Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Garážová metodika hodnocení

3. 5. 2018
Garážová metodika hodnocení

Velká Británie provádí hodnocení výzkumu na tamních univerzitách už více než 30 let a nasbírala bohaté zkušenosti. I přípravě toho v roce 2021 budou věnovat řadu let včetně osvěty a veřejných konzultací. České ministerstvo školství dosud nemá zkušenosti skoro žádné. Ačkoliv by podle Metodiky 2017+ mělo hodnocení dokončit do roku 2020, skoro celý rok 2017 se toho moc nedělo. A i dnes jsou veřejně známy jen obtížně vyhledatelné hrubé obrysy. Jak tohle zase skončí?

Britská hodnocení

Poslední hodnocení výzkumu britských univerzit REF2014 ze začalo připravovat záhy poté, co v roce 2008 skočilo hodnocení RAE. Příprava tak trvala skoro pět let. A to již tehdy měla Británie čtvrt století bohatých zkušeností s řadou předchozích kol hodnocení. Ta se totiž datují od roku 1986, kdy ještě vládla Margaret Thatcherová. A přípravy na další hodnocení v řadě, REF2021, se rozbíhají již nyní. Součástí příprav jistě opět budou pilotní ověřování a velmi intenzívní veřejné konzultace s akademickou obcí a veřejná osvěta.

Dlužno dodat, že britská hodnocení mezi tamní akademickou komunitou moc oblíbená nejsou. Čas od času i k nám dolehne kritika. To ale není nic zvláštního. Nikde na světě hodnocení mezi akademiky nadšení nebudí. Hodnocení je však v Británii přijímáno jako součást společenské zodpovědnosti a nutná daň za veřejnou finanční podporu výzkumu z peněz daňových poplatníků.

Výsledky posledního hodnocení REF2014 jsou snadno dostupné ve velmi přehledné podobě. Lze si přečíst sebehodnotící zprávy vysokých škol za obory, detailní vhledy do zhodnocení výsledků, hodnocené zprávy o dopadech výzkumů, zhodnocené výsledky, přehled o školami získaných finančních zdrojích a celková oborová srovnání vysokých škol obsahující podrobné známkování.

Kvalita britského výzkumu, úroveň tamní kultury hodnocení a akademických standardů jako celek je na diametrálně vyšší úrovni než u nás. Nic na tom nezmění ostrůvky pozitivní deviace u nás. Jeden by tedy čekal, že hodnocení vysokých škol bude mít u nás mnohem větší prioritu, že se jeho pečlivé přípravě dopřeje dostatek času, a že budou důležitou roli hrát veřejné konzultace a osvěta. Bohužel je tomu dlouhodobě přesně naopak.

 munblog1

Metodika 2013

Českým protipólem britského hodnocení REF až dosud bylo každoroční hodnocení podle Metodiky 2013. Šlo o známý a rozporuplný kafemlejnek. Na základě jeho výsledků se u nás také rozděluje veřejná podpora mezi vysoké školy jako v Británii. Ale tím užití kafemlejnku končí. Za každou českou vysokou školu si člověk sice může stáhnout primitivní Excel tabulku, ale bez popisků a vysvětlivek. Normálním smrtelníkům pak údaje v tabulkách nic neřeknou. A i kdyby snad k tabulkám existoval manuál, jako že neexistuje, nic moc užitečného o pracovištích a výzkumných organizacích z tabulek stejně nevyčtete. Prostě slepecká hůl kafemlejnek.

Prototyp v garáži

Metodiku 2013 nahradila systémově zcela jiná Metodika 2017+. Ta zavedla nejen celonárodní hodnocení vědeckých výstupů v pilířích 1 a 2, ale také povinnost ministerstev pravidelně hodnotit své výzkumné organizace v pilířích 3, 4, 5. Schválením Metodiky 2017+ vláda zaúkolovala i ministerstvo školství (MŠMT), aby konečně začalo vysoké školy hodnotit. Těm MŠMT jen na institucionální podpoře ročně rozdělí kolem 6 miliard korun a na související vzdělávací činnosti dalších více než dvacet miliard.

V Metodice 2017+, schválené vládou před více než rokem v únoru 2017, se na str. 25 píše: V segmentu VŠ bude od roku 2017 kompletní hodnocení postupně budováno a bude dokončeno do roku 2020. A na str. 36 ještě podrobněji:

 munblog2

Doprovodným usnesením bylo MŠMT zavázáno dopracovat přesný postup a způsob hodnocení VŠ a předložit vládě do 31. prosince 2017:

 munblog3

Na přípravu a realizaci hodnocení tehdy MŠMT dostalo necelé tři roky. Ve srovnání s Británií tedy hodně náročný harmonogram. Proto překvapí, že se ani po schválení Metodiky 2017 dlouhé měsíce nedělo skoro nic. Teprve koncem roku 2017 lze v podkladech z jednání Rady v ZIP balíku 330/A3 vyčmuchat dokument 330 A3 b Navrh modulu 3-5 v6 (4).docx obsahujícím hrubým záměr hodnocení. Velmi podobný dokument najdeme v ZIP balíku 331/A3 z prosincového jednání 331_A3 c3 Navrh modulu 3-5 v6 (4).docx. Tam pak na str. 10 najdeme harmonogram ještě o něco ambicióznější:

munblog4

Podle něho by se v této době již měly dokončovat podklady pro kompletní hodnocení v segmentu VŠ. Kde se vezme čas na ověřování nástrojů hodnocení, veřejné konzultace s akademickou obcí a osvětu? Spíše nikde. Prostě se to asi přeskočí. Věštím proto další velkou blamáž nebo obrovské zdržení celého hodnocení. Může nás utěšovat jen to, že to rozhodně nebude poprvé.

Historie se opakuje

Jak už bylo řečeno, ve zkušené Británii si dávají na přípravu hodnocení pět let. Během této doby nejen upravují podobu původního hodnocení na základě zkušeností a potřeb, ale také věnují hodně času ověřování, veřejným konzultacím a osvětě. I proto je britská věda dnes úplně jinde.

V Česku, máme s hodnocením zkušenosti mizivé a pokud nějaké, tak spíše špatné. Ale na věc jdeme od lesa. Na provedení hodnocení zbývá MŠMT rok a půl a ještě se ani pořádně nezačalo. Smutná historie se bohužel s železnou pravidelností opakuje. Nejdříve se dlouho neděje nic a čeká se. Když začne přihořívat, začne malá uzavřená skupina kutat někde v garáži. A když už bije dvanáctá, nevyzkoušený, nedomyšlený, veřejně neprokonzultovaný prototyp hodnocení se vytáhne na světlo. Když mezi tím nepadne vláda nebo zodpovědný ministr, věc se k překvapení většiny zavede. Poté se začnou všichni divit a drbat na hlavě.

Když se někdo ptá, proč naše země není tak bohatá jako naše vzory na západě, měl by hledat odpověď právě v oblastech odfláknutého vládnutí. A ještě větší problém je, že si to zatím ani nedokážeme přiznat. Až si to otevřeně přiznáme, bude šance, že s tím také začneme něco dělat.

 

Autor: Daniel Münich

Článek byl publikován na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.