Portál Vědavýzkum.cz mapuje nové strategické záměry vybraných českých vysokých škol. Na jaře 2021 školy připravily strategické záměry své vzdělávací, tvůrčí a další činnosti na období od roku 2021. Tento díl nabízí čtenářům pohled na plán Slezské univerzity v Opavě.
Slezská univerzita v Opavě vznikla v roce 1991 spojením dvou tamějších fakult Masarykovy univerzity. Dnes má škola tři fakulty a dva ústavy: Filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě, Obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné, Fakultu veřejných politik v Opavě, Matematický ústav v Opavě a Fyzikální ústav v Opavě. Přestože se se svými téměř pěti tisíci studenty řadí spíše k menším českým vysokým školám a v mezinárodních žebříčcích, které srovnávají světové univerzity, se škola příliš neprosazuje, nabízí Slezská univerzita v regionu výuku ve více než stovce oborů.
Nový strategický záměr univerzity se intenzivně zaměřuje právě i na rozvoj regionu a spolupráci s místními institucemi. To potvrzuje i tamější prorektor pro vědu a zahraniční styky, Miroslav Engliš: „Vzhledem k tomu, že patříme mezi menší vysoké školy v republice a zároveň jsme jedinou univerzitou se sídlem mimo krajské město, nemáme ambice stavět veliké výzkumné infrastruktury. Snažíme se prospívat regionu – vzdělávat odborníky ve zdravotnických, pedagogických, informatických, ekonomických a dalších profesních oborech.“ Škola ale přitom v žádném případě nerezignuje na vědeckou excelenci. „Kromě toho ale máme vybrané oblasti, v nichž chceme být excelentní. U nás jsou těmito obory matematika, fyzika, historické vědy, s odstupem ekonomické obory. Velmi se nám daří také v uměleckých oborech, například v oblasti umělecké fotografie dosahujeme skvělých výsledků,“ dodává Engliš v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz.
Strategický záměr Slezské univerzity v Opavě na období 2021+ má sedm hlavních prioritních oblastí. První oblast se soustředí zejména na studium a vzdělávání. V ní chce univerzita rozvíjet své akademické programy, zvýšit jejich kvalitu a inovativnost, podporovat podnikavost studentů a sladit studijní programy s potřebami budoucích zaměstnavatelů. Druhou prioritní oblastí je věda, výzkum a tvůrčí činnost. Třetí prioritou je rozvoj společenské role univerzity. Pod tím se například skrývá intenzivnější zapojení do strategického regionálního rozvoje a do života sídelních měst, ale také svým vlastním příkladem vést ke společenské odpovědnosti. Škola chce také rozšířit nabídku kurzů celoživotního vzdělávání. Čtvrtou hlavní oblastí je internacionalizace – zde chce univerzita pracovat zejména na vytváření mezinárodního prostředí ve výuce, posílení globálních kompetencí studentů a zaměstnanců a na rozvoji propagace a podpůrných služeb pro zahraniční studenty a pracovníky.
V další prioritní oblasti, která se zaměří na rozvoj lidských zdrojů, chce Slezská univerzita v Opavě pracovat na osobním a kariérním rozvoji akademických pracovníků, začít s proaktivní politikou v oblasti náboru nových vědeckých pracovníků a zajistit potřebné pracovní zázemí pro všechny zaměstnance. Šestá prioritní oblast se zaměří především na marketing a vnitřní i vnější komunikaci. Univerzita chce také pracovat na popularizaci výsledků své výzkumné a tvůrčí činnosti. Poslední strategická oblast se týká strategického řízení. Slezská univerzita v Opavě chce především intenzivně pracovat na digitalizaci interních procesů a zajistit dlouhodobou vnitřní stabilitu financování.
Spolupráce, HR Award i nové centrum umělé inteligence
Na rozvoj v oblasti výzkumu, vývoje a obecně tvůrčí činnosti se Slezská univerzita v Opavě zaměřuje ve druhé kapitole své nové strategie. Formuluje v ní čtyři základní cíle, kterých chce dosáhnout. Jedná se o systematickou podporu základního výzkumu a tvůrčí činnosti, podporu aplikovaného a smluvního výzkumu, podporu spolupráce s vnějšími organizacemi (zejména těmi zahraničními) a zlepšení kvality postgraduálního vzdělávání a vědecké činnosti doktorandů.
V rámci podpory základního výzkumu, chce škola získat certifikát HR Award, dále za pomoci prostředků z operačních programů vytvořit nové výzkumné centrum v oblasti umělé inteligence. Chce také připravit novou interní grantovou soutěž, která se bude zaměřovat zejména na doktorandy a juniorní vědce, a inovovat systém hodnocení odborné a tvůrčí činnosti, a to na úrovni jednotlivých pracovníků, týmů i celých pracovišť. V otázce podpory aplikovaného a smluvního výzkumu se pak chce škola zaměřit mimo jiné na zvýšení počtu komercializovatelných výsledků výzkumné, vývojové a tvůrčí činnosti. Dále si univerzita naplánovala v následujících letech proškolit alespoň 15 % pracovníků v oblasti transferu znalostí a technologií.
Cílem v oblasti výzkumu a vývoje je také podpora spolupráce s dalšími institucemi a internacionalizace. Slezská univerzita chce spolupracovat s českými i zahraničními institucemi a podporovat zapojení svých akademických pracovníků do společných projektů a konsorcií. V Opavě budou také usilovat o zvýšení počtu nově navázaných a aktualizovaných smluv s dalšími výzkumnými institucemi (tuzemskými i zahraničními), a i organizacemi ze soukromého sektoru. Plánují také na univerzitu přilákat špičkové vědce, kteří by pomohli zvýšit kvalitu tamějšího výzkumu. To by mělo ve výsledku přinést i vyšší podíl kvalitních publikací, které vznikly v rámci mezinárodní spolupráce.
Univerzita chce zvolit také mnohem aktivnější přístup k financování výzkumu. Škola chce nyní intenzivněji využívat grantové příležitosti od národních poskytovatelů prostředků ale i z mezinárodních projektových soutěží. Proto bude vědcům a badatelům poskytovat podpůrné služby při přípravě přihlášek do grantových schémat a výběrových řízení.
Čtvrtým strategickým cílem v oblasti vědy a výzkumu je podpora výzkumné činnosti doktorandů a obecně vyšší kvalita postgraduálního studia. Slezská univerzita v Opavě za tímto účelem plánuje zvýšit počet doktorských studijních programů s disertačními pracemi vypracovanými zpravidla v cizím jazyce, a dále podporovat dizertace, které bude tvořit soubor vyšlých či přijatých vědeckých článků. Standardem by měly být také obhajoby dizertačních prací, v jejichž hodnotící komisi usedne alespoň jeden zahraniční člen. Škola plánuje také podporovat doktorandy v účasti na mezinárodní mobilitě a výjezdech do zahraničí.
Celý Strategický záměr Slezské univerzity v Opavě na období 2021+ je dostupný zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Další díly seriálu o nových strategických záměrech českých vysokých škol čtěte na portále Vědavýzkum.cz. Na podporu vybraných výzkumných oblastí se chce zaměřit například i Západočeská univerzita v Plzni. Česká zemědělská univerzita v Praze se zase plánuje více soustředit na principy udržitelnosti. VUT v Brně cílí na podporu aplikovaného výzkumu, naproti tomu Univerzita Palackého v Olomouci chce dosáhnout excelentních výsledků systematizací nástrojů řízení vědy. Univerzita Hradec Králové plánuje pracovat na zkvalitnění výuky i podpoře transferu výzkumných výsledků a hlavní vizí pražské Vysoké školy ekonomické je získání vedoucího postavení na trhu manažerského, ekonomického a informatického vzdělávání v zemích střední Evropy. Technická univerzita v Liberci do budoucna plánuje určit prioritní směry výzkumu, do kterých bude efektivní investovat. Věnovali jsme se i tomu, co ve svém strategickém záměru nabízí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně , Ostravská univerzita, České vysoké učení technické v Praze, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a v neposlední řadě Masarykovy univerzity.
Slezská univerzita v Opavě
Slezská univerzita v Opavě vznikla po listopadu 1989 nejprve jako dvě fakulty Masarykovy univerzity v Brně, následně Zákonem České národní rady z 9. července 1991 pak z těchto dvou fakult vznikla Slezská univerzita se sídlem v Opavě. Tato veřejná vysoká škola má v současné době pět součástí: Filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě, Obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné, Fakultu veřejných politik v Opavě, Matematický ústav v Opavě a Fyzikální ústav v Opavě.
Univerzita je členem European University Association, udržuje kontakty s řadou zahraničních univerzit a intenzivně spolupracuje s nejbližšími vysokými školami zejména v polském Slezsku. V hodnocení výzkumných organizací podle Metodiky 2017+ v segmentu vysokých škol je držitelem druhé nejlepší známku (B´) s označením „velmi dobrá (very good)“. Tu získala od Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným a poradním orgánem vlády České republiky.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz