Agentura CzechInvest ve svém projektu Technologická inkubace podporuje i firmy z oblasti mobility, zřídila pro ně Mobility Innovation Hub. Jak si české firmy vedou v této náročné oblasti a kde se jim daří? Čtěte v rozhovoru s ředitelem Hubu Janem Bízikem.  

Ondřej Novák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky AV ČR uspěl v náročné mezinárodní konkurenci a získal jeden z nejprestižnějších vědeckých grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Projekt STARMORPH v kategorii Synergy Grants, který byl podpořen 10 miliony eur, je zaměřený na výzkum role rostlinného hormonu auxinu při růstu a tvarování rostlin.

Když v pondělí 7. října z kosmodromu na mysu Canaveral v USA vzlétala raketa Falcon 9, nesla na palubě misi Evropské kosmické agentury Hera včetně dvojice doprovodných cubesatů. Start s napětím sledoval i nejeden český vědecký tým – na zpřesňování dat pro misi a softwaru pro jeden z cubesatů se totiž podílí i Češi. 

V říjnových novinkách z Technologického centra Praha najdete odkaz na aktuální přehled o výzkumných systémech především v zemích mimo Evropu. Zaznamenali jsme pro vás informační den o grantech ERC, informujeme o programu EIC na rok 2025, o našich aktivitách z oblasti vesmíru a kyberbezpečnosti.

Yuya Koshiba je vědeckým pracovníkem v Centru HiLASE, špičkovém pracovišti v Dolních Břežanech, které vyvíjí nové lasery. Jeho projekt má za cíl vyvinout výkonný a velmi rychlý laser, který pracuje na specifické vlnové délce světla. Výzkum by mohl vést například k vývoji nových aplikací v technologiích používaných ve vesmíru. Jeho výzkumný pobyt ve Středočeském kraji je hrazen z programu MERIT Středočeského inovačního centra.

Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec.

Ivan Holoubek, původní profesí organický a environmentální chemik, je jednou z ústředních postav, které v roce 1983 stály za založením nynějšího centra RECETOX. Letos na podzim vydal online knihu Chemické látky kolem nás a v nás v otázkách a odpovědích, nadále poskytuje svou odbornou expertizu médiím a nepřestává se zajímat o dění ve světě kolem. 

Důležitý krok v boji s antibiotickou rezistencí, která patří mezi hlavní výzvy současné medicíny, udělali vědci z ÚOCHB, ve spolupráci s dalšími kolegy z Akademie věd, konkrétně z Mikrobiologického a Biotechnologického ústavu. Pomocí pokročilé kryogenní elektronové mikroskopie a biochemických přístupů se jim podařilo popsat, jakým způsobem se mykobakterie brání proti antibiotiku rifampicin.

Karolína Pštross je doktorandkou Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zabývá komunikací vědy se zaměřením na vědeckou žurnalistiku, důvěru ve vědu a diskurz na pomezí vědy a umění. V roce 2023 získala Fulbrightovo stipendium a strávila devět měsíců na Columbia University v New Yorku, kde zkoumala vědecké poradenství v kontextu tzv. evidence-based policymaking.

Odborníci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity přišli s novinkou, která může v budoucnu znamenat průlom na poli vodíkové ekonomiky. V rámci základního výzkumu přinesli zcela nové poznatky v oblasti senzorů na bázi oxidů kovů. Detekce vodíku by tak v budoucnu mohla být dostupnější.