Proč se rozložitelná láhev v lese nerozpadne? Vezmou nám roboti práci? Co dýcháme ve městech? Na tyto a další otázky vám v novém podcastu odpoví vědci, studenti a absolventi z Vysokého učení technického v Brně. Podcast si klade za cíl mluvit jednoduše a poutavě o tématech, která se stále více stávají součástí lidských životů, přesto zůstávají pro svou odbornost zahalena nejasnostmi.
Vysoké učení technické v Brně
Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů.
České výzkumné týmy se oproti evropským podstatně méně zapojují do projektů rámcového programu Horizont 2020. Podle oficiálních statistických údajů z něj Česká republika čerpá méně, než přispívá. Technologická agentura České republiky (TA ČR) usiluje o motivaci českých výzkumníků k mezinárodní spolupráci a k efektivnějšímu čerpání finančních prostředků z programu Horizont 2020. Letos na podzim vyhlásí TA ČR hned čtyři výzvy na různá témata.
Ani ne rok poté, co byl odhalen první případ nemoci COVID-19, zasáhla pandemie globálně do všech oblastí života. Působí nejen ničivě, ale může katalyzovat i některé důležité změny, které by mohly svět posunout vítaným směrem. Tato příležitost se týká i publikačního schématu v podobě otevřeného přístupu k vědeckým informacím - open access.
Vědavýzkum.cz
Kateřina Chládková vede vědecký tým, který jako jeden z mála na světě studuje, jak se učíme mateřský jazyk už v nejranějších fázích vývoje. Češtině se věnují jako jediní. „Pro náš výzkum je výhodou, že je v Česku zvykem zůstávat několik dní v porodnici, a tak získáme čas i dostatek miminek pro výzkum,“ popisuje. V Británii nebo v Nizozemsku, kde je zvykem jít pár hodin po porodu domů, výzkum raného osvojování jazyka téměř neprobíhá.
Sdílet příběhy akademických spin-off firem z Česka, Německa a Nizozemska. To bylo hlavním cílem konference „From Science into Practice: Sharing Czech, Dutch and German Experience in Healthcare and Life Sciences“. Zazněly zde jak příběhy úspěšných spin-offů ze všech tří zemí, tak zkušenosti s různými finančními nástroji na podporu inovací.
Vědavýzkum.cz
Lidem s dýchacími potížemi během chvilky napumpuje do nosu vzduch obohacený až dvojnásobným množstvím kyslíku, navíc zbavený všech virů či bakterií. Nový membránový oxygenerátor z dílny trojice českých vědců může pomoci pacientům s covidem-19. Vynálezu se věnuje aktuální číslo časopisu A / Věda a výzkum, který vydává Akademie věd ČR.
Agentura pro podnikání a inovace (API), zprostředkující subjekt Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), zahájila příjem žádostí o dotace v poslední výzvě programu podpory Aplikace. Firmy a výzkumné organizace mohou žádat o finanční podporu na projekty průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje.
Agentura pro podnikání a inovace
Evropa má nedostatek mladých talentovaných vědců a ten se pravděpodobně bude zvyšovat v důsledku demografických změn ve společnosti a vědní a vzdělávací politiky vládních a školských institucí. Tento nedostatek vidíme již dnes hlavně v technických a přírodovědných oborech. Jak předejít zaostávání Evropy za světem a České republiky za Evropou? Máme se kde poučit?
Hana Šantrůčková a Jiří Šantrůček
Předsedkyně vědeckého výboru ve Sněmovně reprezentantů USA Eddie Bernice Johnson poslala dopis prezidentce The National Academy of Sciences, Engineering and Medicine (NASEM) Marcie McNutt s prosbou o přezkoumání míry projevů rasismu ve vědě. Odpovědí na dopis je příprava hloubkové studie o rasové nerovnosti na akademické půdě.
Vědavýzkum.cz