Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Na tyto a další otázky vám v novém podcastu odpoví vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně. Podcast si klade za cíl mluvit jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi.

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. 

České výzkumné týmy se oproti evropským podstatně méně zapojují do projektů rámcového programu Horizont 2020. Podle oficiálních statistických údajů z něj Česká republika čerpá méně, než přispívá. Technologická agentura České republiky (TA ČR) usiluje o motivaci českých výzkumníků k mezinárodní spolupráci a k efektivnějšímu čerpání finančních prostředků z programu Horizont 2020. Letos na podzim vyhlásí TA ČR hned čtyři výzvy na různá témata.

Ani ne rok poté, co byl odhalen první případ nemoci COVID-19, zasáhla pandemie globálně do všech oblastí života. Působí nejen ničivě, ale může katalyzovat i některé důležité změny, které by mohly svět posunout vítaným směrem. Tato příležitost se týká i publikačního schématu v podobě otevřeného přístupu k vědeckým informacím - open access.

Kateřina Chládková vede vědecký tým, který jako jeden z mála na světě studuje, jak se učíme mateřský jazyk už v nejranějších fázích vývoje. Češtině se věnují jako jediní. „Pro náš výzkum je výhodou, že je v Česku zvykem zůstávat několik dní v porodnici, a tak získáme čas i dostatek miminek pro výzkum,“ popisuje. V Británii nebo v Nizozemsku, kde je zvykem jít pár hodin po porodu domů, výzkum raného osvojování jazyka téměř neprobíhá.

Sdílet příběhy akademických spin-off firem z Česka, Německa a Nizozemska. To bylo hlavním cílem konference „From Science into Practice: Sharing Czech, Dutch and German Experience in Healthcare and Life Sciences“. Zazněly zde jak příběhy úspěšných spin-offů ze všech tří zemí, tak zkušenosti s různými finančními nástroji na podporu inovací.

Lidem s dýchacími potížemi během chvilky napumpuje do nosu vzduch obohacený až dvojnásobným množstvím kyslíku, navíc zbavený všech virů či bakterií. Nový membránový oxygenerátor z dílny trojice českých vědců může pomoci pacientům s covidem-19. Vynálezu se věnuje aktuální číslo časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.

Agentura pro podnikání a inovace (API), zprostředkující subjekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), zahájila příjem žádostí o dotace v poslední výzvě programu podpory Aplikace. Firmy a výzkumné organizace mohou žádat o finanční podporu na projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.

Evropa má nedostatek mladých talentovaných vědců a ten se pravděpodobně bude zvyšovat v důsledku demografických změn ve společnosti a vědní a vzdělávací politiky vládních a školských institucí. Tento nedostatek vidíme již dnes hlavně v technických a přírodovědných oborech. Jak předejít zaostávání Evropy za světem a České republiky za Evropou? Máme se kde poučit?

Předsedkyně vědeckého výboru ve Sněmovně reprezentantů USA Eddie Bernice Johnson poslala dopis prezidentce The National Academy of Sciences, Engineering and Medicine (NASEM) Marcie McNutt s prosbou o přezkoumání míry projevů rasismu ve vědě. Odpovědí na dopis je příprava hloubkové studie o rasové nerovnosti na akademické půdě.