Jan Valenta

Je profesorem fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá vývojem speciálních spektroskopických metod a zkoumáním nanostruktur polovodičů a kovů. Působil také na Univerzitě ve Štrasburku a Kjótu, Královské technice ve Stockholmu, Fyzikálním ústavu AV ČR či Jihočeské univerzitě. Od roku 2018 je vedoucím redaktorem Čs. časopisu pro fyziku. Dlouhodobě se zabývá popularizací vědy a vztahem vědy a výtvarného umění. V roce 2004 založil Malou galerii vědeckého obrazu na MFF UK, kterou dodnes vede (dosud zde zorganizoval kolem 80 výstav).

V době prázdnin a dovolených lidé touží „zamířit za hranice všedních dnů“, změnit myšlenky a denní stereotypy, poznávat nové kraje a mnozí se chtějí blýsknout něčím neobvyklým. Realizace cestovatelských snů záleží na schopnostech a především finančních možnostech jedince. Není překvapivé, že nejbohatší lidé na zeměkouli nemají přízemní sny a, zatouží-li třeba po cestě do vesmíru, jsou ochotni zaplatit nákladný dlouholetý vývoj cestovního prostředku

Základní údaje: Jan Valenta; 19.8.2021

Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad historií českých časopisů věnovaných vědě. Jaké jsou nejstarší tuzemské časopisy tohoto druhu? A co motivovalo tehdejší spolky či jednotlivce k zakládání časopisů? To se dozvíte na následujících řádcích.

Základní údaje: Jan Valenta; 6.7.2021

Jan Valenta se v úvodníku Československého časopisu pro fyziku zamýšlí nad naší produktivitou v karanténě. Jaké dopady má izolace na efektivitu práce? Může nám pomoci? A jsme vůbec během karantény skutečně izolovaní?

Základní údaje: Jan Valenta; 29.4.2021

koronavirus

V posledním roce se nám z různých stran připomíná sté výročí vzniku slova robot, které navrhnul Josef Čapek a do světa vypustil jeho bratr Karel ve hře R.U.R. Já bych ale teď chtěl začít vzpomínkou na Čapkovo dílo, které mě v mládí zaujalo více – byly to tři novely seřazené do jednoho celku: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (tzv. noetická trilogie).

Základní údaje: Jan Valenta; 7.3.2021

etika
robot

Počátkem října jsme se jako každoročně dozvěděli jména vědců, kteří si v prosinci převezmou to nejprestižnější z vědeckých ocenění – Nobelovu cenu – z rukou švédského krále (zde musím upřesnit: letos proběhne jakési distanční předání, které by mělo být napraveno o rok později). Dobu napjatého čekání na tuto slávu už třicet let zpestřuje zářijové vyhlašování Ig Nobelových cen (IgNC).

Základní údaje: Jan Valenta; 24.10.2020

nobelova cena

Zhruba před rokem jsem zde položil řečnickou otázku, zda má ještě smysl psát o fyzice (či jiných vědách) česky. Nyní se pojďme zamyslet nad navazující otázkou: Co k takovému psaní potřebujeme? Nemyslím tím papír a pero či textový editor v počítači, ale spíše jisté znalosti pravopisu a gramatiky, ale hlavně schopnost formulovat myšlenky a vystavět sdělení. A ještě jedna důležitá součást chybí, ne? … No ano! Ještě schází odborná terminologie neboli názvosloví.

Základní údaje: Jan Valenta; 27.8.2020

Toto historické zamyšlení bych rád věnoval laseru k šedesátinám. Na počátku životaběhu laseru byl génius Einsteinův, který usoudil, že by měla existovat zrcadlová paralela k absorpci světelného kvanta – stimulovaná emise.

Základní údaje: Jan Valenta; 26.6.2020

Na konci minulého roku byly uděleny Nobelovy ceny (jako každý rok počínaje rokem 1901). Ačkoliv v současnosti existuje velký počet významných ocenění za vědecké úspěchy, žádné z nich se nemůže prestiží rovnat Nobelově ceně. Čím to je?

Základní údaje: Jan Valenta; 9.3.2020

nobelova cena

Třicet let není nijak významně „historicky dlouhá“ doba, ale přesto – nebylo by již přínosné zamyslet se nad vývojem českého vědeckého prostředí v době „po sametu“? Abych šel příkladem, pokusím se zde o velmi zkratkovitý osobní pohled na minulá tři desetiletí okem běžného „dělníka vědy“, který roku 1989 zakončil vysokoškolská studia a stal se vědeckým aspirantem.

Základní údaje: Jan Valenta; 16.12.2019

věda
fyzika

Dobře zabydlené vědecké laboratoře skrývají jistou poetiku, kouzlo, tajemství a atmosféru latentních objevů. Všude spousta drátů, větších a menších přístrojů (těch právě používaných i těch dočasně odložených), nářadí spěšně odhozené, zanechané po ruce či zapomenuté. A tím vším organizovaným chaosem prochází zadumaní a soustředění badatelé, kteří sledují displeje, ladí přístroje, usrkávají kávu nebo čaj, občas se posadí a něco zapíší do sešitu ...