Názory

Když kovářova kobyla chodí bosa aneb Praktická lekce z informetrie

Na motivy skutečného příběhu o vzniku nového časopisu pro kvantitativní výzkum vědy Quantitative Science Studies žádný hollywoodský trhák nevznikne. Z pohledu vcelku nezáživné specializace, kterou hodnocení vědy je, však tato anabáze nepostrádá dramatický náboj.

Základní údaje: Radim Hladík; 21.1.2019

Co potřebujeme pro inovační strategii

Jiří Nantl, ředitel Středoevropského technologického institutu, se ve svém novém blogu zamýšlí nad tím, jak Česko nasměřovat k pozici jednoho z inovačních lídrů Evropy a jak zajistit prosperitu země i v dalších desetiletích. Dosavadní koncept ekonomiky závislé na Německu není zrovna ideálním stavem.

Základní údaje: Jiří Nantl; 17.1.2019

Nač se letos těšit ve vědě

Novinky v editaci genů, boje o publikování studií s volným přístupem (tzv. model open-access) anebo téma biobezpečnosti v laboratořích. To jsou dle vědeckého magazínu Nature hlavní témata, kolem nichž se bude točit výzkum v novém roce.

Základní údaje: Martin Rychlík; 16.1.2019

Šílenství, nebo naděje 17+?

Společný výzkum vysokoškolských pedagogů se studenty je samozřejmou součástí vysokoškolského vzdělávání. Proto je kvalita výzkumu automatickou součástí hodnocení kvality vzdělávání. Nejjednodušším řešením problému, který Jiří Nantl otevírá ve svém článku, by tedy bylo dávat peníze na výzkum tam, kde byla udělena institucionální akreditace na magisterské i doktorské studium...

Základní údaje: Dalibor Štys; 15.1.2019

O porcování medvěda à la MŠMT'19

Ministerstvo školství zveřejnilo každoroční rozpis největšího balíku peněz na podporu vědy na vysokých školách. Téměř vše bylo rozděleno jako loni, tedy podle kafemlejnkové trojčlenky. Zbytek podle toho, jak se vysokým školám v roce 2016 dařilo publikovat články ve vlivnější polovině vědeckých časopisů databáze WoS. Pro jednou se nad tímto přístupem asi dají přivřít oči. Pokud by se to mělo v dalších letech opakovat, byl by to absurdní a velký problém.

Základní údaje: Daniel Münich; 14.1.2019

Financování výzkumu na vysokých školách? Potřeba řešení je urgentní

Diskuse o novém systému hodnocení výzkumu, vývoje a inovací se zpravidla zaměřují na odborné aspekty provádění hodnocení, které se vztahují k potřebě provést hodnocení korektně. V důsledku toho však zapadají významné otázky týkající se toho, jak bude hodnocení fungovat coby (zákonem předpokládaná) součást mechanismu financování výzkumu.

Základní údaje: Jiří Nantl; 10.1.2019

Heidelberg, město velkých objevů

Na kopci se tyčí rozlehlá hradní zřícenina, v údolí řeky Neckar pak bádají výjimeční vědci... Město Heidelberg a jeho univerzita, nejstarší v Německu, jsou pojmem pro excelentní vědu. Vědci spolupracují s řadou Čechů.

Základní údaje: Martin Rychlík; 9.1.2019

Příběh o voze a o koze

Hodnocení'17 výzkumných organizací podle nové Metodiky 2017+ se zamilovalo do kvalitativních tvarů publikačního výkonu oborů. Byla to láska na první pohled. Došla tak daleko, že se tvar publikačního profilu stal jedním z klíčových parametrů celkového hodnocení. Tvar profilu je sice dobré znát, ale jako míra může být velice zavádějící. Určitě věrohodně nevypovídá ani o kvalitě oboru, ani o kvalitě výzkumné organizace.

Základní údaje: Daniel Münich; 8.1.2019

Co všechno zahrnuje Metodika 2017+

Další příspěvek do diskuse o výsledcích hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ přináší Jiří Chýla. Reaguje v něm také na komentáře Daniela Münicha a Michaela Šebka.

Základní údaje: Jiří Chýla; 7.1.2019

Pětice "šajnících" Němců

Je to už nějaký ten pátek. Sigmund Freud, příborský rodák, připlul v září 1909 do Spojených států amerických. Přijel tam, aby na Clarkově univerzitě v Massachusetts vystoupil s pěti svými přednáškami; spolu s jiným psychologem C. G. Jungem. Freud pobyl na škole pět dní a Američanům přednášel – jak jinak – v němčině a bez překládání!