Za jeden z ukazatelů mezinárodní konkurenceschopnosti, ekonomické síly a stavu výzkumu a vývoje v jednotlivých zemích jsou všeobecně považovány počty patentových přihlášek a národních patentů. Nabízejí výhled vývoje hospodářství, informují o trendech v jednotlivých oborech a oblastech techniky. Spolu s počty evropských patentů validovaných pro naše území rovněž vypovídají o ČR z hlediska její ekonomické atraktivity pro zahraniční podnikatele a exportéry.

Ze statistických údajů vyplývá, že se počet patentových přihlášek domácích přihlašovatelů v roce 2020 ovlivněném pandemickou situací snížil o 12 % ve srovnání s rokem 2019 a dosáhl tak úrovně z roku 2018. Z podaných 673 domácích přihlášek jich bylo nejvíce z oboru doprava a skladování, a to 13 %. V dalších nejpočetnějších oborech, kterými jsou tradičně zdraví a zábava a měření a optika, bylo podáno 12 %, respektive 10 % přihlášek vynálezů. Z hlediska přihlašovatelů na stejné úrovni setrvává aktivita českých vysokých škol a výzkumných ústavů. Více než jedna čtvrtina (28 %) přihlášek byla podána právě těmito institucemi.

Zahraniční přihlašovatelé volí pro získání patentové ochrany v ČR cestu evropských patentových přihlášek, na jejichž základě EPO uděluje evropské patenty. V roce 2020 získalo touto cestou ochranu na území ČR 6 972 patentů, což je o 8 % méně než v roce předchozím. Nicméně je třeba konstatovat, že i celkový počet udělených evropských patentů zaznamenal v roce 2020 mírný pokles. Z celkového počtu 132 577 udělených evropských patentů získalo 5,3 % ochranu v ČR.

Vývoj v oblasti evropských patentových přihlášek a evropských patentů i přes tento výkyv dlouhodobě ukazuje, že ČR je majiteli evropských patentů chápána jako území, na kterém se vyplatí podnikat a zajistit ochranu investic do nových technologií a výrobků. Zahraničními přihlašovateli bylo v roce 2020 národní cestou podáno 31 přihlášek vynálezů a dalších 25 jich vstoupilo v ČR do národní fáze řízení cestou PCT. Z celkového počtu 132 577 udělených evropských patentů jich získalo ochranu v ČR 5,3 %.

Nejen v oblasti patentů klienti ÚPV stále více využívají podání elektronickou formu. „Oproti zhruba 83 % online podání z celkového množství podání v roce 2019 stoupl počet elektronických podání v roce 2020 na téměř 90 %. Například překlady evropských patentových spisů nám byly v 99 % případů doručeny elektronicky. Těší mě, že naši klienti přijali tento způsob komunikace za svůj v tak hojné míře.“ konstatoval předseda ÚPV Josef Kratochvíl.

Počet zapsaných užitných vzorů mírně vzrostl

Pro některá technická řešení, například řešení menšího ekonomického významu či krátkodobého využití, je rychlejší a méně nákladnou cestou ochrany oproti patentu ochrana užitným vzorem. Užitným vzorem lze chránit nová technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. Na rozdíl od patentové ochrany jsou z možnosti ochrany užitným vzorem vyloučeny způsoby výroby nebo pracovní činnosti a biologické reproduktivní materiály

Čeští přihlašovatelé využívají již tradičně pro ochranu technických řešení institutu užitného vzoru častěji než ochrany patentem. V posledních letech se počty přihlášek užitných vzorů ustálily. V roce 2020 bylo podáno 1 324 přihlášek užitných vzorů, což je o necelá 2 % více než v roce 2019. Domácími přihlašovateli bylo podáno 96 % z těchto přihlášek. Nejvíce přihlášek bylo nově z oboru zdraví a zábava a oboru doprava, v každém z nich přes 120 přihlášek. Přes 100 přihlášek bylo podáno v oborech stavby, měření a optika. Možnosti získat užitný vzor pro své technické řešení využilo 47 zahraničních přihlašovatelů, z toho 8 podání bylo cestou PCT. Nejvíce zahraničních přihlašovatelů bylo ze Slovenska.

Úřad zapsal v roce 2020 do rejstříku 1 155 užitných vzorů. Celkový počet zapsaných užitných vzorů platných na území ČR na konci roku 2020 činil 7 734.

Průměrná doba pro zápis ochranné známky se zkracuje

Ochranná známka představuje označení výrobků a služeb určitého subjektu, které slouží k jejich rozlišení na trhu od výrobků a služeb jiných výrobců nebo poskytovatelů. Aby mohlo být určité označení zapsáno jako ochranná známka, je nutné, aby bylo způsobilé být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek způsobem, který příslušným orgánům a veřejnosti umožňuje jasně a přesně určit předmět ochrany poskytnuté vlastníkovi ochranné známky. Díky ochranným známkám se zákazníci lépe orientují na trhu, mohou snáze opakovat uspokojivé nákupy a vyvarovat se těch neuspokojivých. Pro podnikatele jsou ochranné známky významným marketingovým nástrojem.

V roce 2020 bylo u Úřadu podáno celkem 7 713 přihlášek národních ochranných známek, z toho 7 168 domácími subjekty a 545 přihlašovateli ze zahraničí. Úřad zapsal do rejstříku 6 290 národních ochranných známek, z nich 5 754 českým a 536 zahraničním subjektům. V témže roce bylo vydáno 641 negativních správních rozhodnutí v řízení o zápisech národních ochranných známek. V roce 2020 se podařilo výrazně zkrátit průměrnou dobu řízení od podání ke zveřejnění přihlášky národní ochranné známky. Zatímco předchozí rok tato část řízení trvala průměrně 3,5 měsíce, v roce 2020 to bylo jen 2,4 měsíce. O měsíc pak byla oproti roku 2019 zkrácena i průměrná doba řízení od podání přihlášky k jejímu zápisu, a to na 7,2 měsíce.

Vedle zápisu do národního rejstříku ochranných známek je možné získat ochranu označení také v zahraničí, a to prostřednictvím žádosti o mezinárodní zápis podané u Úřadu. Na úrovni EU lze zajistit zápis ochranných známek EU podáním přihlášky k EUIPO. V roce 2020 bylo u Úřadu podáno 271 žádostí o mezinárodní zápis a zároveň bylo pro ČR cestou mezinárodního zápisu vyznačeno 1 507 mezinárodních ochranných známek. Ochrana byla v roce 2020 v ČR přiznána 1 656 mezinárodním známkám. Na konci roku 2020 bylo na území ČR platných celkem více než 1 738 tisíc ochranných známek, z nich bezmála 127 tisíc národních, téměř 74 tisíc mezinárodních s vyznačením ČR a více než 224 tisíc s vyznačením EU. Největší podíl, 1 313 tisíc, to je více než 75 % z celkového počtu, připadl na ochranné známky EU.

Podpora mimosoudního řešení sporů

Jedním z cílů vládní politiky v oblasti Inovační strategie ČR 2019–2030 je zvýšit povědomí o ochraně duševního vlastnictví ve výzkumu, ve výrobní a aplikační sféře a zvýšit využívání ochrany duševního vlastnictví zejména malými a středními podniky. Problematickým místem v této oblasti je mimo jiné řešení sporů týkajících se průmyslových práv. Výroční zpráva ÚPV udává, že se v Česku dosud nedostatečným způsobem využívá nástrojů alternativního (mimosoudního) řešení sporů, zejména mediací.

Z tohoto důvodu Úřad aktivně vyhledává možnosti, jak využívání těchto metod začlenit do procesů týkajících se průmyslového vlastnictví, a to jak v řízeních před Úřadem, tak v řízeních následných. Díky spolupráci s WIPO a EUIPO má Úřad možnost využít jejich znalostní podporu a poskytnout odbornou platformu pro specializované mediátory. V listopadu 2020 bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi WIPO a ÚPV v oblasti řešení sporů o duševní vlastnictví alternativními metodami. Následně došlo k založení neziskové organizace IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav, kde má Úřad roli partnera.

Cílem je napomoci v oblasti průmyslového vlastnictví urovnávat odborné neshody a spory, které vznikají ve vztahu k vytváření, uplatňování a hodnocení předmětů duševního vlastnictví, zejména ve věcech vynálezů, průmyslových vzorů, užitných vzorů, zlepšovacích návrhů, výrobních a provozních zkušeností (know-how), nekalé soutěže, ochranných známek, označení původu zboží a též počítačových programů a ostatních předmětů autorsko-právní ochrany.

Více si o ochraně duševního vlastnictví můžete přečíst v nové Výroční zprávě Úřadu průmyslového vlastnictví ČR za rok 2020.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: ÚPV