikacím najde spontánně skoro sám. Respektive podnikatelský sektor si kvalitní a relevantní výzkum pro sebe v tom základním najde a vytáhne s vidinou zisku a rozvoje.

Podpoříme větší využívání komunitárních zdrojů v souvislosti s podporou excelentních výzkumných pracovišť.

Způsob rozdělování institucionální podpory v Česku mezi výzkumné organizace zůstává velmi rovnostářský. Jak mezi vysoké školy, tak mezi pracoviště AV ČR. Stále hraje větší roli jejich historická velikost, než schopnost z peněz dělat špičkovou vědu. Dokládá to i skutečnost, že dosavadní oborová hodnocení vědy na pracovištích nepracovala s informací o kapacitní velikosti oborů. O výsledku hodnocení pak neúměrně rozhodovala prostá velikost a počty výsledků. A rovnostářství financování sledujeme i uvnitř vysokých škol. Peníze navíc z EU by se opět rozdělily rovnostářsky. Prostě tak jsou nastaveny systémy vnitřního řízení, jak na vysokých školách, tak uvnitř AV ČR. Takže vláda si tímto zadala úkol přijít na způsob, jak peníze z EU dostat na špičková pracoviště uvnitř výzkumných organizací napřímo. Myslím, že to bude docela oříšek s ohledem na vybudovanou vysokou míru autonomie vysokých škol a AV ČR. A pokusy zde již v minulosti byly.

Transfer technologií

Podpoříme transfer výsledků výzkumných a inovačních aktivit s cílem úspěšně je zavádět do praxe, a to jak v podnicích, tak ve veřejné správě. Podpoříme spolupráci vědy s průmyslem. Zefektivníme podporu transferu a komercializace výsledků výzkumu se záměrem posílit spolupráci akademické sféry především s malými a středními podniky. S přihlédnutím k příkladům domácí i zahraniční dobré praxe zlepšíme stimulující podmínky pro vznik výzkumných start-upů a spin-offů.

Publicita vědy, výzkumu, vývoje a inovací

Nastavíme otevřenou komunikaci s médii, vědeckou a výzkumnou komunitou, žáky, studenty i pedagogy a aplikační sférou. Zaměříme se na popularizaci výsledků vědy, výzkumu a inovací, na vytváření zájmu a zvyšování obecného povědomí o vědeckých tématech, a tím posílíme důvěru ve výsledky české vědy a výzkumu. Pozornost budeme věnovat efektivnějšímu sdílení informací ve vědě, výzkumu, vývoji a inovacích díky využití moderních a inovativních technologií.

V prohlášení mi chybí dvě zásadnější věci

Zaprvé, prohlášení pomíjí samotnou existenci a směrování zásadního výzkumného segmentu, který představuje Akademie věd ČR s okolo padesáti ústavy. Přitom AV ČR je v mezinárodních srovnáních klasifikovaná jako sektor vládní, tedy vládní agendě výrazně blíže, než autonomnější a činnostmi rozmanitější veřejné vysoké školy. Připomínám, že podpora AV ČR na roky 2022 a 2023 v původním návrhu státního rozpočtu počítá se stagnací nominální částky. Pokud by to tak zůstalo i po revizi rozpočtu touto vládou, reálná hodnota podpory AV ČR by se výrazně ztenčila v důsledku již probíhající i očekávané vysoké cenové i mzdové inflace včetně obrovského růstu cen energií. Ústavy AV ČR navíc nemají své institucionální příjmy diverzifikovány jako vysoké školy. A asi až na výjimečný ÚOCHB nemohou spoléhat na významnější příjmy z komercionalizace výsledků vědy.

Zadruhé, programové prohlášení mlčí o tom, zda VaVaI bude či nebude rozpočtovou prioritou vlády. Například v případě financování školství a obrany je vláda v prohlášení ohledně výdajových priorit velmi explicitní. Přitom zásadnější reformy zpravidla bez balíku peněz navíc prosazovat moc nejde. Osobně se tedy o výhled veřejné podpory VaVaI z národních zdrojů dost bojím, i s ohledem na růst cen (v roce 2021 o 3,5 % a v roce 2022 o 6.5 5, ne-li více), s ohledem na zápolení vlády s obrovským zděděným rozpočtovým deficitem a řadu dalších vládních priorit.

 

Autor: Daniel Münich

Text vyšel na autorově blogu Metodikahodnoceni.blogspot.cz


Přečtěte si v tomto článku, co si o programovém prohlášení myslí další představitelé české vědy.