Názory - Results from #280

Obhajoba vědeckého systému je vírou, že za nás výrobci přístrojů dělají základní výzkum dobře

Definice z článku Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce: „…skutečný vědecký výzkum musí vést k objevení něčeho světově nového, doposud neznámého…“ mne zaujala, a proto jsem se rozhodl podrobit její důsledky analýze.

Základní údaje: Dalibor Štys; 23.10.2019

základní výzkum

Chvála laboratorních deníků

Dobře zabydlené vědecké laboratoře skrývají jistou poetiku, kouzlo, tajemství a atmosféru latentních objevů. Všude spousta drátů, větších a menších přístrojů (těch právě používaných i těch dočasně odložených), nářadí spěšně odhozené, zanechané po ruce či zapomenuté. A tím vším organizovaným chaosem prochází zadumaní a soustředění badatelé, kteří sledují displeje, ladí přístroje, usrkávají kávu nebo čaj, občas se posadí a něco zapíší do sešitu ...

Základní údaje: Jan Valenta; 22.10.2019

Hodnocení'18: Bibliometrické zhodnocení oborů

Byla zveřejněna první porce výsledků Hodnocení'18. Oproti loňskému a v podstatě pilotnímu kolu se toho bohužel moc nezlepšilo. Hlavním předmětem bibliometrického hodnocení zůstaly matoucí a téměř zbytečné kvalitativní publikační profily a nesmyslné průměrné citační indexy. Opravdu užitečné informace o tom, jak si české vědní obory vedou, z hodnocení nevyčteme. Užitečné srovnání publikační výkonnosti Česka a zemí EU 15 v časopisech různého vědeckého významu si člověk musí vyrobit sám.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.10.2019

Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu? Nad těmito a dalšími otázkami se zamýšlí Václav Hořejší v následujícím textu.

Základní údaje: Václav Hořejší; 15.10.2019

"Bojovník" ve spárech ideologií

Viking, nebo Slovan? Nová studie v odborném časopisu Antiquity si všímá ideologických „nánosů“ kolem pozoruhodného objevu z 11. července 1928, který na třetím nádvoří Pražského hradu učinil tým dr. Ivana Borkovského.

Základní údaje: Martin Rychlík; 13.10.2019

Teorie superhvězdy a publikování s gardedámou

„Ekonom Marko Terviö vysvětluje, že astronomické výdělky superhvězd – ať už jde o McCartneyho, či nějakou provařenou hollywoodskou star – odrážejí neefektivitu trhu práce,“ píše Lukáš Kovanda. Teorie superhvězd se zcela překrývá s experimentálními závěry článku o publikování s gardedámou, jen za Paula McCartneyho dosadíme stárnoucí vědecké celebrity.

Základní údaje: Dalibor Štys; 6.10.2019

Motivace ve vědě fungují, i ty špatné

Časopis PLOS One nedávno zveřejnil článek Alberta Baciniho a kol. Ve volném překladu se článek nazývá "Citační hry vyvolané bibliometrickým hodnocením". Analýza odhaluje, že relativně nové národní hodnocení italské vědy a vědců založené mimo jiné na citacích spustilo mezi italskou vědeckou komunitou vlnu strategického citování se, ať už formou sebe-citací nebo citačních klubů. Zjištění studie ale rozhodně neznamená, že bibliometrie je k ničemu, a že hodnocení vědy je třeba poslat k šípku.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.10.2019

Architektka buduje sídlo filozofů

„Naši absolventi jsou úspěšní díky svojí flexibilitě,“ tvrdí Marie Pětová, děkanka Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, jíž zařizuje novou, moderní budovu v pražské Troji.

Základní údaje: Martin Rychlík; 25.9.2019

Plán S si ušilo na míru nakladatelství Frontiers a Za lepší vědu

Časopis For Better Science odhaluje vědecké skandály. V souvislosti s aktuálními tématy odkazuji na některé z nich.

Základní údaje: Dalibor Štys; 24.9.2019

Češi bodovali s roboty „záchranáři“

Kybernetici a informatici z pražského ČVUT se blýskli v USA, kde získali třetí místo a prémii 4,7 milionu korun v soutěži multirobotických záchranných týmů. Klání v opuštěném dole pořádala taji obestřená DARPA, tedy výzkumná odnož americké armády.