Názory

Český vědec dekóduje zemětřesení

Před otřesy dochází ke „skluzům“, které lze měřit. Ukazuje to studie z 55 seizmometrů v oceánu, na níž se podílel i Václav Kuna. Je mu třicet let a nyní studuje v americkém Oregonu. A ještě před obhájením disertace a získáním doktorátu (Ph. D.) už má článek v předním oborovém časopise Nature Geoscience!

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.2.2019

Hodnocení 2018: Bibliometrické zprávy

Máme únor 2019 a pomalu se nám rozjíždí práce panelů Hodnocení'18 výzkumných organizací (VO). Důležitým podkladem budou opět bibliometrické zprávy za VO a obory. Čekalo se, že na základě posbíraných zkušeností z Hodnocení'17 doznají výrazných zlepšení. Zprávy samotné však zatím dostupné nejsou. K mání jsou pouze zásady toho, co by měly zprávy obsahovat. V tomto blogu novinky komentuji a srovnávám s desaterem mých doporučeních z loňského léta.

Základní údaje: Daniel Münich; 13.2.2019

K čemu vede požadavek na aplikačního garanta v programu ÉTA TAČR?

Akademie věd ČR ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR (TAČR) pořádala dne 5. února 2019 pracovní setkání k problematice aplikovaného výzkumu v humanitních a sociální vědách. Podtextem semináře byla připravovaná třetí výzva v programu ÉTA, který má takový výzkum podporovat. Byl jsem pozván vyjádřit svůj pohled do diskusního panelu. Zaměřil jsem se na nežádoucí vedlejší (a nezamýšlené) dopady požadavku na tzv. “aplikačního garanta”.

Základní údaje: Martin Srholec; 11.2.2019

Vysoké školy: příjmy z licencí klesají, smluvní výzkum roste

Víme, jak se vyvíjí objem smluvního výzkumu a příjmy z licencí na veřejných vysokých školách? Odpověď nabízí níže uvedený článek, který si za vstupní data vzal informace z výročních zpráv o hospodaření veřejných vysokých škol za období 2013-2017. Tento základní rozbor tak shodou okolností volně navazuje na článek Karla Novotného „Veřejný výzkum a vývoj se zatím prodat neumějí“, který vyšel na portále Vědavýzkum.cz minulý týden.

Základní údaje: Martin Duda; 7.2.2019

První dojmy z Inovační strategie České republiky 2019–2030

Česká republika míří mezi technologické lídry a chce být zemí budoucnosti. To jsme se dozvěděli od Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která na konci ledna 2019 schválila podle vlastních slov „klíčový dokument“ a „nejodvážnější strategickou ambici posledních několika let“ – Inovační strategii České republiky 2019–2030. Ta se tak po schválení vládou na začátku února zařadila po bok dalších strategických dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Základní údaje: Lukáš Kačena; 6.2.2019

Přehnaná očekávání - IV. díl

Za překvapivě nevalné pozornosti akademiků byly zveřejněny výsledky Hodnocení'17. Šlo o první ročník hodnocení výzkumných organizací (VO) podle nové Metodiky 2017+. Ta nahradila pomalu odepisovaný kafemlejnek. Zveřejněné výsledky, především logika známkování (škálování) VO, však budí rozpaky. Omluvou je, že první ročník hodnocení byl avizován jako ověřovací.

Základní údaje: Daniel Münich; 5.2.2019

Archeologové našli pilíř Juditina mostu

I přes náročné podmínky jsou vědci s podvodním výzkumem spokojeni. Našli a zaměřili pilíř dávného mostu. Dat už mají za 130 let výzkumů tolik, že si prý říkají o shrnutí v knize.

Základní údaje: Martin Rychlík; 2.2.2019

Pořadí našich univerzit ve světových žebříčcích

Když jsme se před lety začali o žebříčky zajímat, na QS TopUniversities jsme narazili nejdřív. Vydává ho britská firma Quacquarelli Symonds (QS), zpočátku ještě společně s magazínem Times Higher Education (THE). Naše škola, to je České vysoké učení technické v Praze, byla tehdy na pro nás dost zahanbujícím ale celkem realistickém 394. pořadí na světě. Bylo nám z toho smutno, ale doufali jsme, že když budeme pracovat lépe, budeme postupovat nahoru.

Základní údaje: Michael Šebek; 1.2.2019

Albertovští mají supermikroskop

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy získala nové zařízení, jež umožní lepší výzkum materiálů. Celá laboratoř vyšla na asi šedesát milionů korun.

Základní údaje: Martin Rychlík; 24.1.2019

87,3% shoda výsledků nebo metody?

Je rozdíl mezi peer review a pseudo peer review. K tomu správnému je třeba především kvalifikace a čas, jinak se jeho výsledek neliší od obyčejné bibliometrie, píše v dalším komentáři Dalibor Štys.