hlavní partner portálu
Jak je to s právem v transferu technologií v České republice, co vlastně znamená duševní vlastnictví nebo proč má open science dvojí tvář? To a mnohé další se dozvíte v článku Matěje Búřila, vedoucího právního oddělení Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity, který napsal pro aktuální vydání časopisu AULA.
Jan Hladký z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a zakládající člen neformální iniciativy Sustainable Academy pro udržitelnost na Akademii věd ČR se ve svém článku věnuje akademické mobilitě a internacionalizaci. Jaká jsou úskalí mobility a proč je třeba od sebe oddělit pojem mobility a internacionalizace?
Hlavním tématem letošní konference 5. národní den velkých výzkumných infrastruktur (na půdě MU, respektive CEITEC MU proběhla také její edice v roce 2017) bylo financování. Není divu, protože současný rámec financování doběhne na konci roku 2022 a je zapotřebí rozhodnout, jak bude financování infrastruktur vypadat v nadcházejících letech.
Do začátku historicky druhého českého předsednictví v Radě EU zbývá méně než pět měsíců. Jedná se o velmi prestižní příležitost pro naši zemi, kdy můžeme na mezinárodní scéně prokázat jak své organizační schopnosti, tak politickou vyzrálost. Velmi vítám jednoznačnou politickou podporu předsednictví ze strany vlády Petra Fialy, která je základní podmínkou úspěchu.
Motivace je zásadní podmínkou tvořivosti člověka bez ohledu na jakoukoliv činnost. Pochopitelně to platí i ve vědě. Nebýt přirozené a někdy až dětinské zvědavosti a zvídavosti vědců, nikdy by nevznikla dlouhá řada objevů, nápadů a vynálezů.
Probíhající pandemie a s ní související společenská krize s sebou přinášejí v řadě ohledů bezprecedentní zviditelnění řady vědeckých oborů i konkrétních vědců a vědkyň. Samotná krize a její zvládání či nezvládání znovu rozvířily diskusi o tom, jaká věda může pomoci zlepšit schopnost společnosti vyrovnat se s krizemi.
I za běžných okolností psychicky náročné doktorské studium bylo v posledních dvou letech ještě ztíženo vývojem pandemické situace. Kromě běžných dopadů jakými jsou stres nebo negativní vliv sociální izolace se jedná o problémy specifické pro akademickou sféru, například setkávání s kolegy nebo výjezdy na mezinárodní konference.
České firmy, obce i řada dalších organizací včetně těch výzkumných měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací – ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba?
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR a 1. místopředseda Učené společnosti ČR reaguje na programové prohlášení nové vlády. Mluví o vládních slibech v oblasti lidských zdrojů, transferu znalostí či míry administrativní zátěže. Pojmenovává i několik nedostatků, jako je například dle něj nevhodné nastavení poměru institucionálního a účelového financování výzkumných organizací.
Naďa Witzanyová ve svém komentáři vysvětluje na základě své zkušenosti, jak by mohlo sjednocení procesních pravidel poskytování účelové podpory snížit administrativní zátěž poskytovatele i příjemce a současně poskytnout státu možnost efektivně řídit systém poskytování účelové podpory ve vědě, výzkumu a inovacích.
Martin Rychlík
Rut Bízková
Daniel Münich
Jiří Nantl
Vlastimil Růžička
Jiří Chýla
Václav Hořejší
Martin Fusek
Michael Šebek
Dalibor Štys
František Vácha
Jozef Hvorecký
Martin Srholec
Jan Žižka
Martin Duda
Miroslav Janeček
Vladimír Majer
Otakar Fojt
Jiří Zlatuška
Alice Dvorská
Martin Víta
David Karabec
Lukáš Kačena
Jan Valenta
Radim Hladík
Vladislav Čadil
Ivan Foletti
Marcel Kraus
Pavla Hubálková
Eduard Petiška
Pavel Doleček
Ondřej Havelka
Martin Vlach
Ladislav Krištoufek
