Názory

Situace se mění, aniž by nastala

A to zvláště v převažujících názorech na hodnocení vědy a jejich aplikaci v České republice. Tedy rozhodně se mění rychleji, než dokáží tvůrci tabulek dokončovat granty a koordinátoři hodnotících panelů provést hodnocení.

Základní údaje: Dalibor Štys; 7.5.2019

Presumpce chyby

Gravitační vlny byly poprvé detekovány právě před padesáti lety! Jakže? Vždyť máme ještě v čerstvé paměti, že první detekce gravitačních vln ze srážky dvou masivních černých děr se podařila teprve před několika málo lety (2015). Ano, paměť vás neklame, nicméně, první „úspěšná“ detekce gravitačních vln byla oznámena již o 46 let dříve roku 1969 Joe Weberem v časopise Physical Review Letters.

Základní údaje: Jan Valenta; 24.4.2019

"Vorsprung durch Technik" aneb Pokrok díky technologiím

Strojírenství, autoprůmysl či chemický výzkum – to jsou společné zájmy německých a českých výzkumníků. V základním výzkumu a studiích je Německo nejbližším partnerem.

Základní údaje: Martin Rychlík; 22.4.2019

Výzvy sedmé pětiletky splníme za čtyři roky

... tedy pardon, Výzvy inovační strategie přijímáme. Dalibor Štys reaguje na rozhovor, v němž místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas popisuje klady a zápory nové Inovační strategie ČR na léta 2019 - 2030.

Základní údaje: Dalibor Štys; 19.4.2019

Česko-francouzská pojítka? Matematika, energetika i filosofie

Pro české vědce jsou Francouzi čtvrtými nejčastějšími vědeckými partnery. „My máme skvělou matematiku a v Praze je též výborná,“ říká rektor oživené Sorbonny. Vědci by se dle něj mohli společně zaměřit také na klimatologii, problematiku stárnutí anebo takzvaná Smart Cities.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.4.2019

Religionista zkoumá i úzkost

Vědec Martin Lang se vrátil z Harvardu do Brna a nyní vydává tři objevné studie k tematice náboženství. Získal také ocenění Neuron pro nadějné výzkumníky. Nebývá přitom zvykem, aby čeští „humanitní“ vědci publikovali studie dokonce v předních biologických časopisech.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.4.2019

Jen tak si trochu zapřehánět: o navyšování výdajů na vědu

Vychloubačná oznámení o rekordním navyšování výdajů státního rozpočtu na vědu jsou u nás spíše pravidlem než výjimkou. Prezentovaná čísla jsou zpravidla pečlivě vybrána na efekt. O méně efektních skutečnostech se často mlčí. Běžný čtenář pak snadno podlehne dojmu, že plány jsou růžovější než realita. Nejinak tomu bylo v případě zprávy z březnového zasedání vládní Rady pro VaV. Za slovníkem rekordů se opět skrývá krapet jiná realita.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.4.2019

Američany zajímají čeští srdcaři

Výzkumné centrum FNUSA-ICRC přivítalo v Brně špičky třetího největšího výrobce medicínských přístrojů na světě GE Healthcare. Češi se pyšní i patentem na vysokofrekvenční EKG a také sílícím výzkumem.

Základní údaje: Martin Rychlík; 2.4.2019

Realismus Michala Koláře

Michal Kolář v nedávném rozhovoru hovořil o českých vysokých školách a neradostných perspektivách mladých navrátilců z postdoktorálních pobytů v zahraničí. Na tento rozhovor zareagoval Václav Hořejší, který tvrdí, že situace zdaleka není všude stejně špatná. Další příspěvek do diskuse nyní přidává Dalibor Štys. Problém podle něj tkví spíše v systémové rovině než v objemu finačních prostředků v české vědě.

Základní údaje: Dalibor Štys; 29.3.2019

Vědci budují think tank o Číně

Tým expertů Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřuje na čím dál zjevnější vliv Číny – nejen na sousední země, ale rovněž na státy střední Evropy. „Pro Čínu nejsme tak daleko,“ říkají autoři záměru Sinofon, projektu za zhruba 175 milionů korun.