facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Co říkají na programové prohlášení vlády představitelé české vědy a výzkumu?

11. 1. 2022
Co říkají na programové prohlášení vlády představitelé české vědy a výzkumu?

Na konci uplynulého týdne zveřejnila vláda České republiky své programové prohlášení. Oproti předchozím obdobím zde má svou samostatnou kapitolu oblast vědy a výzkumu, která se řadí k jednoznačným prioritám této vlády. Zeptali jsme se několika představitelů české vědy a výzkumu, co si o plánech nové vlády v oblasti vědy a výzkumu myslí.

NZ6 8649 do textu 2

„Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů. Prostřednictvím vědy a výzkumu posílíme kritické myšlení a schopnost chápat svět v širších souvislostech a přispějeme ke společnému vnímání reality kolem nás.“ Toto stojí v preambuli programového prohlášení oddílu Věda, výzkum a inovace. Nastupující vláda vědu a výzkum vnímá jako oblast, která si určitě zaslouží v nadcházejícím období pozornost. Co ale pro to hodlá podniknout?

Mezi konkrétními kroky, které vláda Petra Fialy plánuje, je například zvýšení celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace či vytvoření podmínek pro vyšší zapojení soukromých investic do vědy a výzkumu. Na základě analýz ke komplementaritě nástrojů přímé a nepřímé podpory chce motivovat firmy, aby reinvestovaly své výnosy do vědeckovýzkumné činnosti.

Podpořit tak plánuje transfer výsledků výzkumných a inovačních aktivit s cílem úspěšně je zavádět do praxe, a to jak v podnicích, tak ve veřejné správě. Vláda chce také s přihlédnutím k příkladům domácí i zahraniční dobré praxe zlepšit stimulující podmínky pro vznik výzkumných start-upů a spin-offů.

Nová vláda si všímá také lidských zdrojů ve vědě. K prioritám podle ní bude patřit slaďování profesního a rodinného života, zvýšení podílu žen ve vědě, posilování motivace mladých vědců k výzkumné kariéře, vytvoření atraktivního pracovního prostředí pro špičkové české i zahraniční výzkumné pracovníky, podpora mezinárodní i národní mobility i návratová politika.

Poslední část oddílu věnovaného vědě, výzkumu a inovacím se týká publicity vědy. Nastupující vláda chce nastavit otevřenou komunikaci s médii, vědeckou a výzkumnou komunitou či aplikační sférou. Plánuje se také zaměřit na dnes tolik skloňovanou popularizaci výsledků výzkumu. Vláda se také bude snažit posílit důvěru ve výsledky české vědy a výzkumu tím, že bude mimo jiné zvyšovat obecné povědomí o vědeckých tématech. Pozornost bude věnovat také efektivnějšímu sdílení informací ve vědě, výzkumu, vývoji a inovacích díky využití moderních a inovativních technologií.

Celé znění programového prohlášení pro oblasti vědy si můžete přečíst zde.

O svůj pohled na programové prohlášení se s portálem Vědavýzkum.cz podělila předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová. Ta mimo jiné považuje za důležité, že je v Prohlášení zmíněn transfer i podpora návratnosti českých vědců ze zahraničí. „Oceňuji, že programové prohlášení vlády obecně počítá s vědou a výzkumem jako stěžejními faktory pro budování znalostní ekonomiky a pro budoucí prosperitu České republiky. Pokud mám být konkrétnější, pak tam vidím dva klíčové závazky vlády. Prvním z nich je příprava komplexní novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků s cílem snížení administrativní zátěže, odstranění roztříštěnosti a zjednodušení celkového systému řízení i podpory. Při střízlivém pohledu na tento zákon je totiž zřejmé, že některé jeho části již praxe překonala a zároveň existuje řada oblastí, které je třeba ještě upravit. A za neméně důležité považuji otevření prostoru pro odstranění nadměrné byrokracie v systému výzkumu, vývoje a inovací jako celku. Druhým zásadním momentem je příslib vlády navýšit celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace a současně stabilizovat institucionální podporu. Tyto dva kroky vnímám ve vzájemné návaznosti v kontextu snahy vlády významně posílit českou ekonomiku v mezinárodní konkurenci prostřednictvím vědy a výzkumu. Realizace tohoto cíle však vyžaduje, aby nová vláda začala systematicky navyšovat institucionální složku financování klíčových aktérů vědy a výzkumu v ČR, což se týká zejména Akademie věd a vysokých škol.

Z dalších aspektů programového prohlášení vlády v oblasti vědy a výzkumu je velmi žádoucí příslib vytvoření podmínek pro větší zapojení soukromých investic do výzkumu, protože v tomto ohledu Česká republika za vědecky i ekonomicky rozvinutými zeměmi silně zaostává. Za velmi důležitou považuji také zmínku o transferu znalostí a technologií a podpoře návratů vědců a vědkyň do České republiky,“ nechala se slyšet předsedkyně AV ČR.

O několik svých postřehů se s námi podělil také Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity a předseda České konference rektorů: „Programové prohlášení navazuje na koaliční smlouvu, považuji je za přiměřeně obecné, smysluplné a odpovídající současným trendům. Příslušnou kapitolu je důležité číst rovněž v kontextu kapitoly o vysokém školství, neboť platí, že každý budoucí výzkumník nejprve prochází dlouhodobým procesem vzdělávání, při kterém je role vysokých škol nezastupitelná, jedinečná a strategická.

Oceňuji, že programové prohlášení zahrnuje všechny důležité oblasti výzkumu, zejména základního, aplikovaného i průmyslového. Toto považuji za zásadní pro další diskuzi a rozvoj v dané oblasti. Za významný považuji akcent na oblast výzkumných univerzit. Masarykova univerzita (která je členem jak ČKR, tak Asociace výzkumných univerzit) je připravena se na této vizi aktivně podílet. Za nezbytnou považuji přípravu legislativních změn, zejména v oblasti doktorského studia a jeho financování. Uvítal bych konkrétní zmínku o částce, respektive poměru k HDP v souvislosti se záměrem vlády alokovat více finančních prostředků pro oblast vědy a výzkumu.“

Redakce portálu Vědavýzkum.cz se na názor zeptala také několika členů vládní Rary pro výzkum, vývoj a inovace. Vladimír Mařík, člen předsednictva RVVI, mimo jiné kvituje, že se vláda poučila z pandemie a chce podporovat programy zvyšující odolnost proti nenadálým událostem. Důležité podle něj je také to, že z programového prohlášení vyplývá, že lze očekávat podporu společenským vědám, které by měly navazovat na výsledky všech oblastí výzkumu a podávat globálnější, vědecky podložené objasňování a predikci dějů ve společnosti.

„Již samotný fakt, že byl zřízen post ministryně pro vědu, výzkum a inovace svědčí o tom, že vláda považuje tuto oblast za významnou pro rozvoj nejen ekonomiky, ale celé společnosti. Za posledních 30 let byl v ČR vybudován kvalitní systém výzkumu, který se však stal natolik rozsáhlým a složitým, že je ho potřeba moderním způsobem řídit – a právě k tomu se nová vláda hlásí. Považuji za důležité provést deklarované podstatné změny v zákoně o vědě tak, aby se odbouraly nejpalčivější překážky, zejména vysoký stupeň zbyrokratizování a nedostatek flexibility při vypisování nových programů. Pozitivně hodnotím ten fakt, že se vláda poučila z pandemie a chce podporovat program zvyšující odolnost proti nenadálým událostem. Z programového prohlášení také vyplývá, že lze očekávat podporu společenským vědám, které by měly navazovat na výsledky všech oblastí výzkumu a podávat globálnější, vědecky podložené objasňování a predikci dějů ve společnosti. To je velmi důležité v době internetu a sociálních sítí. Oceňuji, že vláda se hlásí k podpoře center excelence, ale též k přenosu znalostí do praxe jako základu nezbytných inovací. Podle prohlášení ji půjde o opravdovou excelenci a opravdový transfer znalostí – to velice vítám. Za důležitou považuji jasnou deklaraci o záměrech posilovat financování vědy, ale to za současné situace nebude úlohou nijak jednoduchou. Tady bude záležet nejen na vládě, ale na celé vědecké komunitě, jak bude schopna přesvědčit společnost o významu a přínosu české vědy a výzkumu,” uvedl Vladimír Mařík.

Karel Havlíček, místopředseda RVVI a bývalý ministr průmyslu vidí v aktuální verzi Prohlášení hned několik nedostatků. Předchozí verze, která se objevila v médiích, byla dle něj lepší. „Měl jsem v ruce verzi programového prohlášení vlády, která byla v médiích den před zveřejněním té finální verze, a ta byla lepší. Je chyba, že se paní ministryně lekla čísel a původní cíl udržet financování VVI na úrovni 2 % a do 2025 posílit na 2,5 % tam již není. Bylo to naprosto správně, přesně v kontextu Inovační strategie 2030 a po dohodě se všemi aktéry české vědy. Toto je zcela zásadní, měřitelnost cílů chybí, špatně se pak bude vyhodnocovat plnění. S celou řadou věcí Prohlášení jinak lze souhlasit, důležité je, že je jasný závazek pokračovat v hodnocení výzkumných organizací na bázi M17+. Bohužel není nikde ani zmínka o Inovační strategii, což je koncepční a klíčový dokument, který byl pro nás zásadním vodítkem pro řízení VVI. Je pravdou, že v celém Prohlášení vlády najdeme některé jeho části, ale smyslem bylo vytvořit zde dlouhodobý koncept, který nás bude posouvat v žebříčcích inovativnosti, kde bude odpovědnost a cíle. Inspirací pro nás byly nejvyspělejší země, které takto VVI řídí. Bral bych, kdyby se aktualizovaly cíle, priority, nástroje IS, kdyby došlo k úpravě strategie, ale jestli se podle toho nepojede, bude to opět jako kdysi - podpora postavená na požadavcích a z vize se stanou akademické fráze. V zásadě správné, ale bez jasného řešení jak cílů dosáhnout."

Podle Rut Bízkové, členky RVVI a bývalé předsedkyně Technologické agentury ČR, je z hlediska výzkumu, vývoje a inovací programové prohlášení vlády velmi ambiciózní, a to ze čtyř důvodů: „Deklarace podpory výzkumu je v řadě oblastí, nejen v samotné kapitole VaVaI - v zemědělství, v životním prostředí, v průmyslu, v energetice, v oblasti vysokého školství, v oblasti obrany nebo v působnosti ministerstva vnitra. To znamená, že si vláda uvědomuje důležitost výzkumu ve všech oblastech života společnosti. Dále ambicióznost prohlášení vidím v tom, že se deklaruje rozvoj v podstatě všech oblastí podpory výzkumu a koordinace aktivit poskytovatelů. To bude jistě náročné, při počtu lidí, kteří se tímto mohou zabývat v aparátu nové paní ministryně, ale potřebné a při ‚dobrém uchopení‘ je to možné. Třetí, hospodářsky asi nejvýznamnější, je deklarace povzbuzení firem do vyšší podpory výzkumu. V době postcovidové, kdy firmy jistě budou mít řadu problémů a zároveň stále platí, že řada velkých firem má zahraniční vlastníky, to nebude jednoduché. Je to však zásadní – ta velká procenta výdajů na výzkum k HDP v jiných zemích ‚nedělá‘ stát, ale firmy!  No a čtvrtá, vzhledem k mému zaměření zvláště významná věc, je deklarace slaďování rodinného a profesního života a podpora mladých. V tom je řada problémů a velmi se těším, že se v této oblasti bude dařit!“  Rut Bízková k tomu dodává: „Nezbývá, než si přát, aby se záměry vlády naplnily.“

Poměrně kritický pohled nabízí Václav Hořejší, člen RVVI a nositel prestižní ceny Česká hlava. V prohlášení mu například chybí jasný závazek, že bude respektován stávající rozpočet a rozpočtový výhled kapitoly výzkum, vývoj a inovace státního rozpočtu. „Část vládního programového prohlášení věnovaná vědě, výzkumu a inovacím nijak nepřekvapuje – stejně jako vždy v minulosti je to snůška chvályhodných, velmi obecně formulovaných záměrů, kterým lze těžko cokoli vyčítat. Snad jen, že některé formulace jsou trochu záhadné  - například ‚Odstraníme fragmentaci systému financování‘; ‚Podpoříme větší využívání komunitárních zdrojů v souvislosti s podporou excelentních výzkumných pracovišť.‘). Není také jasné, jak je míněn poslední odstavec - Publicita vědy, výzkumu, vývoje a inovací. Myslím, že o tuto problematiku se už docela dobře starají mnohé sdělovací prostředky.

Potěšitelné jsou, zvláště v kontextu jinak úsporných záměrů této vlády, věty o zvýšení celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace, podpoře excelentních výzkumných pracovišť, ale i snížení administrativní zátěže, či zlepšení podmínek pro vznik výzkumných start-upů a spin-offů. Chybí mi ale například jasný závazek, že bude respektován stávající (minulou vládou a RVVI schválený) rozpočet a rozpočtový výhled kapitoly Výzkum, vývoj a inovace státního rozpočtu. Postrádám také jasné prohlášení o tom, že hlavními pilíři vědy a výzkumu v ČR zůstává soustava ústavů Akademie věd a vysoké školy. Obávám se totiž, že tato pravicová vláda by mohla být v pokušení oživit někdejší neblahý plán Topolánkovy vlády na faktickou likvidaci Akademie věd,“ uvedl Václav Hořejší pro portál Vědavýzkum.cz

Jako poměrně nekonkrétní považuje oddíl programového prohlášení věnovaný vědy Karel Rais, poslanec ANO a bývalý rektor Vysokého učení technického v Brně. „Část Věda, výzkum a inovace programového vyjádření vlády je charakterizována zejména vysokým stupněm obecnosti, nekonkrétnosti a neuvedením kontrolních nástrojů hodnocení jednotlivých vládních proklamací. Konkrétní hodnocení plnění jednotlivých proklamačních tézí bude prakticky nemožné a vláda má již dnes prakticky zajištěno, že tato část prohlášení vlády z oblasti vědy, výzkumu a inovací bude jistě splněna. Výjimku tvoří (sice opět obecně pojatá) část, která je věnována závazku ‚připravíme komplexní novelu zákona o podpoře výzkumu a vývoje s cílem snížení administrativní zátěže, odstranění roztříštěnosti a zjednodušení celkového systému řízení i podpory‘. Ale slůvko ‚připravíme‘ umožňuje vládě vycouvat z tzv. velké novely zákona o vědě, výzkumu a inovacích, která je pro praxi nutná.

Také jsem mimo jiné očekával zejména v části ‚Lidé ve vědě, výzkumu, vývoji a inovacích‘ konkrétnější odpovědi na některé chronické otázky finančního ohodnocení – nejenom institucí, ale i například doktorandů. V prohlášení je pouze zmínka o posílení role sítě vědeckých diplomantů. Předložená část vládního prohlášení je nekonkrétní, obecně pojatá, cíle nejsou v žádném případě kvantifikovány. I kdyby vláda nic nedělala, tak ‚samopohybem‘ a nadšením řady vědeckovýzkumných pracovníků, kteří naštěstí nevnímají politiky a jejich řeči, má již dnes zajištěno splnění této vágně zpracované části programového prohlášení.“

O svůj pohled se podělil také Libor Kraus, prezident Asociace výzkumných organizací. „Jako zástupci resortních výzkumných organizací zabývajících se aplikovaným výzkumem a vývojem a českých inovačních firem vítáme zřízení ministerstva pro vědu, výzkum a inovace, protože koordinace výzkumně vývojových aktivit je to, co v ČR dlouhodobě chybí. V programovém prohlášení vlády je obsaženo mnoho témat akcentovaných AVO i dlouhodobě odsouvaných problémů českého VaVaI, jako je například dořešení a implementace Metodiky 2017+ na hodnocení výzkumných organizací v oblasti aplikovaného výzkumu, stabilizace výše a pravidel poskytování institucionální podpory výzkumným organizacím, podpora spolupráce firem a výzkumných organizací, transfer znalostí do aplikačního sektoru, zlepšení podmínek pro uplatnění neveřejných zdrojů ve VaV apod.

Česká ekonomika a s ní i český výzkum a vývoj prochází velmi turbulentním obdobím, kdy se velmi zrychluje inovační cyklus ve výrobě a službách, čelíme klimatickým změnám a bouřlivému rozvoji umělé inteligence. Česká republika je za posledních 30 let leaderem evropských postsocialistických států, v životní úrovni jsme se dostali i před Španělsko, Portugalsko, na úroveň Itálie a kvalitní výzkum a vývoj doprovázený smysluplnými inovacemi nás může opět posunout k lepší životní úrovni. AVO bude s ministerstvem pro VaVaI diskutovat naplňování vládního prohlášení a navrhovat možnosti řešení jednotlivých oblastí,“ dodává Libor Kraus.

Daniel Münich z CERGE-EI vnímá v aktuálním programovém prohlášení poměrně velký posun oproti koaliční smlouvě. „Většinu záměrů z koaliční smlouvy z kraje prosince jsem sice kvitoval, ale můj závěr byl, že až příliš mnoho důležitých témat pominula. V aktuálním programovém prohlášení vidím hodně velký posun. V principu v něm nevidím nic zásadně špatně a skoro nic zásadního v něm nechybí. Jsem si vědom, že od programového prohlášení nelze čekat popis způsobů řešení, takže jsem s popisem většinou jen cílů spokojen. To neznamená, že najít vhodné způsoby řešení, prosadit je a úspěšně implementovat bude hračka. Většinou nebude. V podstatě mi v prohlášení chybí jen dvě větší věci.

Zaprvé, prohlášení pomíjí samotnou existenci a směrování zásadního výzkumného segmentu, který představuje Akademie věd ČR s kolem padesáti ústavy. Přitom AV ČR je v mezinárodních srovnáních klasifikovaná jako vládní sektor VaV, tedy vládní agendě výrazně blíže než velmi autonomní a činnostmi rozmanitější veřejné vysoké školy. Připomínám, že podpora AV ČR na roky 2022 a 2023 v původním návrhu státního rozpočtu počítá se stagnací nominální částky. Pokud by to tak zůstalo i po revizi rozpočtu touto vládou, reálná hodnota podpory AV ČR by se výrazně ztenčila v důsledku již probíhající i očekávané vysoké cenové i mzdové inflace včetně obrovského růstu cen energií. AV ČR navíc nemá své institucionální příjmy diverzifikovány jako vysoké školy a až na zcela výjimečný ÚOCHB nemůže spoléhat na významnější příjmy z komercionalizace výsledků vědy.

Zadruhé, programové prohlášení mlčí o tom, zda VaVaI bude či nebude rozpočtovou prioritou vlády. Například v případě financování školství a obrany je vláda v prohlášení ohledně výdajových priorit velmi explicitní. Přitom zásadnější reformy zpravidla bez balíku peněz navíc nejde prosadit. Osobně se tedy o výhled veřejné podpory VaVaI z národních zdrojů dost bojím, i s ohledem na růst cen (v roce 2021 o 3,5 % a v roce 2022 o 6.5 5, ne-li více), s ohledem na zápolení vlády s obrovským zděděným rozpočtovým deficitem a řadou dalších vládních priorit."

Podobně jako Karel Rais, i Libor Grubhoffer, ředitel Biologické centrum AV ČR a 1. místopředseda Učené společnosti ČR, vnímá prohlášení jako dosti obecné. „Programové prohlášení vlády vychází přirozeně i v kapitole Věda, výzkum a inovace z koaliční smlouvy vítězného uskupení po vyhraných parlamentních volbách z podzimu loňského roku. Je rozpracováno ve všech hlavních rovinách velice obecně, ostatně nelze jinak v takovém dokumentu, přesto velmi ambiciózně. Až se zdá, a to je z pohledu výzkumných organizací sympatické, jako by si jeho tvůrci nepřipouštěli příliš vážnost ekonomické situace při komplexním pohledu na dopad pandemie, energetické krize a celkové ekonomické krize. Ano, je to tak, že věda, výzkum a inovace spolu se špičkovým terciárním vzděláváním jsou jediná východiska z globální krize, ve které se nacházíme jako jedna ze zemí civilizovaného světa. Nelze si než přát, aby nová vláda měla dosti odvahy hájit rozpočtové požadavky vědy, výzkumu a inovací a nesnažila se pouze odvolávat na daňové úlevy pro soukromou sféru, případně u nás po více jak 30 letech problematický vstup soukromého kapitálu. Z času komunistického režimu, ale i více jak třech desetiletí demokratického vývoje máme značně zbytnělý komplex vědeckovýzkumných institucí a univerzit. Dílem proto, že v naší zemi s tradicí kvalitního vzdělání je velmi zažitá tradice vědeckého výzkumu, a že jsme byli schopni naši vědeckovýzkumnou základnu ještě zásadně posílit po vstupu do Evropské unie a úspěších v získávání velkých finančních prostředků pro výstavbu a zprovoznění nákladných výzkumných infrastruktur. Tradičně si počínáme v evropském výzkumném prostoru dobře a tak doufejme, že s pomocí nové vlády se všemi nástrahami úspěšně vypořádáme."

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Foto: Úřad vlády