facebooktwittergoogle
Nezávislé informace o vědě a výzkumu
facebooktwittergoogle

Včely se ještě nevrátily: příprava hodnocení vysokých škol

5. 6. 2019
Včely se ještě nevrátily: příprava hodnocení vysokých škol

Hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací se stále nedělá. To, co se na VŠ hodnotí v rámci Modulů 1 a 2 nové Metodiky 2017+, je jen slabou náplastí. Čeká se na hodnocení podle Modulů 3 až 5. Příprava se však táhne. Komunikace hodnocení směrem k široké akademické veřejnosti není téměř žádná.

Kusé informace lze vyčuchat v ZIP souborech podkladů jednání vládní Rady pro VaV. Zdá se, že se poslední měsíce věc hýbe kupředu. Není však radno teď vše uspěchat. Mohla by tak totiž vzniknout další Potěmkinovská vesnička.

Včely ještě nejsou doma

Poslednímu hodnocení vysokých škol podle kafemlejnku byly podrobeny vědecké výsledky z roku 2015. Ministerstvo školství (MŠMT) podle kafemlejnkových bodů dlouhé roky rozdělovalo nejen miliardy institucionální podpory. Body hrály (a hrají) velkou roli i v rozdělování zhruba 17 miliard na vzdělávací činnost vysokých škol a zhruba miliardy na specifický výzkum (doktorandy). Všude tam totiž MŠMT používalo a někde dosud používá vzorečky, kde kafemlejnkové body představovaly indikátor "kvality". MŠMT by v tehdejší absurdní, ale velmi pohodlné praxi, možná i rádo pokračovalo. Avšak nejpozději od okamžiku vládního schválení Metodiky 2017+ zkraje roku 2017 muselo být jasné, že MŠMT musí připravit hodnocení nové. Terminologií Metodiky 2017+ mělo jít o hodnocení v Modulech 3 až 5 realizovaném od roku 2018. Blíží se nám však již polovina roku 2019 a o hodnocení VŠ v Modulech 3 - 5 je stále skoro ticho po pěšině.

Vcely 5Harmonogram hodnocení v Modulech M3 - M5 z vládou schválené Metodiky 2017+ v únoru 2017

V reakci na to, tedy před téměř rokem a půl, jsem napsal blog Jak ministerstvu školství uletěly včely. Byl o tehdejším podivu MŠMT, že po zrušení kafemlejnku nemá čím hodnotit výzkum na vysokých školách, nemá podle čeho rozdělovat školám peníze, natož aby mohlo školy informovaně usměrňovat v jejich rozvoji jako reprezentant veřejného zájmu. Zákon o VaV umožňoval MŠMT jako poskytovateli institucionální podpory hodnotit vědu na VŠ již dávno. Mohlo si vzít příklad z Akademie věd, že když se chce, tak to jde.

MŠMT tehdy v únoru 2017 vyjádřilo naději, že se situace v dohledné změní, a že hodnocení VŠ by mohlo proběhnout již v roce 2018. Tehdy jsem tuto naději označil jako naivní takto: ...O směřování hodnocení výzkumných organizací se v ideálním případě začne vážně uvažovat až koncem ledna 2018. Idea, že by hodnocení na vysokých školách podle nové metodiky mohlo proběhnout v roce 2018 je tedy naivní. I kdyby šlo vše jako na drátkách, jako že nepůjde, tak hodnocení proběhne nejdříve v roce 2020, výsledky budou zveřejněny v roce 2021 a peníze podle nich bude možno rozdělit školám až na rok 2022. Tehdy jsem byl považován za škarohlída malujícího čerta na zeď. Dnes, po 2,5 letech, nejenže vysoké školy zhodnoceny nejsou, ale je vážně ohroženo i naplnění mého již tehdy skeptického harmonogramu.

Pojďme se alespoň podívat, co se dá o připravovaném hodnocení vysokých škol podle Modulů 3-5 najít ve veřejných zdrojích, tedy na webech MŠMT a Rady vlády pro výzkum a vývoj (dále Rada).

Ticho po pěšině

Na webu MŠMT ohledně tématu připravovaného institucionálního hodnocení vědy na VŠ nenajdeme v podstatě nic. Ticho po pěšině. Směrem k vysokoškolské i široké veřejnosti MŠMT v dané věci přímo zdá se nekomunikuje. O míře zodpovědnosti vůči tak důležité věci svědčí prázdnem zející web stránka MŠMT k hodnocení výzkumných organizací. Jaký to neuvěřitelný kontrast proti velmi zodpovědně připravovanému a hlavně veřejně komunikovanému hodnocení REF 2021 organizovaném britskou vládou. V českém rybníku však hodnocení vědy na VŠ nadále začíná a končí hlavně porcováním rozpočtového medvěda (poslední blog k tomu zde).

Z informačních podkladů vládní Rady

Přejděme tedy na web Rady a hledejme v materiálech z jejích zasedáních. Tady se již mnohé najít dá. Významnější nálezy se ale datují až od konce roku 2018, tedy skoro dva roky po oznámení naivních nadějí, že by hodnocení na VŠ mohlo proběhnout v roce 2018. Co se tam tedy dá najít a kde to hledat?

V listopadu 2018 Rada v bodu 339/A2a schválila Metodiku 2017+ dopracovanou do podoby požadovaného detailu pro kompletní hodnocení pro úroveň segmentu vysokých škol [jde o soubor Navrh_Metodiky_M3-5_verze 25092018.docx]. Popisuje se, co a v jaké struktuře by o sobě měla každá VŠ vykázat v rámci tzv. sebeevaluační zprávy. Požadovaný rozsah informací je poměrně velký. Ale formuláře ještě nedělají hodnocení. Principy samotného hodnocení jsem našel popsány v nenápadném dokumentu Pozadavky_na_interni_hodnoceni_vyzkumu.docx. Ten na jediné stránce (viz. Obrázek 1 níže) nastiňuje hrubý rámec toho, jak by mohlo hodnocení vysokých škol probíhat. Podstatou by mělo být, že (i) hodnocení si zorganizuje každá vysoká škola sama, (ii) Rada a MŠMT školám pouze vnutí podobu sebehodnotící správy a (iii) spolu dohlédnou na způsob sestavování hodnotících panelů. Představa je, že by hodnocení mohla zmáknout malá skupinka pěti panelistů, byť prostor je i pro panely větší.

Vcely 2Obrázek 1

V lednu 2019 Rada v bodu 342/A4/3 MŠMT doporučila, aby s narůstající robustností hodnocení podle Metodiky 2017+ adekvátně zohledňovalo jeho závěry při rozdělování prostředků na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací.

V únoru 2019 Rada v bodu 343/A2 konstatovala, že bude otázky hodnocení výzkumných organizací i nadále projednávat s reprezentacemi vysokých škol. V podkladech najdeme kromě další várky formulářů sebehodnotící zprávy i návrh kalibrace hodnoticích škál pro nejrůznější kritéria budoucího hodnocení [soubor Manuál_hodnocení M3_8.2.19.docx]. Mezi dokumenty najdeme také schéma zamýšleného procesu hodnocení. V něm bude nejklíčovější část evaluace mezinárodním panelem, včetně návštěvy na místě a vypracován stanoviska (viz označeno červenou šipkou dole na Obrázku 2).

Vcely 1

Obrázek 2

V březnu 2019 se z bodu 344/A4/3 dozvídáme, že Rada podporuje uspořádání dalších schůzek předsednictva Rady s rektory vysokých škol jako výrazu snahy o další zlepšení vzájemné komunikace.

V dubnu 2019 Rada v bodu 344/A4/2 podporuje uspořádání dalších schůzek předsednictva Rady s rektory vysokých škol jako výraz snahy o další zlepšení vzájemné komunikace.

A zde zatím nekonečný příběh přípravy hodnocení na vysokých školách v modulech 3 - 5 končí (materiály z jednání Rady 31. května 2019 budou k mání až za pár týdnů).

Co k tomu říci?

  • Bylo by naivní čekat, že se v dohledné době MŠMT může byť jen přiblížit profesionalitě správce veřejných zájmů, jakou dlouhodobě předvádí v přípravě hodnocení britská vláda. V takové situaci se proto záměr dohlíženého sebehodnocení jeví jako velký, ale realistický kompromis. S přípravou hodnocení se ale rozhodně mohlo pokročit mnohem dále, mohlo se také komunikovat s širší akademickou obcí. Koncepty formulářů, jedna stránka rámce hodnocení a jedno schema není mnoho. Navíc vyzkoušené v praxi asi zatím není prakticky nic.
  • Pro řadu menších, regionálních a méně výzkumných VŠ však může být příprava a realizace hodnocení velmi tvrdým oříškem. Připomeňme, že veřejných VŠ se statutem výzkumných organizací u nás máme neuvěřitelných téměř 30. Přitom lidí, kteří o principech institucionálního hodnocení vědy něco vědí, je u nás zoufale málo. Získat srovnatelně dobré hodnotitele může být pro tyto školy také velký problém. Sladit časově hodnocení tak velkého počtu škol může být také oříšek.
  • Pro zodpovědné a aktivní VŠ může být myšlenka rozsáhlých předepsaných formulářů sebehodnotící zprávy a jednotného časového harmonogramu velkou přítěží a brzdou. Pár aktivních a zodpovědných škol, které pasivně nečekaly a s přípravou vlastního hodnocení již hodně pokročily, teď hrozí, že na její akademiky a hodnotitele spadnou hned dva balíky dotazníků: jeden ve struktuře vlastního hodnocení, druhý ve struktuře hodnocení pod dohledem Rady. To zavání všeobecnou naštvaností a zmatkem.
  • Představa, že v případě střední a velké vysoké školy bude stačit vyplnit dotazníky sebehodnotící zprávy, poslat ho pěti až deseti zahraničním hodnotitelům a bude hotovo, je dost naivní. Doladit solidní institucionální hodnocení každé jedné školy nebude jednoduché a bude trvat pár let. Proces ustavování hodnoticích panelů, příprava pravidel jejich fungování, instrukce pro ně, co vlastně mají dělat a co se od nich čeká není vůbec jednoduchá. Navíc se vše musí předem pořádně vyzkoušet, upravit informační systém. A i u hodnocení platí, že cesta je cíl. Tedy že už samotný průběh hodnocení má kultivační účinky na VŠ. Aby k tomu mohlo dojít, musí být s podstatou a cíli hodnocení dobře obeznámena široká akademický komunita. ZaZIPované soubory na webu Rady lze za osvětu a komunikaci záměrů s akademickou veřejností považovat jen stěží. Velkou hrozbou je proto nyní uspěchanost a související zbrklost. Rychle se totiž dá provést pouze hodnocení formální, aby se vlk předpisů nažral, ale koza klidu a pohody zůstala zachována.
  • Velmi svazující je posedlost časovou paralelností průběhu hodnocení v jednom období na všech vysokých školách. Vyžadovalo by to obrovské jednorázové soustředění zdrojů, hlavně lidských, pro které potom v mezidobí pěti let nebude do čeho píchnout. Je to myšlenkový relikt kafemlejnku, který se točil s roční frekvencí, na kterou byla vyladěna i frekvence každoročního rozdělování institucionální finanční podpory. Tento způsob financování však rozhodně není nutný a je záhodno ho opustit.
  • Pokud by se během léta 2019 nakrásně podařilo doladit rámec hodnocení VŠ v modulech 3 - 5, to znamená doladit a vyzkoušet funkčnost pravidel, smysluplnost formulářů, mohl by se celý rámec schválit jako závazný na přelomu let 2019/2020. Následně by měla proběhnout osvěta, veřejná komunikace věci a VŠ by mohly začít svá hodnocení individuálně připravovat. Musí se však vyřešit nesladěnost v případě VŠ, které už v přípravě hodnocení pokročily. Zde by se nemělo trvat ani na jednotném harmonogramu, ani na definitivní závaznosti formulářů. První kolo hodnocení na VŠ by mělo být pojato jako pilotní. Jistě se v průběhu něho posbírá spousta zkušeností, ze kterých by pak šlo složit finální podobu rámce respektive hodnotícího protokolu.
  • V dané situaci se opět nabízí, aby se hlavní české výzkumné univerzity s ambicí mezinárodní vědecké excelence konečně dohodly na vlastním společném protokolu hodnocení VaV a založily pro ten účel vhodnou instituci. Ostatní školy by se mohly postupně přidávat. MŠMT by jim na to mohlo přidat finanční prostředky. Podobný systém společného hodnotícího protokolu funguje například v Holandsku.

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel v autorově blogu na webu metodikahodnoceni.blogspot.com.