Daniel Münich

Akademický ekonom zabývající se výzkumem v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání. Učí v doktorském programu na CERGE-EI. Kromě výzkumné a pedagogické činnosti působil jako expert či poradce v rámci projektů EU, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a dalších institucí. Působí v České společnosti ekonomické, publikuje články v novinách a časopisech a komentuje témata související s trhem práce, školstvím, vzděláváním, vědou a výzkumem.

Ve stínu nekončících debat o konci věčného kafemlejnku (hodnocení výzkumných institucí) zůstává stranou zájmu (ne)hodnocení programů účelové podpory výzkumu a vývoje (VaV). Ačkoliv se v rámci programů formou grantů a dotací rozděluje možná až polovina veřejné podpory VaV, hodnocení programů se u nás neprovádí. To, co se u nás dlouhá léta za hodnocení programů vydává je potěmkinovskou vesnicí. Nespočet vládních strategií a usnesení v dané věci se opakovaně nesplnilo, zodpovědným to moc nevadí, ale peněz daňových poplatníků na nehodnocené programy proudí stálé více.

Základní údaje: Daniel Münich; 1.9.2016

hodnocení

Mnoho českých akademiků je posedlých impakt faktorem (IF) vědeckých časopisů. Posedlost má na svědomí kafemlejnek, automat předělující pracovištím peníze podle IF, kde jeho vědci posledních pět let publikovali. IF je ukazatel jednoduchý, manipulovatelný, a i proto v řadě případů velmi zavádějící. Špičkové časopisy mají vysoký IF. Vysoký IF však automaticky neznamená, že je časopis špičkový.

Základní údaje: Daniel Münich; 29.8.2016

Prázdniny pomalu končí a Sekce Úřadu vlády pro výzkum, vývoj a inovace (VaV) seč může stále oživuje informační systém (ISVaV). Ten se po více než deseti letech koncem května nečekaně odmlčel. Snaha převést správu ISVaV z externích do vlastních rukou je správná. Způsob provedení však byl krajně neprofesionální. Opětovně zprovozněny dosud byly jednodušší a méně významné části ISVaV. Na zprovoznění náročnějších a důležitějších částí si ještě musíme počkat. Koncem roku tak můžeme být zpět tam, kde jsme byli už před lety.

Základní údaje: Daniel Münich; 18.8.2016

Hospodářské noviny spekulují, že by nám brexit mohl přihrát špičkové zahraniční vědce. Jde myslím jen o zbožné přání. Pokud brexit mezi zahraničními vědci v Británii vyvolal obavy a nejistoty, tak přesun do Česka by pro ně dnes byl cestou z deště pod okap.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.8.2016

OECD zveřejnilo zprávu o České republice [české shrnutí]. Letos se zaměřila na možné zdroje hospodářského růstu ČR. Dobře zvolené téma v situaci, kdy se z mediální kampaně odborářů může zdát, že k úspěchu stačí rychleji zvedat mzdy. Růstový potenciál Česka zpráva spatřuje v inovacích díky kvalitnějším státním politikám na jejich podporu. Kulantně se nám říká, že inovátoři jsme nic moc a inovační politika státu že stojí za starou bačkoru. Asi to nejdůležitější z celé zprávy je varování, že žába na prameni nejsou peníze, ale špatné inovační prostředí. Důležité to varování v situaci, kdy se v tichosti chystá masívní nárůst finanční podpory VaVaI směrovaný do firem a institucionální změny se vlečou. Ze zprávy OECD jsem vybral pár postřehů a přidal [pár komentářů].

Základní údaje: Daniel Münich; 5.8.2016

První červen 2016 se do historie české vědy zapsal jako den, kdy se po více než deseti letech spolehlivého provozu odmlčel informační systém výzkumu a vývoje (IS VaV). Smutně a nečekaně tak skončilo budování unikátního systému, na který jsme mohli být před světem opravdu pyšní. Kdy a zda vůbec bude systém opět spuštěn je dnes ve hvězdách. Stát selhal v poskytování jedné ze základních systémových služeb. Znalé situace to však už ani moc nepřekvapilo.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.8.2016

hodnocení

Z Rady pro výzkum letí zprávy, že dojde k zásadní změně hodnocení výzkumných organizací. Jde o další pokus skoncovat s kafemlejnkem? Veřejnosti byly zatím sděleny jen základní představy. O zbytku si zde volně zavěštím nad několika větami z tiskové zprávy rozeslané úřadem pro VaV.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.8.2016

hodnocení

Pořekadlo vojenských spojařů říká, že bez spojení není velení. Podobně platí, že bez hodnocení výzkumných organizací nebude kvalitnějšího výzkumu. A bez toho nebude všechno to, co si od veřejných peněz vkládaných do výzkumu všichni slibujeme. Tedy dlouhodobě vyšší hospodářský růst, reálný růst mezd a zlepšování kvality života. I s touto vizí se české vlády poslední dekády podepsaly pod řadu vládních programů a strategií slibujících zavedení moderního systému hodnocení. Vždy však zůstalo jen u slibů a zbožných přání. Kultura hodnocení výzkumných organizací v Česku zůstává i po letech prach bídná a výhled není jiný.