facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Zveřejnění z pohledu autorského a průmyslového práva

28. 12. 2016
Zveřejnění z pohledu autorského a průmyslového práva

Zveřejnění je samo o sobě významným fenoménem pro veškerá práva k nehmotným statkům, která mají tvůrčí povahu. Samotná právní skutečnost zveřejnění je chápana v autorském právu a právech průmyslových odlišně a má také zásadně rozdílný význam. Zatímco právo autorské chrání jedinečný výsledek ztvárnění myšlenky, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, předmětem průmyslových práv, zejména práv k výsledkům technické tvůrčí činnosti, je samotná podstata výsledku myšlenkové tvůrčí činnosti.

Pokud je objev či nové technické řešení popsáno ve vědecké publikaci či zveřejněno v rámci odborné přednášky nebo na konferenci, je prostředky autorského práva chráněna tato vědecká publikace nebo přednáška ve své podobě, která je charakterizována vyjadřovacími prostředky autora. Autorské právo chrání tento autorský počin před reprodukcí či kopírováním, takže zamezuje jeho rozšiřování mediálními prostředky, pokud k němu nedal autor souhlas. Nemůže ale zajistit, aby zveřejněný předmět nebyl komerčně využíván. A navíc vlastní zveřejnění znamená jeho zařazení do stavu techniky ve smyslu patentového práva. Naopak patentová ochrana zamezuje neoprávněnému komerčnímu využití předmětu patentu na území, kde patentová ochrana platí.

Právo autorské vzniká zásadně zároveň se vznikem svého předmětu, tedy vytvořením díla. Důsledkem této skutečnosti je, že v oblasti autorského práva nemůže již pojmově dojít ke zveřejnění vzniklého díla před vznikem autorského práva k němu. Jinak je tomu v oblasti průmyslových práv. Ke vznikům jednotlivých předmětů průmyslových práv dochází vždy přede dnem žádosti o průmyslověprávní ochranu, a tedy i před vznikem právní ochrany, ke které dochází udělením patentu či zápisem vzoru do příslušného rejstříku. To znamená, že v těchto případech je možné zveřejnění předmětů průmyslových práv před jejich právní ochranou, přičemž umožnění přístupu veřejnosti k danému předmětu přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, způsobuje destrukci novosti tohoto předmětu, a tím znemožňuje vznik pevné právní ochrany.

V rámci autorského práva je prvním oprávněným veřejným přednesením, provedením, vystavením, vydáním či jiným zpřístupněním veřejnosti dílo zveřejněno. I v tomto případě jde o významnou právní skutečnost pro obsah a rozsah autorského díla. V některých případech je zveřejnění díla důležité pro dobu trvání autorského práva. Se zveřejněním díla jsou také spojovány zákonné výjimky a omezení autorského práva.

U průmyslových práv se jedná z hlediska zveřejnění velmi často o otázky mimořádně významné, zejména v oblasti práva patentového. Zejména ve vědeckých kruzích se stává, že autor článku, sám původce vynálezu, zveřejněním článku způsobí, že následně již není možné průmyslověprávní ochranu zajistit v celém rozsahu, neboť dřívější zveřejnění je na překážku tohoto typu právní ochrany. Jistou možností je v této situaci využití právní ochrany prostřednictvím užitného vzoru. Ale i v tomto případě je právem tolerováno dřívější zveřejnění výsledků práce původce, ke kterému došlo jen v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.

Zpřístupnění veřejnosti v patentovém právu

Skutečnosti zpřístupněné veřejnosti před nabytím práva přednosti k patentové přihlášce způsobují ztrátu novosti a vynálezecké činnosti bez ohledu na to, kdo takovou informaci zveřejnil, nebo kde a proč se tak stalo. I v případě, že ke zveřejnění došlo z popudu původce, předmětné řešení ztrácí charakter novosti. Je zřejmé, že v oblasti průmyslových práv se obecně jedná o zveřejnění ve smyslu objektivním – tedy o takové, které je plně zaměřeno na výsledek zveřejnění bez zřetele na otázku, zda k uveřejnění došlo z vůle toho, kdo předmět práva vytvořil, či proti jeho vůli. Není podstatný způsob zveřejnění, i když předchozí veřejné využívání je někdy zdrojem hmotně právních i procesně právních potíží při jeho uplatňování.

Pramen informací či poznatků se považuje za zpřístupněný veřejnosti, pokud je dostupný neomezenému okruhu osob, a to ode dne, kdy se s ním kterákoli osoba mohla seznámit. Není nutné, aby se kdokoli skutečně seznámil se zdrojem informací. Je dostačující, že tato samotná možnost existovala. V rámci praxe EPÚ je informace zpřístupněná veřejnosti, když alespoň jeden člen veřejnosti k ní může získat přístup a pochopit ji, pokud není vázán povinností zachovávat tajemství. Vlastní zaměstnanci společnosti v tomto smyslu nejsou považováni za veřejnost.

Nejčastějším zdrojem informací tohoto charakteru jsou patentové spisy, zejména pro jejich selektivní dostupnost, která je zajištěna užíváním třídících soustav. Dalším nekonfliktním zdrojem těchto informací jsou časopisy a knihy, kdy prokazování data zveřejnění zpravidla nečiní potíže. Tiskoviny se pokládají za dostupné ode dne jejich předání do prodeje, třebaže nebyl ani jediný výtisk prodán, nebo ode dne, kdy byly prokazatelně dostupné návštěvníkům knihovny, třebaže daný výtisk nebyl použit ani jedním čtenářem.

Například při námitce opírající se o článek, který byl publikován v odborném časopise, šlo o to, že časopis s tímto článkem byl odeslán předplatitelům poštou dva dny před datem podání patentové přihlášky. Průzkumová divize Evropského patentového úřadu rozhodla, že obsah časopisu byl zveřejněn předáním poštovní přepravě. Stížnostní senát s tímto závěrem nesouhlasil s odůvodněním, že dokument je přístupný veřejnosti až doručením adresátům. Protože jeden výtisk byl doručen veřejné knihovně a ta jej dala k dispozici veřejnosti jeden den před podáním patentové přihlášky, jednalo se o stav techniky. Analogicky se řeší otázka dostupnosti dalších písemných pramenů informací, včetně výkresů, výzkumných zpráv, prospektů, rukopisů a podobně.

Stavem techniky jsou i informace šířené ústním podáním – například přednesením nebo jakýmkoli jiným způsobem vnímatelným lidskými smysly či předchozím využíváním, pokud splňují stanovené podmínky přístupnosti veřejnosti. V takovém případě musí být hodnověrně prokázáno, že došlo ke zveřejnění konkrétních informací neomezenému okruhu osob, aniž by bylo podstatné, zda se někdo s těmito skutečnostmi seznámil.

Pokud jde o namítání vnitřních podnikových písemných materiálů (například výzkumných zpráv, technologických předpisů, podnikových norem nebo výkresové dokumentace) proti novosti či vynálezecké činnosti, lze je namítat pouze v případě, pokud byly uloženy tak, aby k nim veřejnost měla neomezený přístup, tedy například ve veřejně přístupné knihovně. Je samozřejmé, že v takovém případě mohou být namítány pouze od okamžiku, kdy byly takto zveřejněny. Nikoli od doby jejich vytvoření, užití v prostorách podniku nebo zařazení do podnikových publikací, které nesplňují požadavky na zveřejnění.

Pro namítání prospektů platí následující zásady. Na většině prospektů žádné datum vydání není uvedeno a takový prospekt je tudíž velmi pochybnou námitkou proti novosti a může se jí stát toliko v případě, že podmínky zveřejnění a datum zveřejnění budou hodnověrně prokázány jinými důkazními prostředky – například důkazem o jejich volném užívání a rozdávání v rámci výstavní činnosti nebo svědectvím o získání prospektu na místě, o jehož veřejné dostupnosti není pochyb. Tyto důkazy se hodnotí při rozhodování v rámci zásady volného hodnocení důkazů v souvislosti s ostatními známými důkazy.

Je-li prospekt opatřen datem vydání a toto datum je podstatně rozdílné od data práva přednosti posuzované patentové přihlášky, považuje se toto datum za datum zveřejnění. Jedná se však o předpoklad, který může být zpochybněn. Řada prospektů sice byla vydána k určitému datu, ale nikdy nebyla použita. Jiné byly použity, ale třeba pouze jednorázově na akci pořádané pro zvané obchodní partnery a takové použití již nesplňuje obecné podmínky pro zveřejnění, jak byly shora uvedeny. Je-li uveden v prospektu jako datum například pouze měsíc jeho vydání a patentová přihláška je též podaná v tomto měsíci či blízkém časovém období, je nutné přesné datum zveřejnění doložit jednoznačným důkazním prostředkem.

V případě sporu, kdy je na závadu novosti nebo nedostatečného stupně vynálezecké činnosti namítán prospekt, je nutno současně prokázat skutečnou dostupnost konkrétního prospektu veřejnosti, včetně doby, kdy ke zveřejnění došlo. Aby byl obsah prospektu použitelný pro tyto účely, může důsledná podniková strategie v oblasti průmyslových práv vést k vložení prospektu do sbírek veřejné knihovny. Potvrzení o datu vložení prospektu do veřejné knihovny je tak datem, kdy se obsah prospektu stal přístupným veřejnosti.

Obtíže způsobují v této souvislosti i skutečnosti a informace získané na přednáškách a konferencích. Pokud byli účastníci zavázáni mlčenlivostí, nebylo povoleno nahrávání konference či fotografování a podobně, lze bez dalšího jen obtížně dovozovat, že zde uvedené informace mají veřejnou povahu. Pokud seznam účastníků takové akce prokazuje, že na ni měl přístup každý a účastníci nebyli žádným způsobem zavázáni mlčenlivostí, považují se účastníci konference za členy veřejnosti.

Prameny dostupné pouze omezenému okruhu osob, například zaměstnancům podniku, se nezahrnou do známého stavu techniky. Za základ dostupnosti se nepovažuje počet osob, které se seznámily s informací, ale režim této dostupnosti.

V rámci rozhodovací praxe Evropského patentového úřadu bylo konstatováno, že technický popis zaslaný klientům není možno považovat za tajnou informaci. Na druhou stranu v jiném případě bylo judikováno, že předání schématu přístroje subdodavatelem klientovi vytváří prostředí zavazující k zachování tajemství. Standardním postupem je udržovat projekty v tajnosti a tvrzení o opaku vyžaduje přesvědčivé důkazy (T 541/1992). Výrobek postoupený k účelům testování se bude považovat za tajný. Prodej výrobku v omezeném množství se považuje za prodej k testovacím účelům, pokud se normálně prodává ve velkém množství (T221/1991,T267/1991,T789/1992).

Využívání vynálezu se pokládá za dostupné veřejnosti, jestliže k využívání byl umožněn přístup neomezenému okruhu osob ve shora uvedeném smyslu a jestliže využívání probíhalo tak, že pozorovatel, odborník v dané oblasti techniky, mohl pochopit podstatu tohoto vynálezu. Takto uskutečněné veřejné využívání před datem práva přednosti tvoří stav techniky a je na závadu novosti rovněž i v těch případech, kdy písemné nebo ústní sdělení o něm je zveřejněno po datu práva přednosti patentové přihlášky. V případě, že byla publikována skutečnost o ústním zveřejnění například na veřejné konferenci, nelze bez dalšího přijmout názor, že publikované skutečnosti byly identické s přednesenými. Tuto skutečnost je nutno dále prokázat (T153/1988).

V některých případech i prodej jediného exempláře zboží postačoval k závěru, že bylo prokázáno zpřístupnění veřejnosti (T 482/1989, 92/646). Na druhou stranu informace postoupená širokému, ale současně omezenému okruhu lidí nezpůsobila zpřístupnění veřejnosti, pokud byli všichni vázaní mlčenlivostí a nic nenaznačovalo, že ji porušili.

Veřejné využití se může stát stavem techniky v případě, že jsou pro veřejnost dostatečně viditelné předmětné znaky, o které se ve věci samé jedná. V rozhodnutí Stížnostního senátu EPÚ č. 245/88 byla hodnocena situace, kdy v oploceném areálu byly nainstalované odpařovače, nicméně do areálu veřejnost neměla přístup. Protože se neprokázalo, že odborníci, kteří měli přístup do areálu, dostali povolení majitele na prozkoumání odpařovačů, senát konstatoval, že odpařovače nebyly veřejně přístupné.

Existuje řada otázek týkajících se právní relevance informací získaných prostřednictvím internetu. V každém případě informace tohoto druhu vyžadují velmi obezřetný přístup, neboť moderní technologie umožňují změnu obsahu jednotlivých stránek, takže obecně je snadné právní relevanci těchto námitek zpochybnit. Neexistuje žádný přímý prostředek k zajištění spolehlivosti údajů o informacích, které byly k dispozici pouze na internetu. Praxe EPÚ vychází z toho, že pokud se datum zveřejnění objeví na webové stránce jako datum poslední aktualizace, zveřejnění nebo načtení, je takové datum považováno za datum dostupnosti veřejnosti, pokud současně neexistuje vážná pochybnost o této skutečnosti. K pochybnostem dochází, když stránky stejné adresy vykazují rozdílné údaje anebo datum, které je k dispozici u ostatních stránek, je zásadně odlišné. Jiné pochybnosti jsou v případě nalezení dokumentu, u něhož žádné datum není k dispozici. Odstranit uvedené pochybnosti může v některých případech zvláštní služba, která umožňuje potvrdit internetový archiv, včetně odpovídajícího datování. Někdy lze stanovit datum zveřejnění informací na webových stránkách prostřednictvím jiného dokumentu, který cituje první dokument a který takovou informaci o zveřejnění podává. Potom by součástí takové námitky musely být oba dostatečně hodnověrné dokumenty.

Do stavu techniky se zahrnuje podle § 5 odst. 3 patentového zákona i obsah patentových přihlášek podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, které byly zveřejněny teprve v den nebo dokonce po dni práva přednosti pozdější patentové přihlášky. Prioritně starší zveřejněná přihláška se tedy počítá z hlediska novosti do stavu techniky celým svým obsahem. Přitom může jít o přihlášku s dřívějším právem přednosti podanou přímo u Úřadu průmyslového vlastnictví nebo mezinárodní přihlášku PCT či evropskou patentovou přihlášku, ve které je platně určeným státem Česká republika.

Světová novost je stejně jako u patentů základním požadavkem i pro zápis užitného vzoru do rejstříku. Právní konstrukce novosti je ale na rozdíl od patentů budována odlišně. Stavem techniky je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti, zveřejněno.

Na tomto místě považujeme za vhodné znovu zdůraznit, že stavem techniky ale podle výslovného znění právního předpisu není zveřejnění výsledku práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru. Tím se stává užitný vzor zajímavým prostředkem průmyslověprávní ochrany pro subjekty, které ať již z jakéhokoli důvodu připustily zveřejnění vlastního řešení. V rámci hodnocení novosti pro účely patentové ochrany zveřejněním dochází k destrukci novosti technického řešení a pevnou patentovou ochranu z tohoto důvodu nelze získat. U užitných vzorů je situace jiná. Právní úprava poskytuje přihlašovateli šestiměsíční ochrannou lhůtu. To znamená, že do šesti měsíců po zveřejnění podstaty technického řešení může být přihláška užitného vzoru podána a předchozí zveřejnění v uvedené lhůtě nebrání naplnění požadavku novosti. Po této lhůtě ale již nelze pevnou průmyslověprávní ochranu zajistit.

Karel Čada

Text je zkráceným výňatkem z publikace CHRÁNIT / NECHRÁNIT, to je otázka.