Impakt faktor (IF) časopisu je primitivní ukazatel. I proto je tak populární. Někteří akademici ho vzývají až s nábožensky slepou úctou. Nechávají ho rozhodovat o docenturách a profesurách a věří, že se podle něj dá věrohodně měřit kvalita vědeckých pracovišť. Pomýlenost a zaslepenost některých akademiků v této věci kontrastuje s tím, jací odborníci to jinak ve svých oborech jsou. Dnes zkusím vysvětlovat polopatě, na příkladech s obrázky.

Proč z nejvyspělejších zemí světa (OECD) právě Česko dává na společenské vědy nejmenší podíl veřejný výdajů na vědu a výzkum (VaV)? Jsou si toho vědomi kapitáni našeho systému VaV a co na to říkají? Ví se proč tomu tak je a je v tom nějaký strategický záměr? Ne. Současný stav je výsledkem slepé historie, neschopnosti se na něčem jiném než status-quo shodnout a nedostatku kvalitních informací, které by situaci ozřejmily a změny opodstatnily.

Všechny noviny nyní bilancují události roku 2016 a vyhlíží události roku 2017. O pokroku v hodnocení české vědy jsem tam ale nenašel nic. Tak si zabilancuji sám zde. Pokud jde o hodnocení VaV byl rok 2016 rokem zklamaných nadějí. A v roce nadcházejícím tomu bohužel velmi pravděpodobně nebude jinak.

Dotace firemního výzkumu, vývoje a inovací (VVI) i letos přijdou státní kasu na miliardy korun přímé a nepřímé podpory. A v dalších letech má objem těchto dotací ještě výrazně růst. Navzdory tomu stát dopady svých dotačních programů systematicky nevyhodnocuje. Dosavadní pokusy o zavedení hodnocení totiž vždy skončily jen u vládních usnesení, která se opakovaně nesplnila. A nově se navrhuje hodnocení programů odsunout až za rok 2020.

Po letech čekání spatřil světlo světa návrh nové metodiky hodnocení výzkumných organizací - Metodika 2017+ (M17+). Když se podaří vypořádat připomínky ministerstev atd. a M17+ schválí vláda, možná nahradí současné kafemlejnkové hodnocení. Vše ale může skončit i nějakým nezvládnutým zdegenerovaným hodnocením. M17+ v letech 2017-2018 počítá pouze s osekanou verzí dosavadního kafemlejnkového hodnocení.

Kolegové z IDEA na 2. 12. 2016 připravují seminář s názvem "Motivační účinky podpory výzkumu a vývoje ve firmách: Kontrafaktuální přístup k hodnocení programů". O významu slůvka kontrafaktuální nemá v Česku ponětí 99,9 % lidí a slovo dosud nemá český ekvivalent. Odkazuje na metodu odhadující dopady nejrůznějších vládní intervencí. V tomto případě čistých dopadů firemních dotací na výzkum a vývoj.

Úřad vlády zveřejnil výsledky Hodnocení'15 v II. pilíři kafemlejnku. U většiny výsledků však chybí solidnější odůvodnění toho, proč byl výsledek zařazen mezi excelentních 20 %. Řadu výsledků doprovází pouze vágní odkaz na bibliometrické údaje, někdy absentuje odůvodnění úplně a u nemalého počtu výsledků prostě není uvedeno nic. Nad tím, co bylo zveřejněno jako výsledek mnohaměsíčního úsilí expertních panelů, lze jen nevěřícně zakroutit hlavou.

Očekávání zbrusu nové metodiky hodnocení výzkumných organizací zvané Metodika 2017+ zastínilo skutečnost, že stále ještě probíhá hodnocení kafemlejnkové. Konkrétně Hodnocení'15 a Hodnocení'16. Poslední schválené je Hodnocení'14 zahrnující vědecké výsledky z dávných let 2009-2013. Pokud se nestane zázrak, bude i v roce 2017 ministerstvo školství našich cca 25 miliard veřejné podpory vysokým školám rozdělovat podle 3-7 let starých výsledků zatížených absurditami zavádění kafemlejnku.

Nehodnocení výzkumu a výzkumného prostředí na našich vysokých školách má mnohé neblahé vedlejší důsledky. Například nedobrý způsob státní podpory doktorského studia. Celková finanční podpora je na solidní úrovni, ale rozděluje se plošně s malým ohledem na kvalitu a solidnost studia. Výše přímé roční podpory jednoho doktoranda je tak na dobrých PhD programech mezinárodní úrovně v důsledku slepého rovnostářství směšně nízká.

Po čase se vracím k přípravě nové metodiky hodnocení výzkumných organizací. Údajně již definitivně zrušený kafemlejnek by totiž už příští rok mělo nahradit hodnocení podle zgruntu nové Metodiky 2017+. Její koncept lze najít v ZIPu mezi materiály z posledního zasedání Rady (materiál 318/A1). Zatím jde stále pouze o rámcový návrh bez podrobností s dlouhou řadou nejasností.