Názory

Hledá se klíč k otevření přístupu

V posledních letech se živě diskutuje o „open access“ (OA). Nejedná se o otevřenost podle vzoru „French Open“, což je turnaj otevřený profesionálům i amatérům (… kdypak si tam asi naposledy zahrál nějaký amatér?), nýbrž o otevřený přístup k vědeckým publikacím a případně ke všem získaným datům (open data).

Základní údaje: Jan Valenta; 25.6.2019

otevřená věda

Čeští luštitelé genomu mají další cíl – banánovník

Profesor Jaroslav Doležel usedá k rozhovoru s reportérem časopisu MED den poté, co se na začátku června vrátil z Ugandy. Ve spolupráci s Mezinárodním ústavem pro tropické zemědělství se totiž zabývá výzkumem genomu banánovníku. Český vědec, který se proslavil díky svému významnému příspěvku k přečtení celého genomu pšenice, má před sebou další metu.

Základní údaje: Jan Žižka; 19.6.2019

Nenápadné větičky nebo nápadné zákony?

Hlavní diskutující o stavu vědy a vysokého školství čím dál více připomínají příslovečné čerstvě vyorané myši. Buď vědomě lžou, nebo si zakrývají oči a uši jako ty čínské opice. No, pravda, už nejsme ti mladí plní optimismu, kteří věděli, že ve světě je spousta volných míst a že práci určitě najdeme.

Základní údaje: Dalibor Štys; 18.6.2019

Za co se rozdávaly RIV body? Každému podle jeho možností!

Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?

Základní údaje: Radim Hladík; 17.6.2019

Češi našli v Súdánu „poklad“

„Naleziště v súdánském pohoří Sabaloka skýtají obrovský potenciál. Již jsme odkryli čtyři pravěká pohřebiště se stovkami hrobů,“ říkají vědečtí manželé Varadzinovi. Tým si všímá nejvýznamnějšího vysychání oblasti za deset tisíc let a způsobu, jak na něj společnosti reagovaly.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.6.2019

Pozor na nenápadné větičky

Dnešní blog je kratší. Nemám moc času a téma je poměrně jasné. Je o jedné nevinně znějící větičce nově zvoleného předsedy České konference rektorů. Připomínám, že institucionální podporu výzkumu prostě mezi vysoké školy nelze rozdělovat pouze podle kvality a podle náhodně zavedených oborových proporcí v dávnější minulosti.

Základní údaje: Daniel Münich; 14.6.2019

Češka „prokoukla“ hlubinný zrak

Hlubinné ryby se dokázaly adaptovat tak, že barevně vidí i v mořské tmě – a to v hloubce pár tisíc metrů... Objev, na němž se výrazně podílela Zuzana Musilová z Univerzity Karlovy, se dostal až na titulní stranu elitního časopisu Science.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.6.2019

Kde jsou ty formuláře? Včely je vypily…

Daniel Münich opět bouří, že vysoké školy neobdržely nové balíky formulářů, zcela jiných než ty, které vyplnily pro institucionální akreditace. A že už se nad nimi pár měsíců nepotí. V článku popíšu, jak bych se ve věci rozdělování peněz na výzkum pro vysoké školy zachoval jako ministr školství, jak jako občan, který očekává, že vysoké školy budou dělat něco užitečného, a jak jako člověk, který by chtěl rychle dostat naše vysoké školství na špičku.

Základní údaje: Dalibor Štys; 7.6.2019

Včely se ještě nevrátily: příprava hodnocení vysokých škol

Hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací se stále nedělá. To, co se na VŠ hodnotí v rámci Modulů 1 a 2 nové Metodiky 2017+, je jen slabou náplastí. Čeká se na hodnocení podle Modulů 3 až 5. Příprava se však táhne. Komunikace hodnocení směrem k široké akademické veřejnosti není téměř žádná.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.6.2019

Češi na titulkách Science

Jistě to nemá takový dosah jako titulní strany časopisu Time ani nejde o tak sexy „křivky“, jako když magazín Sports Illustrated prezentuje současné trendy v dámské plavkové módě. Ale ve vědeckém světě platí titulka časopisu Science za parádní propagaci výtečného bádání.