Názory - Results from #310

Nature Index 2019 a co nám napovídá

Jiří Nantl se ve svém novém blogu zamýšlí nad výsledky žebříčku Nature Index, kde se ze všech českých výzkumných organizací nejvýše umístila Akademie věd ČR. Co nám to ale říká? A nebylo by pro českou vědu lepší mít raději univerzitu na skutečně excelentní úrovni?

Základní údaje: Jiří Nantl; 17.7.2019

Nature Index

"Ostravan" luští osídlení Ameriky

Genetik ruského původu Pavel Flegontov z Ostravské univerzity publikoval práci v časopise Nature, jež jej posouvá k další spolupráci se slavným vědcem z Harvardu. Nestává se každý den, aby vědcům z Ostravské univerzity vyšla studie v prestižním časopise Nature. Nedávno se to povedlo genetikovi Pavlu Flegontovovi (35), který přišel do ČR z Ruska a působí i v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích.

Základní údaje: Martin Rychlík; 14.7.2019

Publikační model Open Access je správný!

V následujícím blogu bych chtěl polemizovat s některými názory Jana Valenty z článku Hledá se klíč k otevřenému přístupu.

Základní údaje: Václav Hořejší; 11.7.2019

otevřená věda

S dětmi... i na výzkum

Kdokoli má více dětí, ví, jak složité bývá skloubit rodinnou péči s nějakou tou intelektuální činností. Nedávno v LN vyprávěl historik Michal Stehlík s chotí Lucií (překladatelkou), co vše obnáší žít s osmi (!) dětmi v rozpětí od dvou měsíců do dvanácti let.

Základní údaje: Martin Rychlík; 8.7.2019

rodina

Chemici zaplatí extra profesuru

Jmenuje se Martin Zoltner a věnuje se výzkumu antimalarik a léčiv, jež vyvíjí proti původci spavé nemoci. Do biomedicínského centra BIOCEV ve Vestci u Prahy přijde ze skotské University of Dundee díky nové „profesorské“ pozici, již zaplatí špičkový Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB).

Základní údaje: Martin Rychlík; 4.7.2019

České psycho

Český základní společenskovědní výzkum ani 30 let po listopadu '89 nevzkvétá. Příkladem budiž obor psychologie. Český časopisecký (WoS) publikační výkon se téměř ve všech psychologických podoborech blíží nule. Většina článků českých autorů pak vychází v málo významných časopisech, hlavně místních.

Základní údaje: Daniel Münich; 3.7.2019

Hledá se klíč k otevření přístupu

V posledních letech se živě diskutuje o „open access“ (OA). Nejedná se o otevřenost podle vzoru „French Open“, což je turnaj otevřený profesionálům i amatérům (… kdypak si tam asi naposledy zahrál nějaký amatér?), nýbrž o otevřený přístup k vědeckým publikacím a případně ke všem získaným datům (open data).

Základní údaje: Jan Valenta; 25.6.2019

otevřená věda

Čeští luštitelé genomu mají další cíl – banánovník

Profesor Jaroslav Doležel usedá k rozhovoru s reportérem časopisu MED den poté, co se na začátku června vrátil z Ugandy. Ve spolupráci s Mezinárodním ústavem pro tropické zemědělství se totiž zabývá výzkumem genomu banánovníku. Český vědec, který se proslavil díky svému významnému příspěvku k přečtení celého genomu pšenice, má před sebou další metu.

Základní údaje: Jan Žižka; 19.6.2019

Nenápadné větičky nebo nápadné zákony?

Hlavní diskutující o stavu vědy a vysokého školství čím dál více připomínají příslovečné čerstvě vyorané myši. Buď vědomě lžou, nebo si zakrývají oči a uši jako ty čínské opice. No, pravda, už nejsme ti mladí plní optimismu, kteří věděli, že ve světě je spousta volných míst a že práci určitě najdeme.

Základní údaje: Dalibor Štys; 18.6.2019

Za co se rozdávaly RIV body? Každému podle jeho možností!

Zatímco obor klinické medicíny je v databázi Web of Science zastoupen v počtu 2126 časopisů, badatelé z oborů mediální studia nebo historie a archeologie mají s 85, respektive 87 časopisy publikační možnosti mnohem omezenější. Mohou se tyto rozdíly projevit při hodnocení vědy?