Daniel Münich

Akademický ekonom zabývající se výzkumem v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání. Učí v doktorském programu na CERGE-EI. Kromě výzkumné a pedagogické činnosti působil jako expert či poradce v rámci projektů EU, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a dalších institucí. Působí v České společnosti ekonomické, publikuje články v novinách a časopisech a komentuje témata související s trhem práce, školstvím, vzděláváním, vědou a výzkumem.

Po pár letech se narodilo nové Memorandum o podpoře vědy mezi vládou, Akademií věd České republiky, Ministerstvem školství a Českou konferencí rektorů. Zaujalo mě v něm ujednání ohledně budoucího vývoje institucionální finanční podpory výzkumu. Sjednaný závazek je tak nízký, že kdyby se ho vlády do budoucna opravdu držely, nepovede to vědu na VŠ a v AV ČR do nebe, ale spíše do pekla. Kdyby v Memorandu tento závazek nebyl, vůbec nic by se asi nestalo.

Základní údaje: Daniel Münich; 4.2.2020

Využívám příležitost být asi jediným, kdo do roku 2020 veřejně popřeje úspěchy hodnocení a financování vědy v Česku. V Česku se totiž s hodnocením vědy trápíme již skoro tři dekády. V 90. letech měla společnost jiné starosti. V první dekádě nového století došlo k pár neúspěšným pokusům. Nedomyšlenosti a opakované selhávání lidského faktoru vedly k zoufalství, které v druhé dekádě zrodilo automat kafemlejnek.

Základní údaje: Daniel Münich; 2.1.2020

Dobrat se užitečných informací o výzkumných organizacích v bibliometrických zprávách posledního vládního Hodnocení 2018 je těžké až nemožné. Jejich pojetí bude třeba zásadně překopat. Ale není třeba si zoufat, protože jsme jako vánoční dárek IDEA zpřístupnili interaktivní aplikaci.

Základní údaje: Daniel Münich; 23.12.2019

Minule jsem si stýskal na publikační slabost českých společenských věd. Dnes se podívám na vědy technické. Srovnání českého publikačního výkonu s průměrem starých zemí EU15 jsem si udělal sám, protože ho oborové zprávy vládního Hodnocení 2018 bohužel neobsahují. I ve vědách technických publikační kvantita válcuje kvalitu.

Základní údaje: Daniel Münich; 17.12.2019

České společenské vědy v oblasti základního výzkumu nevzkvétají ani třicet let po pádu komunistického režimu. Ztráta na průměr starších zemí EU15 zůstává obrovská. Kafemlejnkové pseudohodnocení nám to dlouhá léta tajilo. Současné pojetí Hodnocení 2018 podle Metodiky 2017+ ve formě oficiálních výstupů nám to bohužel tají i nadále. Přitom poznání existence problému je předpokladem jeho řešení. Nacházíme se tak nadále ve fázi nula. Příslibem do budoucna jsou kusé zprávy z listopadového jednání vládní Rady pro výzkum.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.12.2019

Před dávnými lety jsem v blogu Slepecká hůl kafemlejnek shrnul, co všechno se z kafemlejnkového hodnocení výzkumných organizací nedozvíme. Nyní můj tehdejší seznam konfrontuji s dosavadními výsledky hodnocení dle novější Metodiky 2017+. Asi ve třetině ohledů došlo k pokroku (z nuly), ve třetině se ještě na pozitivní posun napjatě čeká a u poslední třetiny dnes čert ví.

Základní údaje: Daniel Münich; 18.11.2019

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.11.2019

Byla zveřejněna první porce výsledků Hodnocení'18. Oproti loňskému a v podstatě pilotnímu kolu se toho bohužel moc nezlepšilo. Hlavním předmětem bibliometrického hodnocení zůstaly matoucí a téměř zbytečné kvalitativní publikační profily a nesmyslné průměrné citační indexy. Opravdu užitečné informace o tom, jak si české vědní obory vedou, z hodnocení nevyčteme. Užitečné srovnání publikační výkonnosti Česka a zemí EU 15 v časopisech různého vědeckého významu si člověk musí vyrobit sám.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.10.2019

Časopis PLOS One nedávno zveřejnil článek Alberta Baciniho a kol. Ve volném překladu se článek nazývá "Citační hry vyvolané bibliometrickým hodnocením". Analýza odhaluje, že relativně nové národní hodnocení italské vědy a vědců založené mimo jiné na citacích spustilo mezi italskou vědeckou komunitou vlnu strategického citování se, ať už formou sebe-citací nebo citačních klubů. Zjištění studie ale rozhodně neznamená, že bibliometrie je k ničemu, a že hodnocení vědy je třeba poslat k šípku.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.10.2019

Úvod je stejný jako u I. dílu: Po dlouhém čekání spatřila světlo světa metodika hodnocení výzkumu a vývoje na vysokých školách. Hodnocení podle ní by mělo proběhnout již v roce 2020. Na to, že metodika VŠ dosud nebyla komunikována s akademickou veřejností a nebyla pilotně vyzkoušena, je to plán spíše zbrklý než akční.