Masarykova univerzita funguje od roku 1919, v současnosti sestává z desíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Co se týká mezinárodního srovnávání, tak Masarykova univerzita patří mezi nejlépe hodnocené české univerzity. V aktuálním žebříčku THE World University Rankings 2021 se umístila na 601. – 800. místě. V oborovém žebříčku QS World University Rankings by Subject 2021, ve kterém jsou světové univerzity hodnoceny celkem v jedenapadesáti disciplínách, uspěla Masarykova univerzita v uměleckých a humanitních vědách, dále v oblasti medicíny, zemědělství a biologie a také v přírodních vědách. V čerstvém žebříčku QS World University Rankings 2022 se jí pak podařilo vybojovat o něco lepší pozici, než měla v minulém hodnocení. Z 591. až 600. příčky poskočila na 551. – 560. místo.
Na strategickém záměru univerzity pro nadcházejících osm let se podílelo více než 130 členů akademické obce napříč celou univerzitou. Velmi obsáhlá je právě kapitola věnující se výzkumu a doktorskému studiu. Ta popisuje plány týkající se rozvoje začínajících vědců, hodnocení vědy, podpory přípravy grantů, internacionalizace či rozvoje infrastruktur.
Pokud je řeč o doktorském studiu, je hlavní myšlenkou zvýšení jeho kvality a efektivity. Jedná se totiž o bolístku, kterou řeší také všechny ostatní univerzity v České republice i mimo ni. Strategie se přitom zaměří na několik základních bodů: přijímání kvalitních a motivovaných uchazečů, kteří budou schopni studium úspěšně dokončit, snaha dokončovat doktorát ve standardní době studia a internacionalizace.
„Internacionalizací se v rámci doktorského studia myslí hned několik věcí. Jednak by každý doktorand měl vyjet na zahraniční stáž, s čímž souvisí zvýšená podpora fakult a jejich stipendijních programů na podporu výjezdů. Také bychom ale chtěli přijímat více doktorandů ze zahraničí. Jejich mezinárodní ukotvení pomůže zvyšovat kvalitu,“ popsala Markéta Burešová z Odboru výzkumu Rektorátu MU.
Přijímání kvalitních a motivovaných uchazečů by mělo být dosaženo třeba posílením komunikace s uchazeči, představováním kariérních možností či úpravou přijímacího řízení, které by mohlo obsahovat například zpracování motivačních esejů či další podobné úkoly.
MUNI PhD Academia
Další rozvoj čeká také program, pracovně nazývaný „MUNI PhD Academia“. Ten už nyní nabízí doktorandům a školitelům celouniverzitní aktivity zaměřené především na rozvoj měkkých dovedností, na které dále navazují i fakultní nabídky.
Počítá se také s rozšiřováním dvojího vedení doktorandů. To v praxi funguje tak, že student má jednoho školitele na MU a druhého na některé ze zahraničních univerzit. Disertaci zpracovává pod dohledem obou supervizorů. Tomuto přístupu se dostane větší podpory, podobně jako tzv. kolaborativ-ním doktorátům. Na těch zase studenti spolupracují s partnery mimo akademickou sféru.
Do budoucna se také plánuje rozsáhlejší revize nastavení celého doktorského studia včetně jeho kreditového systému. Pozornost se zaměří také na školitele, jejich kvalitu či vytížení. Studenti budou vedeni ještě cíleněji k práci na disertačním výzkumu, obecně je budou k dobrým výsledkům pobízet motivační prvky.
Získávání prestižních grantů
Další velkou oblastí, ve které Masarykova univerzita plánuje učinit celou řadu kroků, je podpora přípravy grantů. Byly vytyčeny strategické výzkumné priority, které pokrývají zejména oblasti biomedicíny, farmacie, bezpečnosti, zdraví a kvality života, životního prostředí a udržitelného rozvoje. V těch chce univerzita dosáhnout excelentní úrovně.
„Z centrální úrovně jsou důležité především projekty, které jsou součástí sekce rozšiřování účasti a posílení evropského výzkumného prostoru – TEAMING, TWINNING A ERA Chairs. Ty podporují budování nových nebo modernizaci stávajících center excelence na bázi partnerství s renomova-nými institucemi v zahraničí, transfer poznatků se zahraničními partnery a příchod vynikajících vědců na některou součást MU,“ vysvětlila Ida Součková Olšová z Odboru výzkumu.
Ten se chce dále zaměřit na systematickou podporu podávání žádostí o prestižní ERC a MSCA granty. Už nyní například pořádá informační a školicí akce k přípravě projektů, ty pak vrcholí intenzivními dvoudenními workshopy. Už od roku 2020 fungují nové programy interní Grantové agentury MU na podporu návratu vědců po přerušení kariéry, podporu příchodu držitelů ERC grantů a špičkových juniorních výzkumníků. Tyto programy čeká v následujících letech úprava tak, aby byly zohledněny oborové odlišnosti a různé výchozí úrovně výzkumu.
Kvalitativní hodnocení vědy
Změny se chystají také v systému hodnocení vědy a výzkumu na MU. Mělo by začít fungovat již několik let plánované, avšak kvůli národní úrovni zpožděné interní hodnocení výzkumu. To v minulosti pracovalo jen s počtem a charakterem publikací, nově bude jeho součástí i kvalitativní složka – hodnocení panelu odborníků.
„V tomto novém způsobu hodnocení kvality výzkumu se promítne i úroveň doktorského studia, společenský ohlas výzkumu či prostředí pro výzkum. Výsledky budeme schopni získat na úrovni jednotlivých pracovišť,“ přiblížil Michal Petr, který se na Odboru výzkumu věnuje právě hodnocení vědy.
V koncepční rovině se počítá s prohlubováním spolupráce s Mezinárodní vědeckou radou (ISAB), která dává škole doporučení či diskutuje s vedením možné kroky ke zlepšení úrovně na mezinárodním poli. Kvalitativní indikátory se možná v průběhu času projeví i v pravidlech sestavování rozpočtu, respektive v rozdělování peněz na vědu. Prozatím je jeho součástí jen bibliometrie.
Více spin-offů
Vědci budou v následujících letech více motivováni k volbě témat nejen základního, ale i aplikovaného výzkumu. Jednoznačným cílem je pak zvyšování aplikačního využití výsledků výzkumu, podpora transferu technologií, Proof of Concept projektů a zakládání spin-off společností.
V oblasti personálních strategií se plánuje více využívat institutu mimořádných profesorů, který by měl na Masarykovu univerzitu přilákat špičkové seniorní vědecké a akademické pracovníky ze zahraničí, posíleno bude také využívání tvůrčího volna. V následujícím období bude také vytvořena a realizována investiční strategie pro obnovu a rozvoj výzkumné infrastruktury. Bude pokračovat otevírání sdílených laboratoří a tzv. Core Facilities. Univerzita si chce udržet výsadní postavení na Cestovní mapě ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace.
Přečtěte si i další články o nových strategických záměrech českých vysokých škol čtěte na portále Vědavýzkum.cz. Na podporu vybraných výzkumných oblastí se chce zaměřit například i Západočeská univerzita v Plzni. Česká zemědělská univerzita v Praze se zase plánuje více soustředit na principy udržitelnosti. VUT v Brně cílí na podporu aplikovaného výzkumu, naproti tomu Univerzita Palackého v Olomouci chce dosáhnout excelentních výsledků systematizací nástrojů řízení vědy. Univerzita Hradec Králové plánuje pracovat na zkvalitnění výuky i podpoře transferu výzkumných výsledků a hlavní vizí pražské Vysoké školy ekonomické je získání vedoucího postavení na trhu manažerského, ekonomického a informatického vzdělávání v zemích střední Evropy. Technická univerzita v Liberci do budoucna plánuje určit prioritní směry výzkumu, do kterých bude efektivní investovat. Věnovali jsme se i tomu, co ve svém strategickém záměru nabízí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně , Ostravská univerzita, České vysoké učení technické v Praze a v neposlední řadě Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Autor: Martin Vérteši
redakčně upraveno
Článek vyšel v aktuálním vydání magazínu M
Masarykova univerzita je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice a uznávanou středoevropskou univerzitou. Je vysokou školou s demokratickými tradicemi, prosazovanými již od jejího založení v roce 1919, v současnosti sestává z desíti fakult s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Je také významným sociálním a kulturním aktérem v jihomoravském regionu. Posláním Masarykovy univerzity je přispívat svou vědeckou činností, vzděláváním studentů a společenským působením ke zdravému a kvalitnímu životu všech generací a k bezpečné, svobodné a soudržné společnosti.
