Tato strategie předpokládá změnu inovačního ekosystému, jehož součástí bude mimo jiné systém tzv. živých laboratoří zaměřený na úzkou spolupráci akademických institucí v regionu, firem s velkým potenciálem vývoje a inovací, ale i státní správy včetně vedení Moravskoslezského kraje.
„Analýzy jednoznačně ukazují, že téměř polovina ekonomického růstu je ovlivněna výzkumem a inovacemi a další čtvrtina vzděláváním. V srdci inovačního ekosystému proto musí stát univerzita jako nositelka poznání, která je schopna generovat know-how s vysokou přidanou hodnotou a současně vyvíjet technologie šité na míru požadavkům průmyslových partnerů, čímž přispívá ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na globálních trzích. V tomto systému mají své klíčové místo i studenti, kteří se budou vzdělávat v progresivních oblastech s velkým potenciálem uplatnění ve firmách, jež se zapojí do aktivit živých laboratoří,“ řekl jeden z hlavních tvůrců strategie SMARAGD a vedoucí Materiálově-environmentální laboratoře v Centru energetických a environmentálních technologií (CEET) Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) Radek Zbořil.
Podle něj se VŠB-TUO k této zásadní roli jasně přihlásila a začala sama u sebe s nezbytnými změnami. V posledních dvou letech se výrazně posunula směrem k vědecké excelenci, internacionalizaci a jasné definici prioritních výzkumných směrů.
„Excelence a změna nepřijde s dotacemi či technologiemi, prostředí mění tvůrčí lidé a vizionáři. Na VŠB-TUO tak dnes působí hned několik vědců zařazených na seznamu nejcitovanějších vědců světa (Highly Cited Researchers), držitelé grantů Evropské výzkumné rady, ale i další výzkumníci publikující výsledky v časopisech Science či Nature family. Kolem těchto vědců vznikají výzkumné týmy a ty úzce spolupracují v prioritních oblastech, jimiž jsou energetika, materiálový výzkum a IT. To je věc málo vídaná dokonce i v evropském vědeckém prostředí. Transformace regionu, ale i výzkumné organizace vyžaduje nejen nové technologie, ale především jasnou vizi a spolupráci. To se na univerzitě jednoznačně daří, což dokladuje grantová úspěšnost, nárůst v kvalitě i počtu publikací, ale i úspěchy v transferu technologií. Právě v přenosu výsledků do praxe, podpoře inovací a propojení akademického prostředí s firemním sektorem sehrává zcela klíčovou roli MSIC. Jsem proto přesvědčen, že univerzita i region jsou na správné cestě,“ doplnil Zbořil.
Vysokoškolské ústavy a fakulty VŠB-TUO v posledních letech posílili vědci světového formátu, například výpočetní chemik a nejcitovanější český vědec Pavel Hobza, specialista v oblasti nanotechnologií opakovaně zařazený na seznam Highly Cited Researchers Martin Pumera nebo trojnásobný držitel ERC grantů Michal Otyepka. Z německého Leibnizova institutu v Rostocku se podařilo získat Jagadeeshe Rajenahallyho, odborníka v oblasti katalýzy a autora hned tří prací publikovaných v časopise Science.
Díky podpoře z prestižního evropského projektu ERA Chairs se do aktivit v oblasti materiálového výzkumu zapojí Mark Rümmeli, který dříve působil také v Leibnizově institutu v Drážďanech. S podporou programu MSK Global Experts se výzkumu uhlíkových materiálů bude věnovat Andrey Rogach z Hongkongu, mimo jiné editor časopisu Americké chemické společnosti ACS Nano.
Špičkový vědec Andrey Rogach v současnosti působí na VŠB-TUO
K internacionalizaci a excelenci výzkumného prostředí také výrazně přispělo zřízení Fraunhoferovy inovační platformy, první svého druhu v České republice. Díky tomu se VŠB-TUO propojila s instituty německé Fraunhoferovy společnosti, která je největší organizací v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje v Evropě. Do spolupráce každý z partnerů vkládá znalosti z oborů, v nichž je silný - VŠB-TUO v oblasti umělé inteligence a výpočetní techniky nové generace, Fraunhofer ICT v materiálovém výzkumu a energetických systémech a Fraunhofer IWU ve výrobní technologii a výrobě.
Podle rektora VŠB-TUO Václava Snášela se tak naplňují plány, které si vytyčil pro druhé funkční období v čele univerzity. „Jako jeden z hlavních cílů jsem stanovil maximální podporu pro získání špičkových vědců, kteří přinesou nová výzkumná témata a zapojí do tohoto výzkumu studenty. Definoval jsem také prioritní výzkumné směry a ve spolupráci s Moravskoslezským inovačním centrem (MSIC), Ostravskou univerzitou a Fraunhoferovou inovační platformou se snažíme vytvořit ekosystém, který je součástí strategie SMARAGD a zefektivní transfer technologií do praxe,“ uvedl Snášel.
Tato myšlenka přináší ovoce a prostředí VŠB-TUO se podle jejího vedení stává atraktivním nejen pro špičkové vědce, ale i pro studenty. Počet studentů zapsaných do 1. ročníku se na univerzitě v roce 2022 meziročně zvýšil o 6,3 procenta. Za posledních pět let se počet posluchačů, kteří zahájili studium, zvýšil z 3000 na 4000, a to v kraji, který má za stejné období 4násobně menší nárůst obyvatel ve věku 18 let oproti Praze. Také v oblasti smluvního výzkumu registrovala univerzita v loňském roce meziroční nárůst přibližně 20 procent. Z evropských zdrojů získala VŠB-TUO téměř 160 milionů korun (meziroční nárůst o 165 %). Podle analýzy Technologického centra AV ČR byla VŠB-TUO na konci loňského roku nejúspěšnější tuzemskou vysokou školou z hlediska dynamiky získávání evropských projektů. Celkem tak za loňský rok získala z tuzemských a zahraničních zdrojů a doplňkové činnosti přibližně 1,7 miliardy Kč na VaV aktivity, což představuje nárůst o 50 procent oproti roku 2018.
„Nejde jen o čísla a kvantitu. Výrazně se nám posouvá kvalita publikačních výstupů. V loňském roce jsme téměř polovinu našich prací publikovali v časopisech zařazených v prvním oborovém kvartilu (Q1). Naši vědci se podíleli na pracích publikovaných v těch nejlepších světových časopisech, jako jsou Science, Nature Nanotechnology, Nature Catalysis, Chemical Reviews a další. Současně držíme klíčovou pozici v prioritních oblastech výzkumu: získali jsme projekt TAČR - Národní centrum pro energetiku II, v dalších šesti jsme zapojeni, disponujeme jedním z nejvýkonnějších superpočítačů v Evropě, vedeme Evropský digitální inovační hub EDIH Ostrava, s kolegy z Itálie a Německa pracujeme v rámci projektu Twinning Horizon Europe na vývoji nové generace materiálů pro solární technologie,“ vyjmenoval některé z výsledků prorektor pro strategii a spolupráci VŠB-TUO Igor Ivan.
„Věříme, že cesta k transferu technologií vede přes vědeckou excelenci a úzké propojení s aplikačními partnery. Smluvně spolupracujeme s více jak 500 firmami ročně včetně velkých společností jako například Škoda Auto, T-Mobile Czech Republic, ČEZ, Veolia Energie ČR, Siemens, ABB. Díky intenzivní spolupráci s firmami jsme v roce 2022 získali první místo v anketě Škola doporučená zaměstnavateli. Podpořili jsme vznik univerzitního spin-offu s názvem autinno, který uvádí do praxe výsledky výzkumu určené pro automobilový průmysl. Jsme přesvědčeni, že systém živých laboratoří v rámci strategie SMARAGD, spolupráce s MSIC, Ostravskou univerzitou a Fraunhoferovou inovační platformou naše transferové a komerční aktivity výrazně posílí, přiláká studenty a další špičkové vědce a pomůže k naplnění vize chytrého zeleného regionu,“ dodal Ivan.
V souvislosti s transformací postuhelných regionů se často skloňuje podpora z Operačního programu Spravedlivá transformace (OP ST) Ministerstva životního prostředí. V rámci této výzvy podala VŠB-TUO projekt REFRESH zaměřený na revitalizaci postuhelné krajiny a vývoj nových technologií pro udržitelnou energetiku, digitalizaci a materiálové aplikace. Jak souvisí projekt REFRESH se strategií SMARAGD?
„REFRESH je jako každý jiný projekt pouze nástroj k naplnění dlouhodobé koncepce. My jsme s transformací univerzity i regionu již začali a strategii SMARAGD naplňujeme. Příprava projektu ukázala, že se dokážeme uvnitř univerzity dohodnout a že, jak už jednou zaznělo, špičkoví vědci, spolupráce a jasná vize jsou hlavní motory pokroku a změn. Nicméně podpora z OP ST umožní tyto změny akcelerovat a některé unikátní technologické celky dovolí našim vědcům i studentům rozvinout excelentní výzkum a urychlit transfer výsledků do praxe,“ uzavřel Snášel.
Autorka: Martina Šaradínová
