hlavní partner portálu
Vzdělávání a výzkum nabraly v západních zemích stejný směr jako ekonomika: čistý kapitalismus. Chce tímto směrem jít i česká věda? Jak vypadá podpora doktorandů? A jaká je motivace akademiků učit na vysokých školách? O tom píše v první části svého zamyšlení Clément Lafon Placette, francouzský akademik, který v současnosti působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Rád bych poděkoval Ivanovi Dvořákovi za zájem o Evropskou výzkumnou radu a za důležité otázky, které vznesl ve svém komentáři. Pokusím se na ně odpovědět.
V rozhovoru, který poskytl redakci Vědavýzkum.cz na téma nedávné rezignace Maura Ferrariho, prezidenta ERC, se Tomáš Jungwirth jednoznačně přiklonil k interpretaci Evropské komise: Mauro Ferrari zklamal, nevěnoval se své práci dostatečně a nepochopil komunikační a řídící mechanismy zavedené ve strukturách Evropské komise.
Současná koronavirová epidemie převrátila naše životy naruby. Míra nejistoty je obrovská, ekonomické dopady astronomické, veřejnost netrpělivě očekává, kdy přijde někdo s řešením. Mohou pomoci vědci? Pro racionální rozhodování nám stále chybí to základní. Vraťme se ke kořenům vědy a dodejme poctivá data, na která bude spolehnutí.
Ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze Lukáš Ferkl vyzval vědeckou obec, aby prostřednictvím útrat za zboží, služby a investice pomohla domácí ekonomice. Navrhuje realizovat plánované výdaje ve vědeckých projektech již nyní a neodkládat je na konec kalendářního roku, jak bývá v akademickém prostředí zvykem. Svůj nápad vysvětluje v krátkém rozhovoru.
Pandemie koronaviru odhalila, že mezinárodnímu společenství chybí účinné mechanismy spolupráce. V prvních fázích krize se jako nejúčinnější ukázala „izolacionistická“ opatření, ta však nemohou být řešením dlouhodobým. Současně se ukazuje, že rozhodnutí vlád a krizových štábů jsou přijímána, jsou-li podložena srozumitelnými expertními poznatky. Věda tak nabízí společný globální jazyk pro věcnou diskusi a formulaci návrhů řešení těch největších výzev.
Jednorožec (anglicky unicorn) je módní označení pro technologickou společnost s tržní kapitalizací více než 1 miliarda USD, která není veřejně obchodována. Její obchodní model je založený na agresivním mezinárodním růstu financovaném zejména navyšováním základního kapitálu. Jejich poetický název vznikl údajně proto, že tyto společnosti jsou – stejně jako mýtičtí jednorožci – krásné a vzácné.
Profesor Hořejší publikoval 28. 1. 2020 na portále Vědavýzkum.cz článek Aféra v Olomouci a principy vědecké etiky. Už poněkolikáté tak vedl filipiku proti mé osobě a v principu i proti řadě kolegů z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a na základě domněnek nabízí vědecké komunitě rádoby nezaujatý pohled na dění v Olomouci.
Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller se zamýšlí nad tím, co se ve vědě, výuce, ale také v rámci plnění společenské role jeho vysoké škole povedlo. V rámci závěrečné fáze svého rektorského působení by rád s akademickou obcí diskutoval roli UP v otázkách jako životní prostředí, vývoj klimatu či rozvoj občanské společnosti.
V České republice vznikly a byly uvedeny do provozu v minulých letech desítky výzkumných infrastruktur, ať už se jedná o velké výzkumné infrastruktury či regionální centra výzkumu a vývoje. Jaké faktory ovlivňují budoucí vývoj v této oblasti? A měl by se vůbec podporovat vznik nových výzkumných infrastruktur?
Martin Rychlík
Rut Bízková
Daniel Münich
Jiří Nantl
Vlastimil Růžička
Jiří Chýla
Václav Hořejší
Martin Fusek
Michael Šebek
Dalibor Štys
František Vácha
Jozef Hvorecký
Martin Srholec
Jan Žižka
Martin Duda
Miroslav Janeček
Vladimír Majer
Otakar Fojt
Jiří Zlatuška
Alice Dvorská
Martin Víta
David Karabec
Lukáš Kačena
Jan Valenta
Radim Hladík
Vladislav Čadil
Ivan Foletti
Marcel Kraus
Pavla Hubálková
Eduard Petiška
Pavel Doleček
Ondřej Havelka
Martin Vlach
Ladislav Krištoufek
