facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

V Českých Budějovicích začaly Akademické půlhodinky

3. 3. 2019
V Českých Budějovicích začaly Akademické půlhodinky

V posledním únorovém týdnu vypuknul v českobudějovickém Jihočeském muzeu již po dvanácté přednáškový cyklus s názvem Akademické půlhodinky, které pořádá Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou. Osm přednášek představí pestrou paletu výzkumných témat z obou pracovišť.

Témata jednotlivých přednášek jsou pestrá. Cyklus pokrývá například otázku, jak se žilo našim krajanům na Podkarpatské Rusi po první světové válce, či jak mohou budoucnost lidstva ovlivnit půdní živočichové. V dalších přednáškách zazní, jak se vypořádat s mezní situací v životě, jaké viry v sobě nosí ptáci, veverky či ježkové ve městech? To jsou jen některá z témat, o nichž v jarním cyklu Akademických půlhodinek pohovoří odborníci z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přednášky na přírodovědná i humanitní témata se konají vždy v úterý v 16:00 a to od 26. 2. 2019 až do 16. 4. 2019.

Vstup na akce je volný, kapacita sálu je omezena na 30 míst

4715 plakat ap 12cyklus

Program Akademických půlhodinek

Vlastimil Růžička: Pavouci z podzemí světa - 26. 2.

Přijměte pozvání arachnologa na výpravu do temných hloubek pod zemí, do jeskyní, kamenitých sutí i úzkých škvír. Lidé obdivují krásu jeskyní, jejich krápníků a krasové výzdoby. Jenže obyvatelé podzemí naše nadšení nesdílejí. Kdo tady dokáže žít a jak se přizpůsobil životu v těchto nehostinných podmínkách? Přednáška posluchače zavede za podzemními živočichy, zejména pavouky a brouky, jak do jeskyní, tak do kamenitých sutí.

Vlastimil Růžička je pracovníkem Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Je jedním z budovatelů naší současné arachnologie – vědy o pavoucích. Zvláště se zajímá o pavouky, kteří osidlují podzemní prostory.

Jaromír Beneš: Počátky zemědělství: globální pohled - 5. 3. 2019

Počátků zemědělství nabízí globální pohled na jeden z nejvýznamnějších fenoménů vývoje lidstva. Pozornost je věnována ekologickým a společenským podmínkám, které panovaly v přírodě i lidské společnosti na konci poslední doby ledové. Jádrem sdělení jsou děje na Předním východě, v Číně, v Africe a Amerikách tak, jak je zachycuje dnešní bioarcheologie a paleoekologie. Přednášející představí stejnojmennou knihu, která vloni vyšla.

Jaromír Beneš je vedoucím Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty JU a přednášejícím na Archeologickém ústavu Filozofické fakulty JU. Zabývá se environmentální archeologií, zvláště archeobotanikou. Vede nebo se svým týmem podílí na řadě výzkumů neolitu, středověku a novověku v České republice a v zahraničí (Egypt, Severní Makedonie, Senegal).

Václav Hönig: Když české kosy kosí africký virus - 12. 3. 2019

Klíšťata a komáři jsou významnými přenašeči nákaz člověka i zvířat. Odkud se ale viry, bakterie a prvoci, způsobující onemocnění člověka, v klíšťatech či komárech berou? Jak se dostávají z volné přírody do hustě obydlených měst?

Václav Hönig pracuje v Laboratoři arbovirologie na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a také ve výzkumné skupině Emergentních virových chorob VUVEL. Zabývá se ekologií a epidemiologií nákaz přenášených klíšťaty a komáry, zejména tím, jaké jsou podmínky koloběhu nákaz mezi přirozenými hostiteli, kdy a jak dochází k přenosu na člověka.

Magdaléna Šipka: Ochrana přírody a Hildegarda z Bingen - 19. 3. 2019

Otázkou ochrany přírody se zabývá také teologie. Píše o ni papež František v encyklice Laudato si a věnuje se jí mnoho teologů a teoložek. Někteří z nich hledají inspiraci také u středověké abatyše Hildegardy z Bingenu. Hildegarda se kromě teologie a mystiky věnovala také bylinkářství, léčitelství, sepisovala druhy ryb, ptáků i různé recepty. Například na vaření piva. Ve svých dílech klade důraz na propojení lidských tělesných a duševních sil, na zelenou sílu proudící přírodou. Svoje myšlenky vykládá také pomocí obrazů, které k ní přišly uprostřed modliteb. V rámci půlhodinky přednášející promluví také o některých aspektech její teologie a jejich propojení s vizemi a o současných výzvách k ochraně životního prostředí.

Robert Ouředník: Perlorodka – tajuplná kráska z Malše - 26. 3. 2019

Víte, který živočich se v Čechách dožívá nejvíce let? Žije opravdu ještě v Malši, či je to jen takový ochranářský yetti čistých vod? A co ty perly? Perlorodka říční je téma na desítky hodin povídání, v přednášce z cyklu Akademických půlhodinek se dozvíte to nejzajímavější.

Robert Ouředník působí v současnosti ve společnosti BIVALVIA s.r.o., jinak se již více než 35 let protlouká a nakukuje do zákoutí ochrany přírody, stále překvapován a občas i s pocity lehce poučeného laika.

Barbora Wernerová: Mezní situace jako výzva - 2. 4. 2019

Přednáška posluchačům představí filosofická východiska mezních situací, především z pohledu logoterapie Viktora E. Frankla. Za mezní označoval Frankl ty situace, které nelze obejít ani změnit, například smrt, utrpení či vinu. Tyto stavy změnit nemůžeme, ale můžeme si vybrat postoj, který se k nim rozhodneme zaujmout. Pokud do těchto situací vstoupíme s otevřenýma očima, představují pro nás určitou výzvu. A jak můžeme tuto životní mez proměnit ve výzvu, je otázka, které se budeme na přednášce věnovat.

Miloslav Šimek: Nečekaně živá půda – jak půdní organismy ovlivňují svět - 9. 4. 2019

Půda – ta „hlína“, zemina, na níž stavíme domy, silnice a supermarkety, po níž chodíme, že je živá? Je a není. Půda samozřejmě není organismus a striktně vzato tedy živá není. Obsahuje ovšem tolik různých organismů a v tak nepřeberném množství, že se přímo hemží životem. Navíc tento skrytý život značně ovlivňuje i život lidí a v důsledku budoucnost lidstva na planetě Zemi…

Miloslav Šimek je dlouholetým pracovníkem Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR a od založení Jihočeské univerzity přednáší na její Přírodovědecké fakultě. Zabývá se výzkumem úlohy půdních mikroorganismů v kolobězích uhlíku a dusíku v přírodě. Studuje tvorbu tzv. skleníkových plynů v půdě a jejich emise z půd.

Stanislav Holubec: Podkarpatská Rus po roce 1918 - 16. 4. 2019

O tom, jak skvělé byly časy v Podkarpatské Rusi, když země patřila k Československu, bylo už napsáno hodně. Tyto časy měly i svou odvrácenou stranu: Rozbití přirozeného hospodářského prostoru Uher přineslo mnoho problémů do života lidí, čeští úředníci mnoha věcem nerozuměli, jejich politika byla mnohdy kritizována jako koloniální a většina obyvatel se s jejich vládnou neztotožňovala. Přesto dodnes návštěvníci z Česka slyší od místních, jak to byly krásné časy. Můžeme se tedy alespoň přiblížit k odpovědi na otázku, jak to vlastně bylo?

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: AV ČR, Biologické centrum AV ČR