Soukromá vesmírná mise Polaris Dawn dosáhla řady rekordů, co doporučuje Draghi ve své zprávě Evropě pro vědu a výzkum a proč univerzity nepodporují projekty dvojího užití v FP10. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za září.

Data nasbíraná vědci během jejich výzkumů hrazených z veřejných zdrojů se dají k dispozici ostatním kolegům z ČR i jiných zemí, aby je mohli dál využívat pro efektivnější a kvalitnější výzkum. Zjednodušeně řečeno se jedná o princip otevřené vědy, jejž na evropské úrovni zastřešuje European Open Science Cloud (EOSC). Společná platforma pro ukládání, správu a sdílení vědeckých dat vznikla i v rámci České republiky a dál se rozvíjí.

Českou republiku, a potažmo celou Evropu, čeká změna energetické koncepce. Jiří Dědeček spolu s kolegou Petrem Krtilem z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR připravili nezávislé expertní stanovisko AVex, ve kterém podrobili Green Deal kritickému pohledu z pozice vědy.

Finsko má i nadále ambici udržet si silné globální postavení ve výzkumu a vývoji bezdrátových sítí a souvisejících technologií. K tomu potřebuje mezinárodní partnery s odpovídajícím know-how a jsou zde tak příležitosti i pro české firmy i akademické a výzkumné instituce.

Jak se nový trestní řád, který stále počítá s mučením jako jednou z metod výslechu nebo trestem smrti třeba i za cizoložství, promítá do rozhodování soudů? I to je tématem výzkumu Josefa Vacka z Univerzity Karlovy, který za svou mimořádně obsáhlou a náročnou vědeckou práci posbíral už několik ocenění.

Vstoupit do světa vědeckého bádání může být jako procházet se spletitým labyrintem, kde každá cestička vede do dalšího skrytého zákoutí. Stejně tomu bylo i v rozhovoru s Terezií Mandákovou z CEITEC, výzkumného institutu Masarykovy univerzity, a Alešem Kovaříkem z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se kterými jsme se ponořili do hlubin buněk a poodhalili tajemství genetiky rostlin.

Rozhovorem s experimentálním částicovým fyzikem Martinem Rybářem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který pracuje na experimentu ATLAS v CERNu a popularizuje vědu, například na festivalu Colours of Ostrava, se text vrací k oslavám 70 let založení CERNu.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie pomáhají pochopit, jak fungují léky a jak vyvinout jejich co možná nejúčinnější varianty. Konkrétně se zaměřili na nemoc, kterou způsobuje parazit Trichomonas vaginalis (bičenka poševní), zejména proto, že se v poslední době objevují kmeny, které jsou rezistentní vůči klasické léčbě.

V pondělí 7. října 2024 byli Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu oceněni Victor Ambros a Gary Ruvkun, dva američtí vědci, jenž se podíleli na objevu miRNA a její roli v regulaci genové exprese. Jak cenu vnímají čeští vědci, kteří se studiu miRNA věnují a proč je dobré používat červy jako modelový organismus?

Podle nedávno zveřejněného žebříčku Global Innovation Index Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) kraluje tokijsko-jokohamská aglomerace na prvním místě srovnání největších vědecko-technologických klastrů. Zanechala tak za sebou i taková inovační centra, jako Silicon Valley, Šanghaj, Soul nebo New York.