Současný svět si bez internetu a dobrého připojení už ani neumíme představit. Nepostradatelným se internet stal také pro vědu a výzkum. Rozvoj komunikačních a informačních technologií v Akademii věd podporuje už 25 let e-infrastruktura CESNET.

Je tady léto a s ním čas na výlety. Máte chuť okusit trochu asijské kultury, obdivovat krásy české přírody či se spíše přiučit něco z historie? Anebo byste se rádi podívali na hvězdy zblízka? Pracoviště Akademie věd ČR mají spoustu tipů na volnočasové vyžití. Postupně vám některé z nich představíme podrobněji. Zde nabízíme malou ochutnávku, přehledně roztříděnou podle krajů. Třeba zjistíte, že nějakou výletní perlu máte přímo za plotem.

Ustavení pozice etického důvěrníka, zapojení etiky do personálního řízení či účast na zásadní revizi etického kodexu státních zaměstnanců. To jsou příklady praktických výstupů aplikovaného výzkumného projektu, jejž aktuálně dokončuje Filosofický ústav AV ČR a který podpořila Technologická agentura ČR v programu ÉTA. „Ukázalo se, že úřadům na dobré etické kultuře záleží a mají zájem zasadit se o její rozvoj,“ říká filozof Petr Urban.

Když přesně před třiceti lety, v roce 1991, vznikl Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách (CEFRES), země střední a východní Evropy se teprve vzpamatovávaly z desetiletí vědecké izolace za železnou oponou. CEFRES si kladl za cíl obnovit zpřetrhané vazby mezi vědou ve Francii a ve střední Evropě.

Velký osobní i profesní úspěch v těchto dnech zaznamenala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Oficiálně se stala členkou vědeckého poradního sboru Evropské komise v Bruselu. Z tohoto místa bude pomáhat evropským politickým špičkám svými odbornými expertizami například v oblasti výzkumu epidemií či sociálního chování.

Dezinformace ve vědě jsou nebezpečné – narušují důvěru v expertní stanoviska a ohrožují kvalifikované rozhodování na politické úrovni. Aktuálně se dezinformační lavina strhla okolo pandemie covidu-19 a otázek očkování. Celoevropské sdružení akademií věd ALLEA proto vybízí ke koordinované reakci. Doporučuje zřídit Evropské centrum pro komunikaci vědy a zavést jednotný kodex.

O tom, že je věda užitečná, není pochyb. Už osmým rokem ale zaměstnanci Akademie věd ČR přesvědčují veřejnost, že je i krásná. Při své práci pořizují fotografie, které pak soutěží v anketě Věda fotogenická. Snímky, jež nejvíce zaujmou porotu, si návštěvníci mohou prohlédnout v Galerii Věda a umění. Letošní hledání vizuálně nejatraktivnějších vyobrazení z badatelského světa právě začíná.

Jsme ve vesmíru sami? Bylo by zvláštní, kdyby na Zemi existovaly jediné formy života v celém univerzu. Ještě se ale nepodařilo najít důkazy o opaku. Vědci se proto soustřeďují na hledání dalších planetárních systémů, a to především takových, kde by mohl být možný život.

Odbornice na elektronovou mikroskopii Ilona Müllerová a orientalista Ondřej Beránek se stali novými místopředsedy Akademie věd ČR. Ve vedení naší nejvýznamnější vědecké instituce zasednou i dosavadní místopředsedové chemik Zdeněk Havlas a experimentální fyzik Jan Řídký. Spolu s dalšími členy Akademické rady budou pomáhat předsedkyni Evě Zažímalové v následujícím čtyřletém funkčním období s řízením Akademie.

Jednou z možností, jak žákům a studentům zpestřit ne vždy úplně zábavné online vyučování, je pozvat si do hodiny vědce. Nabídky českých výzkumníků už využily desítky učitelů v České republice. První cenné zkušenosti s „vpádem do výuky“ nasbírali například geofyzik Petr Brož nebo popularizátor astronomie Pavel Suchan.