Pevnější a pružnější kovové materiály dlouho vznikaly metodou pokus – omyl. Jejich vývoj nesmírně urychlila a usnadnila výpočetní technika. I ta nejvýkonnější však má své limity. Překročit je mohou kvantové počítače, do jejichž éry vkládá naději materiálový fyzik Martin Friák.

Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne?

Krystalicky jasným označujeme něco, co je zjevné a nepopiratelné. Krystal je v naší představě průhledný, zářivý a krásný. Skutečnost je méně romantická. Vítejte ve světě 3D stavebnic z atomů a molekul.

Technologický pokrok by neměl být motivován primárně profitem, ale společností, která z něj bude mít prospěch. I to je jedna z vizí, kterou si přejí prosadit odborníci napříč výzkumnými organizacemi Evropské unie. Vydali stanovisko, ve kterém doporučují vybudování evropského centra pro umělou inteligenci ve vědě.

Jako čerstvě vystudovaný informatik měl v Praze slušně rozjetou softwarovou firmu. Touha zdokonalit se v karate ho však zavála až do Japonska. Výlet se protáhl na deset let a kromě šestého danu si z něj přivezl i doktorát z molekulární biotechnologie a manželku.

Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. 

Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si druhou část nového článku z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.

Vyrostli jsme na nich všichni. Původně přitom pohádky dětským uším nepříslušely. Jsou ty české něčím specifické? A co vlastně dělá pohádky pohádkami? Přečtěte si nový článek z A / Magazínu, který vydává Akademie věd ČR.

Vzpomínky na dětství v meziválečné Vídni, básničky psané na vojně nebo prožívání prvních lásek na pozadí sovětské okupace v šedesátém osmém. Banální historky obyčejných lidí? Naopak. Podle Vojtěcha Kesslera z Historického ústavu AV ČR právě takové příběhy tvoří dějiny.

Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější? Přečtěte si nový článek čtvrtletníku Akademie věd ČR A/Magazín.