Názory - Results from #280

Pro provozování vědy v národních jazycích jsou experimentálně pozorované důvody

Experimenty se zobrazováním mozku pomocí magnetické rezonance ukazují, že v různých jazycích jsou složité problém řešeny různými částmi mozku. S každým jazykem, v němž se věda dělá, zaniká podstatná část lidského poznání. A co když angličtina není pro poznávání skutečnosti vhodným jazykem?

Základní údaje: Dalibor Štys; 20.11.2019

Zatím jednooká hůl Metodika 2017+

Před dávnými lety jsem v blogu Slepecká hůl kafemlejnek shrnul, co všechno se z kafemlejnkového hodnocení výzkumných organizací nedozvíme. Nyní můj tehdejší seznam konfrontuji s dosavadními výsledky hodnocení dle novější Metodiky 2017+. Asi ve třetině ohledů došlo k pokroku (z nuly), ve třetině se ještě na pozitivní posun napjatě čeká a u poslední třetiny dnes čert ví.

Základní údaje: Daniel Münich; 18.11.2019

Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
Textové pole: UNICO

„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.

Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show

Pozice na úvodní stránce: první pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj

Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.

Město mikroskopů - Brno drží náskok

Microscope Valley – mikroskopové údolí. Tuto přezdívku Brna připomíná profesor Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, který v minulosti vedl Československou mikroskopickou společnost. Vývoj a výroba mikroskopů podle něj vyžaduje řadu specifických znalostí a je logické, že si tradiční centra jako Brno dál udržují své postavení.

Základní údaje: Jan Žižka; 14.11.2019

Vysoké školy vlastně nechceme akreditovat

Jozef Hvorecký se ve svém dalším blogu zamýšlí nad smyslupností kritérií, které zveřejnila Slovenská akreditační agentura pro vysoké školy (SAAVŠ). Co podle něj vysokým školám na Slovensku chybí? A proč si myslí, že jedno z hlavních poslání univerzit - vychovávat odborně a morálně vyspělé jedince - je v ohrožení?

Základní údaje: Jozef Hvorecký; 9.11.2019

Kafemlejnek na vysokých školách trvá

Naposled byly výsledky vysokých škol obodovány kafemlejnkem (dle Metodiky 2013) v rámci Hodnocení 2016. Šlo o výsledky publikované v roce 2015. Pak přišla Metodika 2017+, která kafemlejnek nahradila oborovým peer-review hodnocením v řadě dimenzí. Poprvé šlo o výsledky z roku 2016. Navzdory tomu ministerstvo školství mezi vysoké školy peníze i na rok 2019 rozdělilo zjednodušenou verzí původního kafemlejnku.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.11.2019

Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu

Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026

Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.

Inovační strategie aneb Co by podnikatelé měli vědět

Cílem Inovační strategie České republiky 2019–2030 je vytvořit z České republiky zemi, která se stane symbolem znalostí a pokročilých technologií, a to na základě spojení našich průmyslových tradic, výzkumného zázemí a podnikatelských dovedností. V České republice se ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi nedostatečně využívá nástrojů ochrany duševního vlastnictví, což se projevuje zejména nízkým počtem udělovaných národních a zahraničních patentů.

Základní údaje: David Karabec; 28.10.2019

Obhajoba vědeckého systému je vírou, že za nás výrobci přístrojů dělají základní výzkum dobře

Definice z článku Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce: „…skutečný vědecký výzkum musí vést k objevení něčeho světově nového, doposud neznámého…“ mne zaujala, a proto jsem se rozhodl podrobit její důsledky analýze.

Základní údaje: Dalibor Štys; 23.10.2019

základní výzkum

Chvála laboratorních deníků

Dobře zabydlené vědecké laboratoře skrývají jistou poetiku, kouzlo, tajemství a atmosféru latentních objevů. Všude spousta drátů, větších a menších přístrojů (těch právě používaných i těch dočasně odložených), nářadí spěšně odhozené, zanechané po ruce či zapomenuté. A tím vším organizovaným chaosem prochází zadumaní a soustředění badatelé, kteří sledují displeje, ladí přístroje, usrkávají kávu nebo čaj, občas se posadí a něco zapíší do sešitu ...

Základní údaje: Jan Valenta; 22.10.2019

Hodnocení'18: Bibliometrické zhodnocení oborů

Byla zveřejněna první porce výsledků Hodnocení'18. Oproti loňskému a v podstatě pilotnímu kolu se toho bohužel moc nezlepšilo. Hlavním předmětem bibliometrického hodnocení zůstaly matoucí a téměř zbytečné kvalitativní publikační profily a nesmyslné průměrné citační indexy. Opravdu užitečné informace o tom, jak si české vědní obory vedou, z hodnocení nevyčteme. Užitečné srovnání publikační výkonnosti Česka a zemí EU 15 v časopisech různého vědeckého významu si člověk musí vyrobit sám.

Základní údaje: Daniel Münich; 16.10.2019

Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu? Nad těmito a dalšími otázkami se zamýšlí Václav Hořejší v následujícím textu.