Názory - Results from #430

Češi našli hrob faraonova "premiéra"

Egyptologická expedice Univerzity Karlovy hlásí z Abúsíru další úspěch. Po objevech hrobek kněze Neferínpua (2007) anebo princezny Šeretnebtej (2012) vědci oznámili odkrytí komplexu královského top úředníka Kairese z doby vlády 5. dynastie Staré říše.

Základní údaje: Martin Rychlík; 27.10.2018

Všechno je špatně, tak to zbourejme a postavme znovu

Dalibor Štys ve svém článku Profesorské privilegium a švédská kočka Míca našel zázračný způsob, jak vyřešit problémy inovačního prostředí v České republice: předělejme zákon 527, dejme všechna práva k duševnímu vlastnictví autorům a zrušme centra transferu technologií. Dopředu podotýkám, že nemám ve zvyku se na internetu takto vyjadřovat, a předesílám, že nebudu odpovídat na odpovědi a nenechám se zatáhnout do nekonečných argumentací. Nemám na to čas. Nicméně na článek Dalibora Štyse jsem reagovat musel.

Základní údaje: Martin Fusek; 26.10.2018

Stanisław Wacławek: Čipy potřebují víc než jen křemík. Liberec má co nabídnout evropskému polovodičovému průmyslu

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 15.11.2026
Textové pole: Technická univerzita v Liberci

Když se řekne polovodičový průmysl, většina lidí si představí křemíkové čipy v telefonech nebo počítačích. Málokoho ale napadne, že jejich výroba vyžaduje obrovské množství mimořádně čisté vody, speciální materiály a technologie pracující na úrovni jednotlivých atomů. Právě v těchto oblastech se do výzkumu zapojují vědci z CXI Technické univerzity v Liberci.

Týden Akademie věd ČR 2026: Nahlédněte pod ruce vědcům a vědkyním

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 8.11.2026
Textové pole: Akademie věd ČR

Ačkoliv věda ovlivňuje všechno okolo nás, její výsledky často vznikají za dveřmi laboratoří, archivů nebo knihoven, do kterých se veřejnost běžně nepodívá. Akademie věd ČR se proto dlouhodobě snaží vědu lidem přibližovat a ukazovat nejen její výsledky, ale také to, jak a kde vzniká. Jednou z největších příležitostí nahlédnout přímo pod ruce vědcům a vědkyním je Týden Akademie věd ČR. Letos se uskuteční od 2. do 8. listopadu na pracovištích po celém Česku.

Jak (ne) srovnávat ekonomický a vědecký publikační výkon zemí

Daniel Münich upozorňuje v blogu Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí na nové mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, jehož je společně s Tarasem Hrendashem, Štěpánem Jurajdou a Stanislavem Kozubkem autorem.

Základní údaje: Jiří Chýla; 25.10.2018

Zeměkoule je placatá a Nature Index je drsně kafemlejnkovitá metoda hodnocení?

Ne, není. Obě tvrzení v nadpisu jsou stejně nepravdivá! V reakci na příspěvek Dalibora Štyse Zastavme Metodiku 17+, vzkazuje nám Nature Index tu stručně porovnám tři metodiky hodnocení vědy a výzkumu: starší, ryze český a spíš neblaze proslulý Kafemlejnek 2010-2 a 2013-5, právě nabíhající světem inspirovanou novou národní Metodiku 17+ a nový zahraniční Nature Index.

Základní údaje: Michael Šebek; 24.10.2018

Profesorské privilegium a švédská kočka Míca

Před časem byl na Vědavýzkum.cz publikován článek Česko-inovační kočka Míca. Švédsko v něm bylo označeno za inovačního leadera. Přesto se ještě nedávno (2014) mluvilo o švédském paradoxu, který měl spočívat v tom, že ačkoliv Švédsko vydává velkou část svého státního rozpočtu na výzkum, uplatnění jeho výsledků v praxi je minimální.

Základní údaje: Dalibor Štys; 23.10.2018

SIC Ventures má první investici. Vstupuje do Elreda, které chce změnit svět audioknih

Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 20.11.2026
Textové pole: SIC

První přímá investice fondu Středočeského inovačního centra jménem SIC Ventures míří do českého startupu Elredo. Firma získala v novém kole přes milion eur a s AI platformou pro výrobu a distribuci audioknih chce výrazněji růst v USA. Pro SIC je to další krok v podpoře startupů: vedle akcelerace, mentoringu a propojování s investory teď do vybraných firem vstupuje i vlastním kapitálem.

Čech dekóduje nejčastější leukémii

„Vnímám grant Evropské výzkumné rady (ERC) jako veliký závazek. Je to šance posunout výzkum výše,“ říká lékař a biolog Marek Mráz z brněnského střediska CEITEC o prestižní podpoře ve výši 37 milionů korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 20.10.2018

Česko-izraelská spolupráce ve stopách Antonína Holého

Když se Izraelci dozvěděli, že ti Češi na druhé straně jednacího stolu zastupují výzkumnou organizaci, v níž se zrodily proslulé antivirové léky, na atmosféře rozhovorů to bylo okamžitě znát. Zkratka ÚOCHB (anglicky IOCB Prague – Ústav organické chemie a biochemie) zpočátku kolegům z Izraele tolik neříkala, ale po zmínce o spolupráci tohoto ústavu české Akademie věd s přední globální farmaceutickou firmou Gilead Sciences, která vyrábí antivirotika na základě patentů českého vědce Antonína Holého, už měli všichni jasno.

Základní údaje: Jan Žižka; 19.10.2018

Proč jsme už dávno nezměnili Akademii věd na český Weizmannův ústav

Protože to nejde. Jinak by se to stalo už dávno, naše vztahy s Izraelem jsou už dávno nadstandardní a zástupce ředitele Weizmannova ústavu Avigdor Scherz, který přišel s nabídkou pomoci v roce 1999, nebyl jistě první.

Základní údaje: Dalibor Štys; 18.10.2018

Nezastavujme Metodiku 17+, ale změňme zákony

V článku Zastavme Metodiku 17+, Vzkazuje nám Nature Index se Dalibor Štys snaží přesvědčit čtenáře, že k tomu, aby se naše výzkumné organizace dostaly na úroveň rakouského Institutu pro vědu a techniku (Institute for Science and Technology, IST), je třeba se vrátit ke kafemlejnku. Z jeho argumentů je zjevné, že si nejen nepamatuje, v čem byl zločin kafemlejnku a v čem je podstatný pokrok Metodiky 17+, ale především že nechápe, v čem je podstata úspěchu IST či podobných institucí jako je Weizmanův ústav či ETH Curych a co je tedy třeba změnit, chceme-li se těmto institucím přiblížit.

Základní údaje: Jiří Chýla; 17.10.2018

Ekonomický a vědecký publikační výkon zemí

Stěží najdete mezinárodní oborové srovnání vědeckého publikačního výkonu, které bere v potaz rozdílné velikosti zemí, jejich ekonomický výkon a výdaje na vědu. A nevím o žádném, které by rozlišovalo mezi vlivným a zbytným výzkumem. Proto považuji naši novou aplikaci IDEA poměrně unikátní počin. Uživatelské podrobnosti si přečtete v tutoriálu - stačí točit kolečkem myši. V Lidovkách (13. 10. 2018) o tom teď vyšel článek Martina Rychlíka. Odpovědi na otázky, rozšířené o podrobnější vysvětlení a pár dokumentárních grafů přikládám.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.10.2018

Zákon o AI: proč se firmám vyplatí připravit včas

Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 8.11.2026

Termíny pro část vysoce rizikových systémů umělé inteligence se posunuly na roky 2027 a 2028. Většina zákazů však už platí a od srpna 2026 se uplatňují také pravidla transparentnosti. Firmám se proto vyplatí využít delší přechodné období k mapování systémů, dokumentaci a testování v praxi.

Podpora de minimis: Co potřebují vědět startupy a spin-offy

Pozice na úvodní stránce: třetí pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 25.10.2026
Textové pole: JIC

Získáváte grant na vývoj produktu, využíváte zvýhodněný mentoring nebo platíte méně za služby inkubátoru? Možná už čerpáte podporu de minimis. Pro startupy je to užitečná cesta k financování i odborné pomoci. Má ale společný limit, do kterého se jednotlivé podpory sčítají. Přečtěte si, jak funguje, kde zjistíte jeho zůstatek a co si ohlídat před další žádostí.

Strana 44 z 76