VŠCHT: Být otevřenou mezinárodní institucí

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze může svou historii počítat už od předminulého století a jako taková se řadí k jedněm z nejstarších na chemii zaměřených výukových institucí na světě. Dnes má škola čtyři hlavní fakulty, které se zaměřují na chemické technologie, technologie ochrany životního prostředí, na potravinářské a biochemické technologie a na chemické inženýrství. Škola dobře obstojí i v mezinárodním srovnání. V aktuálním žebříčku QS World University Rankings 2022 získala 373. místo na světě a stala se tak druhou nejlépe umístěnou českou vysokou školou v žebříčku. V hodnocení jednotlivých oborů na VŠCHT pak vyniklo zejména chemické inženýrství – v něm se škola umístila jako 201.-250. na světě. Na druhou stranu podle žebříčku THE World University Rankings 2021, který hodnotí světové univerzity podle odlišné metodologie, se VŠCHT do první tisícovky nevešla.

Škola se letos může pochlubit celou řadou úspěchů. Na začátku roku zde například za podpory Nadace Experientia vznikla pod vedením Petra Kovaříčka nová výzkumná skupina zaměřená na dynamickou chemii povrchů. VŠCHT se podílí i na fungování virtuálního výzkumného centra The Parc zaměřeného na farmaceutický výzkum. V červnu 2021 také otevřela nové výzkumné centrum CirkTech, v němž budou vědci pracovat na výzkumu pokročilých mechanických a chemických procesů pro cirkulární ekonomiku.

Nový dokument „Strategický záměr vzdělávací a vědecké a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na období od roku 2021“  představuje hlavní směry, kterými se chce škola do budoucna vydat. Vysoká škola má v plánu upevnit své postavení špičkové výzkumné a vzdělávací instituce, která je otevřená novým podnětům z vnějšku. Některé z cílů nového strategického záměru popsal v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz i rektor VŠCHT, Pavel Matějka: „Zvýšení kvality a efektivnosti doktorského studia, dále chceme zvýšit kompetenci akademických pracovníků v různých formách vzdělávání. Neméně důležité je vytváření podmínek pro adekvátní personální rozvoj zaměstnanců a významné okysličení akademické obce o lidi zvenčí, ideálně se zahraniční zkušeností. Co se promítá ve strategickém záměru v investičních položkách, je zázemí, které dlouhodobě ohromně limituje rozvoj školy. Pokud chceme být mezinárodně konkurenceschopní, potřebujeme nové prostory, nejen instrumentální, ale i kancelářské či pro volnočasové aktivity studentů.“ O prostorech potřebných pro rozvoj školy mluvil v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz už i jeho předchůdce, bývalý rektor VŠCHT Karel Melzoch.

Nový strategický záměr VŠCHT pokrývá šest hlavních priorit. První strategický cíl se zaměřuje na rozvoj kompetencí, které jsou relevantní pro život a praxi v 21. století. Pod tím se skrývá zejména rozvoj pedagogických kompetencí, nové metody pro zajišťování kvality vzdělávacích činností, podpora propojování výuky s praxí, důraz na uplatnitelnost a podpora rozvoje interaktivních metod výuky. Druhý prioritní cíl se dále zaměřuje na dostupnost flexibilních forem vzdělávání. V této oblasti chce VŠCHT dosáhnout zvýšení užívání distančních a inovativních metod výuky a zlepšit systém uznávání výsledků předchozího studia. Třetí prioritní cíl se orientuje hlavně na efektivitu a kvalitu doktorského studia. VŠCHT v něm chce posílit zejména mezinárodní prvky a mezinárodní mobilitu, ale bude usilovat také o jasnější vymezení postavení doktorandů a plánuje jim pomáhat při slaďování práce a rodinného života.

V rámci čtvrtého cíle se škola zaměřuje na strategické řízení kapacit v oblasti výzkumu a vývoje na VŠCHT. Pátá kapitola nového strategického záměru se pak soustředí hlavně na otázku strategického řízení vysoké školy, což v sobě obsahuje témata, jako je implementace určených strategických priorit, posilování spolupráce mezi ostatními vysokými školami, rozvoj vnitřního mechanismu rozdělování finančních prostředků a odměňování akademických pracovníků, ale i opatření, která mají bránit vědeckému inbreedingu. Poslední prioritní cíl se zaměřuje hlavně na snížení administrativního zatížení pracovníků tak, aby se mohli více věnovat svému vědeckému poslání.

Zcela samostatnou částí strategického záměru je následně i komplexní strategie internacionalizace, která je zaměřena na rozvoj globálních kompetencí studentů a pracovníků VŠCHT, na internacionalizaci jednotlivých studijních programů, zjednodušení procesu uznávání zahraničního vzdělávání, ale například i na vytváření mezinárodního prostředí na univerzitě.

Proměna výzkumného prostředí na univerzitě

Na oblast výzkumu a vývoje se zaměřuje hlavně čtvrtá kapitola nového strategického záměru. V ní si škola vytyčila čtyři hlavní cíle, kterých chce dosáhnout. Hned prvním z nich je dokončení komplexní proměny výzkumného prostředí na univerzitě. Pod tím se skrývá například systematická podpora otevřené vědy, v rámci které se chce VŠCHT zapojit i do aktivit Evropského cloudu EOSC pro výzkumná data či důsledně zavádět principy otevřené vědy do publikování a komunikace výsledků vědecké práce.

Dalším plánem je zpracování dlouhodobé strategie fungování Oddělení transferu technologií VŠCHT Praha včetně podpory zakládání spin-off společností, podpory podnikavosti studentů a komercializace duševního vlastnictví. Škola také plánuje prozkoumat možnost vytvoření zcela nového právního subjektu, který by jí výrazně ulehčil ekonomickou a právní stránku transferu technologií. Další plán se týká personální politiky v oblasti výzkumu a vývoje. VŠCHT chce zejména při výběru a hodnocení akademických pracovníků klást větší zřetel na zahraniční mobilitu a mezinárodní spolupráci. Škola ale dále plánuje i zvýšit počet projektových specialistů, kteří posílí administrativní a podpůrné zázemí pro výzkum a vývoj.

Druhým operačním cílem v oblasti výzkumu a vývoje je podpora excelence a společenské relevance výzkumu. Škola chce při řízení výzkumu a vývoje reagovat na klíčové společenské potřeby, jak je formulují různé národní strategie a dokumenty. Bude také rozvíjet dlouhodobou spolupráci s komerční sférou a partnery z průmyslu. Škola dále plánuje modernizaci přístrojového vybavení na všech svých součástech.

Třetí operační cíl se zaměřuje hlavně na rozvoj mezinárodní spolupráce. V této oblasti se chce škola zaměřit na podporu organizační stránky mezinárodní mobility, v rámci čehož plánuje posílit poradenské a administrativní služby, které by akademickým i neakademickým pracovníkům snáze umožnily přicestovat i odcestovat. Dále chce VŠCHT zvýšit podíl zaměstnanců, kteří mají zahraniční pracovní zkušenost. Při výběru vědeckých pracovníků by jako jedno z hodnotících kritérií měla být zařazena odborná zahraniční pracovní zkušenost. Škola se ale chce také intenzivněji zapojit do mezinárodní spolupráce prostřednictvím konkrétních projektů či členství v mezinárodních sítích a klastrech. Poslední prioritou, na kterou chce VŠCHT klást v oblasti výzkumu a vývoje důraz, je popularizace výsledků vědecké činnosti.

Celý nově zveřejněný Strategický záměr včetně Strategie internacionalizace naleznete zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Další díly seriálu o nových strategických záměrech českých vysokých škol čtěte na portále Vědavýzkum.cz. Na podporu vybraných výzkumných oblastí se chce zaměřit například i Západočeská univerzita v Plzni. Česká zemědělská univerzita v Praze se zase plánuje více soustředit na principy udržitelnosti. VUT v Brně cílí na podporu aplikovaného výzkumu, naproti tomu Univerzita Palackého v Olomouci chce dosáhnout excelentních výsledků systematizací nástrojů řízení vědy. Univerzita Hradec Králové plánuje pracovat na zkvalitnění výuky i podpoře transferu výzkumných výsledků a hlavní vizí pražské Vysoké školy ekonomické je získání vedoucího postavení na trhu manažerského, ekonomického a informatického vzdělávání v zemích střední Evropy. Technická univerzita v Liberci do budoucna plánuje určit prioritní směry výzkumu, do kterých bude efektivní investovat. Věnovali jsme se i tomu, co ve svém strategickém záměru nabízí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně , Ostravská univerzita, České vysoké učení technické v Praze, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Masarykovy univerzity a v neposlední řadě Slezské univerzity v Opavě.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nanotechnologiemi, biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí. VŠCHT vznikla v roce 1920 jako jedna ze sedmi škol nově vzniklého Českého vysokého učení technického, od něhož se oddělila v roce 1952. Dnes zahrnuje celkem čtyři fakulty a zaměřuje se na výuku a výzkum v oblasti chemie, chemické technologie, biochemie, biotechnologie, materiálového inženýrství a ekonomiky a managementu.