facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Centrum Karla Čapka, které zkoumá etiku robotů, slaví rok existence

22. 10. 2019
Centrum Karla Čapka, které zkoumá etiku robotů, slaví rok existence

Studují etické a sociálně-politické otázky související s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. Mezioborová platforma Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) funguje přesně rok. V říjnu 2018 podepsali dohodu o jejím založení ředitelé tří pracovišť AV ČR – Filosofického ústavu, Ústavu informatiky a Ústavu státu a práva – a Přírodovědecké fakulty UK.

centrum K

Výročí si členové centra připomněli ve čtvrtek 17. října konferencí Dobrá A.I. jako etická a filosofická výzva, na které shrnuli nejpodstatnější události prvního roku.

Výzkumníci centra Karla Čapka se zabývají kupříkladu etikou autonomních vozidel nebo implikacemi umělé inteligence pro otázky osobní identity, vědomí, etiky i estetiky. Na výroční konferenci se hovořilo o dvou významných mezinárodních workshopech, které se letos k těmto tématům konaly: Autonomous Vehicle Ethics: Beyond the Trolley Problem (psali jsme v článku Odborníci se radí o etice samořiditelných aut a Future Minds: The Metaphysics and Ethics of AI (program).

Kniha o etice samořiditelných aut vyjde v Oxfordu

Někteří ze zahraničních účastníků těchto dvou akcí (např. Patrick Lin z California Polytechnic State University, Ugo Pagallo z Turínské univerzity nebo Susan Schneiderová z University of Connecticut) se stali externími členy centra Karla Čapka. CEVAST tak má v současné době zhruba dvě desítky externích členů a desítku interních pracovníků.

Jedním z výsledků spolupráce bude kniha o etice autonomních vozidel, kterou v současné době editují David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR a Ryan Jenkins z California Polytechnic State University. V roce 2020 by měla publikace vyjít v prestižním akademickém nakladatelství Oxford University Press.

Jaký máte názor na roboty?

Výroční konference Dobrá A.I. jako etická a filosofická výzva dále pokračovala přednáškami Jaroslava Flegra, Robina Kopeckého a Michaely Košové z Přírodovědecké fakulty UK o dotazníkových metodách zjišťování morálních intuicí ohledně umělé inteligence.

Například Robin Kopecký zkoumá, jak lidé hodnotí různé verze antropomorfních (lidem podobných) robotů. Cílem je najít uživatelsky přijatelný návrh robotů využitelných v pečovatelských službách. Michaela Košová se zaměřuje na intuice dětí s cílem zjistit, jaké typy psychologických charakteristik a schopností připisují robotům.

Robot s minimálním vědomím

Příspěvky ve druhém bloku konference byly abstraktnější povahy. Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR referoval o modelu „minimálního vědomí“, kterým by mohla být vybavena umělá inteligence. Jiří Wiedermann se domnívá, že minimální vědomí by mohlo umělé inteligenci umožnit efektivnější plnění některých typů úkolů.

Program výroční konference uzavřel David Černý přednáškou o tzv. technologické singularitě. Označuje se tak hypotetický okamžik, v němž obecná umělá inteligence vstoupí do nevratného a exponenciálně se zrychlujícího cyklu sebezdokonalování. Výsledkem má být superinteligence, o jejímž vztahu k lidstvu lze jen spekulovat.

Na konferenci se hovořilo také o budoucích plánech centra Karla Čapka. Jedním z nich je konání velké mezinárodní konference o využití informatiky a výpočetní techniky ve filozofii v létě 2020 v Praze.

 

O vztahu etiky k novým technologiím vyšel rozsáhlý článek v časopise A / Věda a výzkum v čísle 4/2018.

 

O centru Karla Čapka natočil video youtuber Zvěd: 

 

Zdroj: Akademie věd ČR