hlavní partner portálu
Všechno je jednou poprvé, pro mne je to nyní živé vystoupení v Událostech, komentářích ČT 24. V době adventní, místo večerního klidu s lineckým u trouby, jsem byla požádána reagovat na recept guvernéra ČNB, jak zachránit technologický vývoj českého průmyslu.
Štěpán Jurajda se ve své příspěvku zamýšlí nad tím, jak hodnotit dopady veřejných investic do výzkumu a vývoje na společnost a reaguje na příspěvek Michala Pazoura, který zazněl na konferenci SCIPO 2021.
V České republice v akademické sféře v nedávné době vzniklo a nadále vzniká stále více tzv. „spin-off společností. V tomto článku se snažím reagovat na obavy ze spolupráce výzkumných organizací s „jejich“ spin-off společnostmi, jakož i na dotazy ohledně možného režimu podpory spin-off společností ze strany mateřských organizací.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve Strategickém záměru pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 označilo zvýšení kvality a efektivity doktorského studia za jeden ze svých prioritních cílů. Efektivní doktorské studium má být podle Ministerstva takové, které v řádném termínu dle akreditace završí co nejvyšší počet doktorandek a doktorandů.
Jan Hladký z Ústavu informatiky Akademie věd ČR a zakládající člen neformální iniciativy Sustainable Academy pro udržitelnost na Akademii věd ČR se rozepsal o přijímání nominací do pracovní skupiny zabývající se klimatickou udržitelností při organizaci ALLEA (All European Academies). Jaké nedostatky ze strany Akademie věd přijímání nominací mělo? A jak by se daly řešit? To se dozvíte v následujícím textu.
Zkušenosti z úspěšných zahraničních univerzit jasně dokladují, že vědecké týmy nejen s genderově a věkově, ale i internacionálně vyváženým zastoupením výzkumníků a výzkumnic jsou daleko životaschopnější a výkonnější a dosahují lepších vědeckých výsledků.
Jak vypadalo hodnocení vědy na MU a jejího společenského dopadu podle národní metodiky? Tajemník hodnotitelského panelu Petr Kalíšek představuje právě uzavřené hodnocení Masarykovy univerzity, které probíhalo v rámci evaluace všech výzkumných vysokých škol v ČR.
Současná koronavirová krize jasně ukazuje, jak velký potenciál mají akademické instituce v řešení celospolečenských problémů a co od nich očekává veřejnost. Kupodivu ale taková očekávání naplňují české akademické instituce o poznání méně ohledně klimatické krize.
Po zrušení kafemlejnku se u nás výzkumné organizace hodnotí pomocí tzv. Metodiky 2017+. Tomáš Opatrný měl možnost účastnit se práce mezinárodního hodnotícího panelu, jehož úkolem bylo hodnotit nejmenovanou vysokou školu. Své postřehy z panelu shrnuje v následujícím článku.
V České republice doktorské studium úspěšně dokončí pouze zhruba polovina studentů. Kromě nízkých stipendií pociťují nedostatečnou nefinanční podporu ze strany vysokých škol. Jedním ze způsobů, jak jejich výzkumnou práci a studium podpořit, jsou interní grantové soutěže vysokých škol. V nové studii think-tanku IDEA zkoumáme, jaký dopad má grantová podpora na další studium doktorandů.
Martin Rychlík
Rut Bízková
Daniel Münich
Jiří Nantl
Vlastimil Růžička
Jiří Chýla
Václav Hořejší
Martin Fusek
Michael Šebek
Dalibor Štys
František Vácha
Jozef Hvorecký
Martin Srholec
Jan Žižka
Martin Duda
Miroslav Janeček
Vladimír Majer
Otakar Fojt
Jiří Zlatuška
Alice Dvorská
Martin Víta
David Karabec
Lukáš Kačena
Jan Valenta
Radim Hladík
Vladislav Čadil
Ivan Foletti
Marcel Kraus
Pavla Hubálková
Eduard Petiška
Pavel Doleček
Ondřej Havelka
Martin Vlach
Ladislav Krištoufek
